Cílem naucné stezky je seznámit návštevníky trasy s prírodovednými zajímavostmi prírodní rezervace Skalka.
A také s dalšími vlastivednými atraktivitami Ondrejníku i okolí.
Na témer 10 km dlouhém okruhu je umísteno 10 informacních panelu a 2 odpocívadla...
Na uvedených souradnicích finálku nehledejte, vaším úkolem je najít infotabuli c.5.
Dále pokracujte podle hintu.
Zastavení 5 - Myslivost
Honitba
Lesy na Ondrejníku byly až do 19. století jedním z nejvýznacnejších honebních objektu olomouckých arcibiskupu. Žila tu celá rada druhu zvere a dlouho až do konce 18. století se tu udržela velká dravá zver – medved, vlk, rys, divoká kocka a vydra. Jelení zver byla vzácná, kolem roku 1800 úplne vymizela, celkove hojnejší byla zver srncí. Po roce 1945 se zde rozšírila zver cerná a zvýšil se i stav srncí a také jelení zvere. Jelenu zde nyní žije okolo 14 ks. Z další zvere se vyskytuje zajíc, liška, kuna, tchor, lasicka, jezevec, z pernaté krahujec, jestráb nebo káne.
Druhy zvere
Jelen lesní Samci dorustají 175 – 230 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 160 – 240 kg. Parohy shazují každý rok, obvykle na konci zimy, na jare jim dorustají nové. V dobe ríje (podle které byl pojmenován jeden z našich podzimních mesícu), svádejí samci boje o vedoucí postavení ve skupine laní a ozývají se hlasitým troubením.
Prase divoké Patrí díky zásahu cloveka mezi nejrozšírenejší pozemské savce. Prase je typický všežravec. Požírá trávu, hlízy, orechy, ruzné bobule, mršiny, koreny, odpadky, hmyz, malé plazy, velmi oblíbenou pochoutkou je kukurice.
Liška obecná Liška patrí mezi nejrozšírenejší divoce žijící šelmy Ceské republiky a vlastne i celé severní polokoule. Mládat se rodí prumerne ctyri, byly ale zaznamenány prípady až trinácti. Liška získala povest chytrého, nekdy i vychytralého zvírete a takto také vystupuje v mnoha literárních dílech, nejenom u nás (pr. O chytré kmotre lišce), ale i v eskymáckých, sumerských a reckých mýtech.
Tato keška vznikla u príležitostí konání eventu 2.Kozlovické Geopivo.
