Poutní stezka Tepla - Skoky Multi-cache

Bohužel z rodinných a pracovních důvodů bude tato keš ukončena buď na konci letošní sezony (podzim 2021) nebo během jara 2022.

Naštěstí se povedlo keš adoptovat v srpnu 2023 a tak se změnou nového majitele proběhne postupně kontrola jednotlivých zastavení a nejspíše i velikosti jednotlivých  podpůrných krabiček PSTS. Je také pravděpodobné, že bude potřeba i malá korekce umístění. Došlo také ke zvýšení ratingu terrainu o půl stupně na hodnotu 3,5, protože takováto pouť si to rozhodně zaslouží. Sledujte proto ve vlastním zájmu pozorně listingy jednotlivých keší, zvláště ti, kteří tuto keš lovíte na etapy a vracíte se po delší odmlce.

Dobrodružný zážitek a úspěšný nález finální kabičky přeje Skeptik 013

Není určena pro honibody , vyžaduje trochu přípravy a u stage je potřeba trochu přemýšlet. Přesto věříme, že se najdou osoby, kteří takovou trochu netradiční keš uvítají a projdou celou pěšmo tak jako někteří poutníci putující do Skoků. Nicméně můžete i na kole či částečně motorizovaně, vše záleží jen na vás.

 

V klášteře v Teplé si můžete vyzvedout poutnický pas. Po absolvování celé trasy získate poutnický diplom (pokud bude přítomna služba na kostele, dobré je dopředu domluvit). Pokud to s poutí do Skoků myslíte vážně, více se také dozvíte na uvedených webových stránkách nebo kontaktujte ownera. Připomínám, že se jedná o Mariánské poutní místo, a hlavní pouť je vždy první neděli v červenci. To pokud se budete chtít přidat k organizovanému procesí nebo se mu raději budete chtít vyhnout.

Nutné informace

• trasa měří z Teplé do Skoků cca 58 km (bez odboček) začíná u klášterního hřbitova v Teplé a končí u kostela Panny Marie ve Skokách.
• je značena pouze v jednom směru (bílá hvězda v modrém poli) vzhledem k tomu že jde o neoficiální značení amaterském stylu je dobré sebou mít mapu turistickou a plánek trasy (přiloženo v galerii). Ti co mají chytrý mobil s navigací a staženou offline mapu z mapy.cz mají o starost méně (trasa je v mapy.cz povětšinou opravdu reálně zakreslena)
• pěší většinou nebudou mít problém, samozřejmě v létě počítejte s vegetací
• i na kole se většina trasy dá projet či případně v některých místech kolo chvíli povedete, žádné strmé skalní sestupy vás však nečekají
• motorizovaní zvládnou asi zhruba 2/3 trasy, zbytek nutno pěšmo nebo na kole
• přibližně polovina trasy vede po nefrekventovaných silnicích, druhá polovina pak po lesní či polních cestách. Na trase je několik možností ubytování, ale není jich mnoho. Stejně tak občerstvení je spíše až v druhé polovině trasy. Pokud tedy půjdete trasu opravdu poctivě pěšmo, doporučujeme se vybavit vodou a nějakým jídlem.

Zvlášní kapitolou jsou stage. Tvoří je dřevěné hvězdičky (pozor zde nejsou zapsána písmena), štítky z DYMO, otázky a také jsou číselné indície zapsány v tradičkách, které jsou součástí této multikeše a umístili jsme je na těch nejzajímavějších místech. Vzhledem k délce multiny a množství stage jsme se snažili, aby v oblasti stage bylo několik umístěných indícií, z nichž jedna je hlavní a další náhradní (to kdyby byla některá z nich poškozena či zničena). Většinou jsou blízko sebe, ale v některých případech můžou být náhradní stage i dále od hlavní. Hlavní stage má svůj WP, pokud se náhradní nachází v blízkosti je to uvedeno jen textově, pokud je to ve větší vzdálenosti pak v mapě uvedeno samostatným WP a popsáno. V některých tradičkách (série PSTS) jsou také vybrané rizikové stage ještě zopakovány. Takže nezoufejte, pokud projdete opravdu celou trasu měly by jste mít všechny indície. Ohledně umístění dymoštítků, pokud se mluví o cykloroznačení jedná se o klasická značení cyklotras (spravované většinou KČT), místní cykloznačení a navigační rozcestník můžete jejich vyobrazení najít ve fotografiích.

V přílohách kromě fotek najdete seznam stage a mapka trasy je ke stažení zde.

