LIBERECKÁ JEŠTĚRKA X - Františkov
Veškeré základní informace najdete v listingu Liberecké ještěrky 0 - Startujeme.
Obec Františkov vznikla roku 1657 vyčleněním dvojice gruntů z tehdejšího Růžodolu. Nová obec byla pojmenována po svém zakladateli hraběti Františku Gallasovi. Na původních gruntech po obou stranách dnešní ulice Švermova bylo vytvořeno 32 lánů. Začínaly u Nisy a táhly se podél Františkovského potoka mezi dnešními ulicemi Jáchymovská a Vysoká. Obec se rozrůstala jen zvolna, Josefínský katastr roku 1785 v ní zaznamenal 51 domů, a mělo trvat ještě dalších 100 let, než jejich počet přesáhl stovku. To už se obec rozrůstala také do šířky a vznikly příčné ulice dnes zvané Tovární (1890–1927), Vltavská (1904–1932) a Vojanova (1912–1930). Během stavebního rozmachu v letech 1920–1930 začala obec získávat ráz předměstské vilové čtvrti a vznikly ulice Vysoká, V Zahradách, Klášterského a Mánesova.
Až do roku 1850 stál v čele obce šolc, pak byla správa obce v Růžodole I. Samostatnost získal Františkov roku 1881, ale až 3. července 1883 byl zvolen jeho první obecní představený (Ignaz Kaulfersch), tříčlenná rada a osmičlenné zastupitelstvo. V září roku 1901 byla otevřena františkovská škola, díky čemuž již zdejší děti nemusely chodit do školy v (proti Františkovu téměř polovičním) Janově Dole. Roku 1931 bylo v obci přihlášeno 75 obchodníků a 77 živnostníků, z toho 12 hostinských. K Liberci byl Františkov natrvalo přičleněn 1. května 1939.
V sedmdesátých letech 20. století byla do prázdných ploch mezi prvorepublikovými vilkami soustředěna výstavba panelových domů pro Uranové doly Hamr. Celkem tak podél nové Jáchymovské ulice bylo podle projektu architekta Augustina Šimůnka postaveno 1057 bytů. Současně s tímto projektem byla rekonstruována Švermova ulice, ve které byla ve třech etapách (1960, 1972 a 1976) dostavěna škola s prvním školním bazénem v celém městě a vlastním sportovním areálem. Koncem roku 1975 byly zprovozněny také jesle a mateřská škola. V novém sídlišti byly postaveny dvě velkoprodejny: první na jeho horním konci roku 1971 a druhá prodejna se zeleninou roku 1985. Ani jedna z nich však dnes neslouží svému účelu.
LIBEREC - Hospodářství - část 2.
Z řad cechovních mistrů vyšli také první obchodníci se sukny. Jedním z prvních byl Gottfried Möller roku 1780. Dalším takovým výrobcem byl Johann Georg Berger, který se na přelomu 18. a 19. století stal jedním z největších textilních výrobců v Čechách. Berger byl také prvním, kdo roku 1808 zkoušel nové strojní spřádání vlny ve Stráži nad Nisou.
Tito první podnikatelé – Möller, Berger a Franz Ulbrich – sice vytvořili koncentrované manufaktury, nedokázali je však přeměnit na velké továrny a všechny jejich společnosti pod tlakem silnějších obchodních domů zanikly. Textilní tovární impérium založil v Liberci až Johann Liebieg, jehož podnik Johann Liebieg & Comp. zaměstnával až 8000 lidí a měl roční obrat 2 490 000 zlatých. Výroba vlny dosáhla svého vrcholu v letech 1867–72, pak však došlo ke krizi. Krize skončila až roku 1879, během ní zanikla většina menších podniků.
|
Liberecká ještěrka IX - Janův Důl
|
Liberecká ještěrka XI - Růžodol I
|
|