V tomto roce mladá kurátorka muzea v jihoafrickém East Londonu Marjorie Courtneay-Latimerová dva dny před vánoci zkoumala úlovek rybářské lodi, jejíž kapitán poskytoval muzeu zajímavé exempláře ze svých úlovků. Na jižní polokouli tou dobou vrcholilo léto, bylo nesnesitelné horko a město bylo téměř vylidněné. Když pak mladá žena objevila mezi úlovkem obrovskou unikátní rybu nesoucí znaky dávno vyhynulé skupiny, nenašla v celém městě nikoho, kdo by měl pro její problém pochopení. Majitelé mrazicích boxů od skladů potravin až po márnici před ní zavírali dveře, rybí tělo se rychle rozkládalo a tak se jí podařilo zachránit pouze některé jeho části.
O svém objevu informovala ichtyologa J. L. B. Smitha, který její nález správně zařadil do skupiny lalokoploutvých ryb, považované za vyhynulou koncem druhohor a na počest objevitelky ho popsal pod vědeckým názvem Latimeria chalumnae. Ostatní vědci ovšem pouze odbyli jejich objev mávnutím ruky, prohlásili jej za falzifikát a nenašel se ani jeden dostatečně renomovaný odborník, který by se na zbytky latimerie dojel do East Londonu podívat.
Smithova reputace byla prakticky v troskách. Přesto se ale nevzdal a celých příštích 14 let pátral po východním pobřeží Afriky i na přilehlých ostrovech ve snaze objevit další exemplář. Za ulovenou latimerii vypsal nemalou odměnu 100 liber a letáky podobné zatykačům na hledaného zločince visely pomalu v každé vesnici.
Taková snaha nakonec nemohla zůstat bez úspěchu a tak se roku 1952 dozvěděl o ulovení další latimerie. Ryba byla ulovena na Komorských ostrovech východně od afrického pobřeží a zoufalý Smith v obavách, aby se vzácný úlovek nezkazil, dokázal přesvědčit předsedu vlády, který zařídil, aby byla latimérie převezena zvláštním letadlem přímo do Kapského města. Smith slavil triumf a ukázalo se, že latimérie se u Komorských ostrovů loví sice v malém počtu, ale pravidelně a místní domorodci ji dobře znají.
Všechna významná světová muzea následně podnikla pokusy o získání vzácné ryby do svých sbírek a z lovu latimérie se stal docela výnosný obchod. Monopol na něj měla Francie, pod jejíž vliv Komorské ostrovy spadaly. Z toho následně plynula privilegia pro přednostní vědecký výzkum ulovených jedinců i možnost diktovat ceny pro další zájemce.
V průběhu let bylo uloveno několik desítek latimérií a malá populace u pobřeží ostrovů začala nadměrným odlovem exemplářů pro muzejní sbírky trpět. Dnes se snad podařilo lov této ryby omezit a výzkum se přesunul ke sledování latimérie pod hladinou.
Jak ukazují poslední výzkumy, víme dosud o mnoha druzích zejména mořských živočichů velmi málo. Je pravděpodobné, že existují další populace latimérií a možná i existují další druhy tohoto rodu.
(Zdroj
http://cryptozoologie.xf.cz/5_more/latimerie.htm )
Zcela náhodou jsem zjistila, že v okolí České Lípy žije sladkovodní dravý druh Latimerie podivné. Souřadnice vás zavedou do míst, kde se často vyskytuje. Když budete pozorní a dostatečně rychlí, možná se vám zadaří a ulovíte ji.
K jejímu odlovu doporučuji vzít sebou hadr, Latimerie se vzpouzí a kouše. Pozor na prsty!!
Po rychlém zalogování jí zase dejte svobodu (do muzea nebrat :-)) a prosím ve vlastním zájmu, nefoťte jí, (to jí hrozně rozčílí)! Logbook je odolný vůči vodě i žaludečním šťávám :-), krabičku netřeba vyndávat..
P.S. Obsah může být mokrý, nevadí mu to. Pokud vám vadí sahat na něco mokrého a logovat mokrou tužkou na mokrý umělý papír, tak keš vynechte. Jinak bez problémů logovat JDE. "Papír" je umělý a stopu tužky zachytí. Razítko použít nelze. Po logování prosím zakryjte provázek trávou, ať to není tak nápadné a keš nám vydrží. Děkuji.