PŘI HLEDÁNÍ A OPISOVÁNÍ STAGE SE SNAŽTE BÝT CO NEJVÍCE NENÁPADNÍ A NEVZBUZUJTE MOC POZORNOSTI, HLAVNĚ V OBYDLENÝCH MÍSTECH

Pokud vás napadne co by mělo být ještě v listingu zmíněno, napište. Také budeme rádi za případné komentáře a zážitky z trasy, náměty na případné zlepšení. Trasa byla dlouho připravována, přesto se můžou nějaké nedostatky vyskytnout, zejména zpočátku se budou některé „mušky“ vychytávat.

Teď už nezbývá než jen popřát šťastnou cestu bez nepříjemností a dobrý lov.

---

A) Teplá – klášterní hřbitov

Původně obecní hřbitov, na konci 18. století upraven také pro účely kláštera. Po druhé světové válce silně zdevastován. Více v samostatné tradičce PSTS - Klasterni hrbitov Tepla

číslo uvedené v keši Teplá klášterní hřbitov

dřevěná hvězdička na stromě u keše

štítek dymo – cedule památný strom

B) Pomník A.M.Davida

Pomník A.M.Davida stojí poblíž místa kde se rozkládala obec Dřevohryzy. V této obci se narodil 8.12.1757 Martin David. Jako pozdější člen tepelské kanonie přijal řádové jméno Alois. Později se stal vedoucím klementinské hvězdárny a byl profesorem i rektorem na UK. V létě na Branišovském vrchu provozoval malou hvězdárnu (dnes již neexistuje). Podílel se také na zaměřování a zhotovování moderní mapy Čech. Zemřel v klášteře Teplá 22.2.1836 a jeho ostatky uloženy na klášterní hřbitov (poničený náhrobek snad lze dodnes najít).

Obec Dřevohryzy byla založena patrně ve 13. století a patřila k významným zdejším obcím a rovněž byla jednou z nejbohatších. Po roce 1945 čekal německé obyvatelstvo odsun a v obci zbylo jen pár lidí (v době největšího rozkvětu měla obec 245 obyvatel). Opuštěná stavení byla postupně bourána a v roce 1970 je obec uváděna jako zaniklá. Dnes po ní zbyla jen zarostlá planina.

hvězdička na naučné tabuli

štítek dymo – pravý bok cedule

součet posledního trojčíslí N souřadnic na naučné tabuli

C) Röllerův mlýn

Zbytky patrně středověkého mlýna, opuštěného po roce 1945. Více o něm v samostatné tradičce - PSTS Rolleruv mlyn

číslo uvedené v keši PSTS Rollerův mlýn

hvězdička na zadní straně naučné tabule za můstkem

součet posledního trojčíslí E souřadnic na naučné tabuli z toho odečti čtyři

dymo štítek zadní strana navigačního rozcestníku při silnici

D) Dobrá Voda a smírčí kříž

Dobrá Voda byla kdysi vsí Tepelského kláštera. Roku 1880 měla na 282 obyvatel. Po druhé světové válce ji postihl obdobný osud jako mnoha jiných obcí v tomto regionu a to odsun německého obyvatelstva. V tomto případě šlo o zhruba 298 německých osadníků. Počátkem 60. let 20. století armáda zbořila neobydlené objekty a vesnický ráz navíc poničila výstavba panelového domu pro blízké JZD. K obci náleželo několik osad, mimo jiné Dolské domky, které budete později procházet.

V blízkosti místa kde je osazena naučná tabule je usazen středověký smírčí kříž.

hvězdička na naučné tabuli

součet všech čísel E souřadnic na naučné tabuli z toho odečti sedm

dymo štítek - navigační rozcestník u tabule

dymo štítek – zadní strana značky „konec obce“ při cestě na Nový Dvůr

E) Nový Dvůr – klášter

Původně barokní rezidenční hospodářský dvůr tepelského kláštera byl založen v roce 1750 v místech kde kdysi zanikla ves.

V roce 2000 byl zchátralý objekt opraven a doplněn moderní přístavbou. Vznikl tak klášterní komplex kde v duchu přísné cisterciácké tradice žije komunita mnichů a to v tichu, modlitbách a odloučení.

