PRIRODNI PAMATKA HREBENEC
Pamatka byla vyhlasena radou ONV Pribram pod c.j. 1962 dne 3. dubna
1964. Vudcim motivem k vyhlaseni zvlaste chraneneho uzemi je
ochrana vyznacneho geologickeho a geomorfologickeho vytvoru a
typickych lesnich porostu v jeho okoli. Uzemi se nachazi v
jihozapadni casti Stredoceskeho kraje, okres Pribram, v.k.u.
Rozelov a Huti pod Tremsinem.
Jeho rozloha je 9,76 ha. Klimaticky raz je mirne chladny, mirne
vlhky vrchovinny. Nadmorska vyska se pohybuje v rozmezi od 725 po
754 m n.m.. Prumerna rocni teplota je 5 - 6°C Prumerna rocni vyse
srazek cini 650 - 800 mm. Kamenne more se tahne severojiznim smerem
v delce 300 m. Cele uzemi je soucasti jihovychodni partie
barrandienskeho proterozoika a to casti jeho starsi zakladni
jednotky, kralupsko - zbraslavske skupiny. Je tvoreno drobami -
nedokonale tridene piskovce s jemnozrnou jilovito - prachovou
matrix a smesi mineralu a horninovych ulomku. Prevladajici slozkou
je kremen a proto je hornina velmi odolna vuci zvetravani.
Cele uzemi je prakticky bez vegetace jen na jeho okrajich je
pozustatek reliktniho boru. Ten je tvoren zejmena borovici lesni -
Pinus silvestris, doplnovanou brizou pyritou - Betula
pubescens a jerabem ptacim - Sorbus aucuparia, pomistne
i smrkem ztepilym - Picea abies. Tyto dreviny zde muzeme
zastihnout ve vsech vyvojovych stadiich od semenacku po odumrele
stromy. V bylinnem patre se mistne nachazi brusnice boruvka
Vaccinium myrtillus. Kamenite suti a skaly osidluji ruzne
druhy korovitych a lupenitych lisejniku, z nichz nejhojnejsi vyskyt
maji druhy rodu Cladonia - Dutohlavka. Napr.: dutohlavka
sobi - C. rangiferrina, dutohlavka sidlovita - C,
dutohlavka lesni - C. arbureseens, dutohlavka cervcova -
C. floerkeana. Dale zde muzeme spatrit lisejnik sirovy,
porostnici mnohotvarnou (jatrovku). Hrebence jsou jedinym mistem ve
strednich Cechach, kde se vyskytuji druhy Schaereria
iuscocinerea. Umbilicaria deuso. Dokladem o cistote mistniho
ovzdusi je vyskyt provazovky bradavkate - Usnea filipendula,
ktera osidluje predevsim kmeny stromu. Z mechorostu je zde
nejhojnejsi belomech sivy - Leucobryum glaucum spolecne s
pokryvnatcem schreberovym - Pleurosia shreberii Skalni
vychozy jsou stanovistem petrofilnich bezobratlych. Z avifauny je
mozno uvest datla cerneho - Dryocopus martius, krivku
obecnou - Loxia curvirostra nebo sykoru uhelnicka - Parus
ater.
Zajimavosti je vegetativni rozmnozovani smrku, tzv. hrizeni, ke
kteremu dochazi zejmena v horskych polohach. Pri dobrych
povetrnostnich podminkach lze z vrcholu Hrebence spatrit velkou
cast Sumavy, vcetne jejiho nejvysiho vrcholu Velkeho Javoru, dale
pak na obzoru muzeme rozlisit masiv Ceskeho lesa.
Ke kesi se nejlepe dostanete od rozcesti mezi Holym vrchem a
Kremelem (pripadne samotnym tremsinem) odkud se vydate zapadnim
smerem na jine rozcesti u nehoz je posed. Avsak poslednich nekolik
set metru je treba se dostat pres leta neudrzovanou cestu kdy
minete informacni tabuli (ktera je uprostred boruvci a kapradi) az
na upati svahu. Zde zanechte kola pokud na nich prijedete. Po
skalach se pohybujte opatrne a radeji vubec nevstupujte do
kamenneho more!!! Kameny mohou byt nestabilni a potom zde je velky
porost lisejniku, kterym chuze po nich nesvedci a droli je. Pro
dosazeni kese neni potreba vstupovat az na kraj skaly a neni
umistena v kamennem mori. Pro nalezeni je treba odendat pouze dva
male kameny, NENI treba ryt v zemi ani jinak s nicim
hybat!!