Starý kamenný most byl tretím nejstarším kamenným
mostem, který byl v Cechách postaven. Byl ovšem prvním
kamenným mostem pres reku Labe. Zásluhu na jeho stavbe má hlavne
biskup Jan IV. z Dražic a stavební mistr Vilém, kterého biskup
privedl ze svého nedobrovolného pobytu v Avignonu, kde 11 let vedl
církevní soud se žebravými rády. 24. srpna 1333 byl
položen základní kámen s ostatky svatých uprostred reky. Most
byl postaven za 7 let – každý rok byl postaven jeden
pilír a jedna klenba. Dokoncen byl tedy 2. ríjna 1340. Za dva roky
prestál první zatežkávací zkoušku, povoden, která mu
neuškodila. V Praze jí však padl za obet Juditin
most. Díky tomuto mostu se z Roudnice stalo významné mesto
severních Cech. Další osudy mostu však nejsou
priliš známé. Ví se jen, že pres nej táhlo nekolik
vojsk a že prodelal nekolik dalších povodní v letech
1536, 1537, 1539. V roce 1610 stihla most další pohroma,
když se Roudnice pripojila k ceským stavum, kterí se vzbourili
proti své katolické vrchnosti. Stavové tehdy obsadili most nekolika
sty vojáky, aby ho strežili. Po zpráve, že stavovská
vojska byla poražena na Bílé Hore, odtáhli, ale pred tím
ješte most zapálili. Drevená cást mostu shorela a most byl
hodne poškozen. Rok poté se zacalo s opravou mostu, která
byla dokoncena v roce 1625.
Ne zcela opravený most se ale stal obetí tricetileté války.
Švédové mu zasadili poslední ránu, když na most
stríleli z del. Tím byl znicen a už nikdy nebyl obnoven.
Pozdeji byl na jeho míste zrízen prívoz. Byly vytvoreny dokonce dva
plány na opravu mostu, z financních duvodu ale ani jeden z nich
nebyl realizován. Západní mostecká vež spolecne s kostelem ze
14. století byly odstraneny pri stavbe Severní státní dráhy v
polovine 19. století. Až v letech 1906–1910 zde byla
vztycena železná konstrukce nynejšího mostu na nových
pilírích a torza starých pilíru byla odstranena.
(Zdroj:
Wikipedia)