Z tohoto důvodu není klášter turisticky přístupný, ani není dovoleno vstupovat do arálu za účelem fotografování (prosím respektujte to). Poutníkům je přístupný pouze klášterní kostel v době bohoslužeb (opět zakázáno fotografování). V časově omezené a přesně stanovené době je možno v návštěvnické místnosti zakoupit místně vyráběný produkt (hořčici) a případně další produkty přáteleného kláštera (Sept Foms). Věřícím osobám mužského pohlaví je také v některých případech dovoleno setrvat a zapojit se třeba na čas do komunity. Rozhodně však nejde o turistickou ubytovnu a to ani pro poutníky putující po této stezce.

Pokud chcete spíše "turisticky" nahlédnout do kláštera udělejte to prostřednictvím televizní obrazovky a pusťte si pořad cesty víry jehož jeden díl byl celý věnován tomuto klášteru (odkaz zde) nebo také krátké zastavení v rámci jednoho dílu „Tachov“ seriálu Šumná města s Davidem Vávrou.

Více o klášteru také najdete v listingu nedaleké tradičky Trapistický klášter.

dymo štítek - navigační kříž v blízkosti křižovatky

dymo štítek – zadní strana značky „dej přednost v jízdě“

dymo štítek – zadní strana značky cyklistického značení

F) Dolské domky

Zříceniny domů bývalé osady Dolské domky z let 1755-1834. Více o tomto místě najdete tradičce: PSTS - Byvala osada Dolske domky

číslo uvedené v keši PSTS Byvala osada Dolske domky

náhradní stage na křižovatce asi 1 km dále po cestě

dymo štítek – zadní strana navigační rozcestník na křižovatce silnic

dymo štítek – zadní strana cyklo značení směr Nový Dvůr

G) Branišov

Malá víska je dnes součástí Toužimi. Jinak první zmínka je o ní z roku 1322. V současné době je zde většina domů využívána spíše k rekreačním účelům. Odtud můžete vystoupat na Branišovský vrch, kde se nacházela soukromá observatoř A.M.Davida, která má svoji tradiční keš: PSTS - Branisovsky vrch byvala observator AMDavida

Pomník – kolika let se dožila osoba uvedená na pomníku = G

hvězdička na naučné tabuli

dymo štítek - cyklistická značka u sloupu ele vedení (asi 250 m od hl. stage)

na Branišovském vrchu uvedená tradička obsahuje také případné indície některých stage

H) Branišov, kostel sv. Blažeje

Předchůdcem dnešního kostela byla kaple z roku 1320. V letech 1732-33 byl opatem Raimundem III. vystavěn současný barokní kostel, jenž se v 18. a 19. století stal významným poutním kostelem. Zkáza přichází po druhé světové válce, kdy je opuštěn a v roce 1957, ve čtvrtek na Boží Tělo zasažen bleskem, vyhořel. Do dnešních dnů se zachovaly jen obvodové zdi. V současné době je v majetku občasnkého sdružení, které se snaží zabránit zatím, alespoň jeho další devastaci. Na noc kostelů se zde pravidelně pořádá kulturní akce. V kostele byl původně na hlavním oltáři obraz sv. Blažeje sklánícího se nad uzdravovaným nemocným.

hvězda na naučné tabuli při kostele

dymoštítek – za cedulí památný strom

dymoštítek – na ceduli přírodní památka

dymoštítek – zadní strana cyklo rozcestníku sv. Blažej (H i G)

I) Třebouň

Ves středověkého založení je prvně zmiňována v roce 1284. Býval zde klášterní hospodářský dvůr. Na návsi stojí barokní kaple Bolestné Matky Boží.

památník návratu Čechů – koncové dvojčíslí roku odhalení památníku z tohoto čísla odečtěte 5 = I

dymo štítek – zadní strana značky „konec obce“ (na příchodu do obce od Bezvěrova při poutní cestě)

J) Kosmová

Prastará vesnička s hrázděnými a roubenými usedlostmi z 17.-19. století je prvně zmíněna v roce 1467. Její původ však bude ještě asi mnohem starší. Středověká lánová parcelace je soustředěna kolem čočkovité návsi. V blízkosti autobusové zastávky je klasicistní kaple z doby kolem roku 1800. Kousek od vesnice je další kaple z první poloviny 18. století k níž byla založena samostatná tradička.

dymo štítek – přímo v obci Kosmová zadní strana pravého sloupku naučné tabule (pozor v tomto případě je to před hlavní stage)

na stejné naučné tabuli - ciferace roku stabilního katastru obce

zhruba 4 km dále po poutní cestě

číslo uvedené v tradiční keši: PSTS - Kaplicka u Kosmove (u kaple nacházející se mimo obec)

kaplička - počet tašek v prvním řádku nad vchodem (počítejte všechny i zkosené krajní) z čísla pak odečtěte 14 = J

