Prirodni rezervace Zlin Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Kratky vyslap ke kesce a pro zajemce pekna prochazka neobycejnym lesem.
Teplomilný smíšený les s mimorádne bohatými spolecenstvy hájové vegetace. Les na hrbetu vrchu Zlín (385,6 m n. m.), 1,5 km západojihozápadne od obce Snopoušovy. Rezervací vyhlášeno 1965, novelizováno 1987 a 2000.
Katastrální území: Lišice, Snopoušovy, Krasavce
Nadmorská výška: 352 - 396 m
Výmera: 17,75 ha
Geologie
Horninový podklad tvorí velké teleso metabazaltu ("spilitu“) svrchního proterozoika, které tvorí ve vrcholových partiích území drobné skalní výchozy. Povrch je pokryt stredne hlubokými, typickými (kyselými) kambizememi s lokálními prechody k melké kambizemi rankerové až rankerum (rankeru typickému), méne litozemím.
Kvetena
Vrch Zlín pokrývají teplomilné mochnové doubravy Potentillo albae-Quercetum s dubem zimním (Quercus petraea), d. letním(Q. robur), habrem obecným (Carpinus betulus) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), na severním a východním svahu precházející v dubohabrinu svazu Carpinion. Ostruvkovite se rozrustají kere zimolezu pýritého (Lonicera xylosteum). Zdejší koncentrace zvlášte chránených a vzácných teplomilných druhu rostlin nemá na Plzensku obdoby. Roste tu plicník úzkolistý (Pulmonaria angustifolia), p. tmavý (P.obscura), zimostráz-zek alpský (Polygaloides chamaebuxus), belozárka liliovitá (Anthericum liliago), rimbaba chocholicnatá (Pyrethrum corymbosum), zvonek broskvonolistý (Campanula persicifolia), z. klubkatý (C. glomerata), lilie zlatohlávek (Lilium martagon),hvozdík pyšný pravý (Dianrhus sliperbus subsp. superbus), medovník velkokvetý (Melirris melissophyllum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokorík mnohokvetý (Polygonatum multiflorum), k. vonný (P.odoratum), jetel alpínský (Trifolium alpestre), smldník jelení (Peucedanum cervaria), pupava obecná prostrední (Carlina vulgaris subsp. intermedia), bojínek tuhý (Phleum phleoides), ruže keltská (Rosa gallica), cernohlávek velkokvetý (Prunella grandiflora) a jaterní k trojlalocný (Hepatica nobilis). Nekteré druhy jsou z této lokality známy již více než 100 let. Severní okraj chráneného území je narušen výsadbou smrku.
Historie
Les patril od 17. století (snad i dríve) do zacátku 20. století k panství Dolní Lukavice. Na zacátku 20. století pokrývala hrbet vrchu Zlín mozaika hajních a kerových spolecenstev a ploch bez drevin. Porosty byly protkány stezkami. Stála tu výrovna,již dnes pripomínají jen základy, na stezkách se lícívaly sklopce na škodnou. Území se využívalo dlouhou dobu jako bažantnice.
Zvirena
Fauna obratlovcu odpovídá biotopu na prechodu mezi lesem a zemedelskou krajinou. Množství doupných stromu vytvárí vhodné prostredí pro ptáky hnízdící v dutinách. Pri entomologickém pruzkumu bylo zjišteno 300 druhu hmyzu, z toho 75 druhu nosatcu (napr. Curculio pellitus, Coeliodes dryados) a 58 druhu nocních i denních motýlu. Z hlediska fauny nosatcu, ale i jiných skupin hmyzu, predstavuje chránené území významné útocište quercikolních druhu zachovalých teplých doubrav. Za zmínku stojí druhy teplých doubrav – tesaríci Pedostrangalia revesrita a Anaesthetis testacea, kozlícek Mesosa nebulosa, nosatec Lasiorhynchites cavifrons, stehenác Oedemra podagrariae a drabcík Plarydracus chalcocephalus.
Lesnictvi
Nejvetší podíl tvorí duby ve veku 80 let s prímesí habru, místy jsou vtroušeny stromy staré 60 a 100 let. Na severní okraj byly v minulosti vysázeny smrkové monokultury, roztroušene do porostu i další nepuvodní druhy - modrín, borovice a trnovník akát. Hospodarení bylo v minulosti podrízeno potrebám bažantnice, proto jsou kmeny stromu vlivem castého serezávání vrcholu pokroucené, delí se do nekolika terminálu a mnohde jsou napadeny hnilobou.
Zdroj: web obce Dolni Lukavice
Cache
Ke kesi i do lesa se nejlepe dostanete pesky z obce Lisice nebo z doporuceneho parkoviste, ke kteremu se da dojet z Dolni Lukavice. Pristup je mozny tez od informacni tabule, ale ceka vas cca 100 metru pres pole (momentalne kukurice). Prochazku po lese doporucuji hlavne v jarnim obdobi - da se zde videt plno krasnych rostlin, ktere uz dnes nejsou moc k videni a pokud budete tisi a opatrni, tak se da zahlednou i nejeden zivy tvor. V podzimnim obdobi zase vyniknou mnohokmenne stromy ruznych prazvlastnich tvaru.
Keska se naleza na okraji prirodni rezervace, pokud prijmete pozvani dovnitr, chovejte se, prosim, jak se patri, nebot zdejsi koncentrace zvlaste chranenych a vzacnych teplomilnych druhu rostlin nema na Plzensku obdoby.
Additional Hints
(Decrypt)
fbhfgebzv fzex n qir oevml, i xberarpu