-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na tomto místě, na skalním ostrohu nad Kosovým potokem, stával ve středověku hrad, který byl na konci 30-leté války dobyt ve velké bitvě a posléze zbořen. O bitvě svědčí kniha Václava Matouška: Třebel - Obraz krajiny s bitvou. Dnes zde naleznete barokní sýpku, terénní náznaky hradeb a krásné výhledy na okolní údolí a Vlčí horu.
K významným, ale pro své nevýrazné pozůstatky málo navštěvovaným panským sídlům Tachovska patří hrad Třebel. Stával přibližně 2 kilometry severozápadně od Černošína, na výrazné ostrožně, která spadá velice strmě do údolí Kosového potoka. Nedaleko od zbytků hradu (severním směrem) překonává údolí, nad nímž se Třebel tyčí, silnice spojující Stříbro s Planou.
Třebelský hrad byl založen v době kolem poloviny 13. století. Jeho stavebníky byli rytíři z Třeble, kteří tvořili jednu z větví bohatého rozrodu rytířů ze Svojšína. Během své existence mnohokrát změnil majitele.
Koncem třicetileté války byl hrad Třebel zničen. Vše začalo tím, že velitel švédského vojska Wrangel dobyl roku 1647 Schweinfurt a dotud vyrazil východním směrem k Českému království. Již dne 20. června začal obléhat chebskou pevnot a město a v plánu měl rychlý pochod dále do nitra Čech.
Císař Ferdinad III. tomu chtěl pochopitelně zabránit. Proto se postavil sám do čela armády a táhl do Čech. Mezitím však dne 17. července padl Cheb, takže císařská armáda se stáhla k Plzni. Wrangel ovšem vyrazil z Chebu a rozhodl se císařské vojsko stíhat. Dostal se tak až do Plané, když proti němu vyrazili císařští generálové Holzapfel, Montecuccoli a Jan de Wert, kteří prošli s vojsky Stříbrem a v neděli 18. srpna dorazili do oblasti mezi Černošínem a Olbramovem, kde nechali vybudovat polní ležení. Pravděpodobně až zde se však dozvěděli, že Wrangelova armáda leží prakticky proti nim, mezi vesnicemi Zliv, Vížka a Řešanov a že také obsadila třebelský hrad, který byl údajně před příchodem švédské armády opuštěn.
Generál Holzapfel nechal ihned postavit na úpatí Vlčí hory několik kanónů a vydal rozkaz ihned začít se střelbou proti hradu. Bitva, která se o Třebel a jeho okolí následně rozpoutala, vešla do dějin třicetileté války. Střelba z kanónů trvala podle svědků až do dvou hodin druhého dne, 19. srpna. Po zásazích dělových koulí byl hrad pravděpodobně dost těžce poškozen, bylo proti němu vypáleno přibližně sto ran a velká část z nich zřejmě neminula své cíle. 20. srpna se zbytek švédské posádky vzdal císařským.
Dobytí hradu znamenalo počátek jeho zkázy. Vojska obou stran se sice v jeho okolí ještě několikrát střetla, ale v září odtáhla a hrad zůstal osamocený, pustý a napůl zbořený. Definitivní konec pro něj však nastal až současně s nařízením panovníka z 9. září 1648. Podle tohoto nařízení byl vydán rozkaz hrad úplně zničit, aby již nikdy nemohl posloužit nepříteli.
Je samozřejmé, že hrad již nebyl obnoven. Panství, které k třebelskému hradu patřilo, bylo připojeno k trpístskému zboží, čímž byl vytvořen velký majetkový komplex Trpísty – Třebel, který poté existoval až do konce feudalismu. V místech bývalého hradu byla postavena mohutná sýpka, která se dochovala až do našich dnů.
Okolím hradu procházela důležitá středověká komunikace, která vedla přibližně v místech dnešní státní silnice Stříbro – Planá. Jiná cesta přes údolí v širokém okolí již neexistovala a ještě dnes je překonává pouze silnice směřující z Plané do Lestkova. Z těchto důvodů měl hrad, situovaný právě nad údolím, kterým stezka procházela, strategický význam pro široké okolí. Uvedená skutečnost byla zřejmě také jedním z hlavních důvodů likvidace hradu koncem třicetileté války. Na druhé straně se však právě díky vojenským akcím, které byly vedeny v okolí hradu a proti němu, dochovaly dvě rytiny, zhotovené mezi lety 1647-1652. Obě zobrazují Třebel ještě před zničením.
Třebelské panské sídlo se skládalo z horního hradu, který obsahoval obytné jádro vlastní fortifikace, a dolního hradu – předhradí, které bylo situováno v zadní části ostrožny. Tento tzv. dolní hrad byl sice využíván pouze pro hospodářské účely, ale vstup do něj chránil – jak dokládá dobová rytina – mohutný bastion. Z hlediska pozorného opevnění lokality byla tato část hradu velice dobře chráněna skalnatými a místy téměř svislými stráněmi. Dolní hrad byl ještě počátkem minulého století využíván hospodářsky. Stálo zde obydlí šafáře, chlévy a stodoly. Vlastní panský dvůr však ležel – jak uvádí A. Sedláček – před bývalým hradem, tedy severovýchodně od hradního jádra.
Naproti sýpce stojí bývalá lesovna. Její neslohová budova byla vystavěna na zbytcích starší dvoukřídlé stavby, která v tomto místě stávala ještě roku 1838. Z této stavby zřejmě pocházejí také dva valeně zaklenuté sklípky, nacházející se právě v přízemí bývalé lesovny. Není však vyloučeno, že mohou pocházet ještě z bývalého hradu. Tuto domněnku podporují také zbytky starých zdí, které vystupují z objektu na severovýchodní straně.
Severní nároží budovy zdobí kamenný znak Sinzendorfů, který byl nalezen na hradě za blíže neznámých okolností. Ve fasádě jsou rovněž zazděny dělové koule vykopané ve zříceninách.
Více než nevzhledné a značně zdevastované třebelské hradiště láká návštěvníky lesnaté okolí hradu, ale především malebné údolí Kosového potoka.
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 3, Zdeněk Procházka.
Additional Hints
(Decrypt)
Zrmv xenfabh wrqyv n iryxlz zbqevarz.