K) Přílezy, obec a bývalý radiolokátor

zdroj: www.prirodakarlovarska.cz

Přílezy je malá vesnička nacházející se kousek severně od Útviny. První zmínka o ní je z roku 1354. Nejhodnotnější stavbou je kostel sv. Bartoloměje, původně románský z druhé čtvrtiny 13. století a barokně přestavěný v 18. století. Kostel je však dnes ve velmi špatném stavu. Více o něm se dozvíte a zároveň můžete odlovit jeho keš: GC5VM9F

Kousek od vesnice směrem k letišti stával v poli ještě donedávna bývalý radiolokátor FuMG-404 Jagdschloss. Byl postaven někdy za druhé světové války a sloužil k monitorování střediska leteckého provozu vzdušných sil. Údajně měli nacisté do jeho základů použít náhrobky z nedalekého útvinského židovského hřbitova. Údaje z jeho radarů byly odesílany do střediska pro letecké operace. Anténa se skládala ze 16 polí jednotkových dvojpólů o celkové šířce 24 metrů. Vynikal vysokou přesností zaměření, minimální dosah zjištění cíle na výšce 500 m byl 80 km a maximální 200 km. Po válce objekt patrně opuštěn a v pozdější době se stal dokonce terčem cvičné střelby což jeho konstrukci také poškozovalo. Bohužel na podzim roku 2014 byl odstraněn zcela. I tomto objektu se můžete dozvědět více a zároveň odlovit jeho keš: GC5VMBY

Dnes tak v jeho bývalé blízkosti můžeme spatřit pouze pahorek, který ukrývá pěchotní úkryt typu ÚŽ-6. Jde o podzemní prefabrikovanou stavbu, kterých bylo od počátku 60. let budováno mnoho ČSLA. Zdejší objekt obsahuje malou místnost a chodbičku, původně obsahující dvě plechové dveře (ukradeny). Zřejmě také obsahoval vlastní elektrocentrálu, nebo byl případně napájen z bývalého radiolokátoru. Zřejmě měl sloužit jako úkryt v případě radioaktivního zamoření.

Zdroj: obrázek i text - www.prirodakarlovarska.cz

číslo uvedené na rozvodné skříni elektrického vedení  ( KJSS??V )

dymoštítek – zadní strana cyklorozcestníku (směr Toužim) na křižovatce kousek před hlavní stage

dymoštítek – spodní strana stříšky infotabule kousek od hl. stage

hvězdička na stromě u bývalého radiolokátoru

na boku červenobílého plechového zařízení kde je umístěna keš Přílezy-bunkr

L) Útvina

První zmínka o obci je z roku 1214, vlivem rozvětvení obchodní stezky podnítilo rozšíření kolonizační vsi na trhovou. Někdy před rokem 1466 dostala městské právo. Z blízkých Přílez sem také ke kostelu sv. Víta byla přesunuta farnost. Od 17. století se v obci začali usazovat Židé. Byla tu postavena synagoga a na Šibeničním vrchu severně od obce založen hřbitov (dnes jen zbytky). Židovská obec zanikla někdy v 19. století. V 18. století tu působil cech zedníků a kameníků v čele s Johannem Schmiedem (architekt kostela Panny Marie ve Skokách). Moc historické zástavby v obci bohužel nenajdeme, většina takových domů podlehla ničivému požáru roku 1870 a nebo demolici po roce 1945. Nejstarší památkou je tak v jádru gotický kostel sv. Víta a nebo bývalá, v jádru barokní radnice čp. 80. Na jižním okraji obce můžete navštívit malou dřevěnou, soukromou, ale přístupnou rozhlednu Třasák.

betonový sloup lampy vedle vchodu na hřbitov – na štítku uveden rok výroby, součet čísel tohoto roku = L

dymoštítek – zadní strana značky „konec obce“

noha lavičky u křížku (cca 100 m od hl stage)

dymoštítek – zadní strana cykloznačení

M) Toužim (knížecí odpočívka)

Nad Podzámeckým rybníkem, ve svahu asi 50 m od cesty můžete najít místo s malou skalkou. Bylo to oblíbené cílové místo výletníků z toužimského zámku.

hvězdička na naučné tabuli ,,Rybník,,

asi 500 m od hlavní stage

dymoštítek – dole na noze odrážecích sedáků (je až úplně u země ze strany od rybníka)

