O osade Spálava pochází první zápis z roku 1556, kdy náležela k panství Nový Studenec. V obci roste na návsi památná lípa velkolistá s obvodem kmene 540 cm. Traduje se, že byla vysazena na oslavu vítezství Jirího z Podebrad nad Matyášem Korvínem roku 1469 u Uhrova. U lípy stojí také malá drevená zvonicka a litinový krížek s letopoctem 1887, v obou obcích (Spálava a Chloumek) si mužeme prohlédnout i další prvky lidové architektury.

Vrchol Spálava (663 m n. m.) u výše zmínené stejnojmenné vesnicky leží na hlavním hrbetu Železných hor a je jejich druhým nejvyšším kopcem. Ve stredoveku sloužil vrchol jako "strážní varta" Libecké stezky, krásný výhled daleko do kraje využil pozdeji v 19. století F.L.Rieger ke stavbe pravdepodobne drevené rozhledny, která není dochována. Název Spálava by mohl být odvozen od "Spálené hory" v souvislosti se zapalováním signálních ohnu na Libecké stezce. První písemná zmínka o vrcholu pochází již z let 1146-1148. Jižne od Spálavy se nachází nekolik "mrazových srubu" vysokých až 10 metru.

Na vrchol vede zelená turistická znacka z Libice nad Doubravou (5 km) a z Modletína (3 km) a žlutá turistická znacka z Horního Bradla (4 km).

Tato cache Vás zavede kousek pod vrchol kde se ríká Pod Spálavou. Je zde i výhled na vysílac Krásný na severu a vlastní vrchol Spálavy na jihu.