N) Toužim

Místo bylo osídleno na přelomu 12. a 13. století. První písemná zmínka je z roku 1354, kdy je zde uváděno probošství s kostelem v majetku milevských premonstrátů. V 15. století zástavně drželi probošství kališničtí rytíři z Vřesovic. Ti také probošství přeměnili na gotický hrad. U tohoto hradu pak v roce 1469 byla útvinskými měšťany založena osada a na ní pak přenesena městská práva tehdy zaniklé Útviny. Nově vzniklé město dostalo také právo hradeb a bylo opevněno. Následně byl hrad dalšími majiteli přestavěn na zámek. Rozvoj města, které bylo nějakou dobu v útlumu podnítila vybudování železnice v roce 1898. V Toužimi žil také malíř Wolfgang Richter, jenž namaloval později slavný obraz Panny Marie ze Skoků. Po roce 1945 jako jinde v tomto regionu došlo k vysídlení německého obyvatelstva. V letech 1949-1960 byla Toužim sídlem okresu a šlo o nejmenší okresní město v tehdejším Československu. Přesto však tato záležitost přispěla k rozvoji města.

Hlavními památkami jsou horní a dolní zámek s dalšími doplňujícími objekty. Farní kostel Narození Panny Marie (původně pozdně gotický, později barokně upraven a rozšířen), zbytky opevnění města a různé další menší objekty.

Kostel Narození Panny Marie vlevo od vchodu na zdi dvě vodoměrné tabulky na té levé v dolní části je dvouciferné (liché) č. = N

O) Toužim, kaple sv. Anny

Malá barokní kaplička sv. Anny z poloviny 18. století sloužila poutníkům putujícím do Skoků.

hvězdička na stromě vedle kaple(strom byl poražen, ale špalek s hvězdičkou je umístěn na oltáři kaple)

asi 1,1 km od hlavní stage

dymoštítek – zadní strana cykloznačení před Radyní

P) Radyně, zříceniny mlýna

Mlýn nedaleko obce Radyně byl postaven v roce 1865 K. Baumagartlem a jeho ženou. Přestalo se tu mlýt ještě před druhou světovou válkou v roce 1935. Po válce v roce 1945 byl mlýn opuštěn a rozbořen.

Dnes na jeho místě ještě můžete spatřit obvodové zdi stavení s mlýnicí a zbytky náhonu podél Luhovského potoka. Nad zbytky stavení stojí relativně zachovalá stodola, kde se dá nouzově přenocovat v suchu

Zdejší místo bývá v sezoně docela zarostlé vegetací, dávejte pozor kam šlapete, může se zde nacházet nezakrytá studně, jímka či pozůstatek sklepa.

hvězdička - strom po levé straně silnice při odbočce k mlýnu (za stromem není od vidět od silnice)

v případě absence najdete číslo i v keši: PSTS - Byvala Radynska cihelna a nebo na další náhradní stage

necelý kilometr od hlavní stage

dymoštítek – zadní strana cykloznačení (indície P i R)

R) Radyně, zbytky cihelny

Pozůstatky radyňské cihelny, dnes zarůstající malým smrkovým hájkem. Více o zdejším místě se dozvíte v samostatné tradičce: PSTS - Byvala Radynska cihelna

číslo je uvedeno v keši PSTS - Byvala Radynska cihelna

za stromem při silnici označeném modrým čtvercem

dymoštítek – zadní strana cykloznačení (indície P i R)

S) Lachovice, kaple Panny Marie a sv. Anny

Kousek za vsí (mimo cestu) můžete navštívit relativně nedávno častečně opravenou kapli sv. Anny z roku 1906. Stojí v místech, kde byla původní Lachovická náves. Sloužila místním k pořádání mší, stejně jako kdysi původní kaple ve Skokách.

Pod vsí Lachovice stojí dnes v havarijním stavu malá kaple Panny Marie. Nechal ji někdy v polovině 19. století vystavět majitel Dupovského (Lachovického) mlýna, kolem kterého za chvíli projdete. Pravidelně tudy totiž procházelo procesí z Toužimi a jiných míst směřující do poutního kostela ve Skokách. Po druhé světové válce v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a útlumu poutního místa ve Skokách, ztratila i tato kaple na významu a postupně zchátrala. Je o půdorysu 3x3 m a původně byla kryta doškovou střechou. Jen pro představu, původní kaple ve Skokách byla jen zhruba dvojnásobně velká.

Co je znázorněno výřezem v dřevěné liště na vchodem do kaple?

hvězdička S = 85

zvonek S = 50

křížek S = 22

číslo S můžete najít také v tradiční keši: PSTS Dupovský mlýn

T) Dupovský (Lachovický) mlýn

Jeden z mnoha mlýnů, které se nacházely při řece Střele. Více o něm v keši: PSTS - Dupovsky mlyn

číslo T,S, R je uvedeno v keši PSTS - Dupovsky mlyn

zopakováno v další keši Tomsovsky mlýn a společně s dalšími umístěnými indícií U

U) Tomšův (Tomšovský) mlýn

Jeden z mnoha mlýnů, které se nacházely při řece Střele. Více o něm v keši: PSTS - Tomsovsky mlyn

číslo uvedeno v keši PSTS - Tomsovsky mlyn

dymoštítek – zadní strana velké cedule cykloznačení

dymoštítek – zadní strana cedule místní cykloznačení  „4“ u stromu se značením hvězdičky

V) Sovolusky

Malá ves založená kolem 13. století je však prvně zmíněna až roku 1543. Její území však bylo již osídleno Kelty jak dokládá zbytek žárového pohřebiště nacházejícího se na místě bývalého JZD. Malá obec měla stejný osud jako většina stejných v okolí. Po roce 1945 bylo odsunuto německé obyvatelstvo a sem přišli dosídlenci, což patří mezi ty šťastnější varianty. V 50. letech tu pak vzniklo JZD, nicméně samostatnost obce zanikla a byla připojena k Bochovu.

Centrální stavbou malé vesničky je kaple sv. Jakuba v jádru barokní stavba z 18. století, která v druhé polovině 20. století zchátrala, ale v nedávné době byla částečně zrekonstruována.

dymoštítek – zadní strana cyklorozcestníku Sovolusky

dymoštítek – zadní strana značky „konec obce“ ve směru na Skoky (asi 100 m od hlavní stage při cestě)

dymoštítek – zadní strana cykloznačení na odbočce u rybníka (asi 200 m od hlavní stage při cestě)

Poutníci putující po trase jistě ocení umístění indicie V v keši PSTS Akvadukt u Sovolusk bez nutnosti stoupat do Sovolusk a následně klesat do údolí. Je třeba u Dupovského mlýna přejít řeku a pokračovat po levém břehu Střely rovnou k akvaduktu.

X) Akvadukt pod Sovoluskama a Rohrerův mlýn

Zbytky akvaduktu, který byl součástí náhonu Rohrerova mlýna. Více o tom v samostatné tradičce: PSTS - Byvaly akvadukt u Sovolusk a Rohreruv mlyn

Tento zdejší mlýn připomíná působení významného mlynářského rodu zdejšího regionu. Z tohoto rodu pocházel i barokní stavitel markrabat Bádenských. Mlýn poháněla dvě vodní kola. Objekt byl opuštěn kolem roku 1951, posléze začal chátrat, až se proměnil v dnešní ruinu. K mlýnu vedl náhon z nedalekého akvaduktu o délce kolem 600m.

číslo v keši PSTS Akvadukt u Sovolusk

dymoštítek – zadní strana cykloznačení u posedu v blízkosti mlýna (samostatný WP)

dymoštítek – zadní strana místní cykloznačení „4“ kousek od mlýna ve směru na Skoky (samostatný WP)

V tuto chvíli by jste tak již měli mít všechny indície a neměl by tak být problém pro vás zjistit z následujícího vzorce potřebné souřadnice k nalezení finální keše.

N 50. 0( A-4 ). ( Bx2 ) + D + ( Ex2 ) + G + H + ( Ix2 ) + K + L + M + N + O + P + S + V

E 013. 0X. C + ( Fx5 ) + J + ( Rx3 ) + T + U

 

Pro jistotu uvádím ještě dílčí součty indicií a nakonec součet všech hledaných neznámých, aby nedošlo k zbytečným nepřesnostem nebo zklamání nad nějakou chybkou.

• Součet indicií:
•   A-H=185
•   I-N=238
•  O-X=200
•  A-X=623

 

zdroj:

• doprovodný leták ke skokovské poutní stezce
• wikipedie
• webový portál Toužimi
• webový portál Zanikleobce.cz
• webový portál prirodakarlovarska.cz

KALENDÁŘ UDÁLOSTÍ Skoky 2024