Kocka leze dirou, pes oknem a kacer... -Sberac FId Mystery Cache

Chces vedet proc se "na plovárne" napoustí bazének jen kdyz to zrovna na koupacku moc není, kde se vzal "potkan" nebo proc pres mezi "Bílendou" a "Stránskou" netece žádný potok ackoliv je tam vyložene potocní údolí? To byses mel seznámit s kmenovou stokou Fd, presneji- s jejím sberacem FId.
Jestli ses zhnusil pri spatrení slova stoka, mužu te uklidnit že nepolezem do hnedozelené brecky v dusivé páchnoucí mlze. To malé nenápadné "d" v oznacení stoky totiž znamená, že se jedná o oddílný kanalizacní systém, kde deštová voda má svoje separátní roury. Zároven te ale musím upozornit, že deštová voda dovede být mnohem horší než splašky. Aby jsi odtud vylezl ve zdraví je potreba v prvé rade sledovat predpoved pocasí a vývoj situace na srážkovém radaru
Príležitostí se škrábnout a chytit infekci je tu dost, takže budeš potrebovat rukavice a bluzu s dlouhým rukávem. Ke své svítilne, prestože jsi presvedcen o její spolehlivosti, si vezmi ješte jednu záložní.

Sberac FId nebyl postaven pro srandu kacerum, jak by si mohl nekdo myslet, jeho úkolem je dostat srážkovou vodu ze sídlište Vinohrady a sídlište Líšen pryc za všech okolností a pritom nevyplavit ctvrte v nižších polohách.
Prohlídku zacnem z "ostruvku" na úvodkách, což je vlastne šachtový preliv retencní nádrže RNF07.
Ve svislém jícnu se vzduch ochlazuje, padá dolu a proudí celým sberacem až na jeho konec. Díky tomu je to tu dobre provetrané.
Pod hrází nádrže se v soutokové komore nejprve spojujeme s obtokovou troubou stoky FI-13d. Tou je privádena voda z Líšne prímo, pokud není odklonena výše položenou rozdelovací komorou RKF04 do nádrže. To se deje teprve tehdy, až když je príval vody vetší, než jaká je hydraulická kapacita níže položených úseku stoky.

Ostruvek	Rozloucení se sluncem	Soutok.komora FI-13d	Soutok.komora FI-13d

Hned vzápetí se z levé strany od líšenského sídlište pripojuje stoka FI-12d která predtím taktéž prochází svojí rozdelovací komorou RKF03 urcující, jestli voda pujde prímo do sberace FId, nebo se odkloní do retencnky. Neustále se odtud rine cistá voda. Je to práve ta voda, která v minulosti vytvárela potucek vedle Stránské skály.
Další soutoková komora je až u Lídlu, zde se napojuje velmi mohutná stoka FI-11d stahující vodu z Vinohrad. Její trouba má svetlý prumer cca 2,2m.
Kvuli vyrovnání výškového rozdílu bylo kousek pred soutokem vytvoreno spadište. Vyzdeno je odolnými žulovými kostkami, což znamená, že nápor vody tu bývá hodne silný.

Soutok.komora FI-12d	Soutok.komora FI-11d	Spádište na FI-11d	Trouba FI-11d

Za ulicí Bratrí Sapáku je uprostred šípkových keru šachta, kudy se dá zakrtkovat nerušene,
narozdíl od dvojice vstupu pred Lídlem, které jsou prímo uprostred parkovište.
V šachtách pozor na zábradlí, je prohnilé, takže bych se o nej moc neopíral a rozhodne k nemu neuvazoval jistící lano. K tomu jsou urcena nerezová oka, nebo úchyt v litinovém kapsovém stupadle.
Cáry z umelých vláken zachycené na žebrících signalizují, kam až stoupá hladina vody.

Šachta u Sapáku	Vstupy u Lídlu	Zatácka kolem Lídlu	Zatácka kolem Lídlu

Pak to prochází pod tenisovým kurtem. Splašková i deštová stoka tu mají vstupy hned vedle sebe. Rozeznáš je snadno - jeden smrdí jak kanál a z druhého vane vlhký chlad.
Hned za kurtem musíme v jinak pohodlne schudném tunelu na kolena a zdolat prekážku - prepážku. Je tu bud na stabilizaci prutoku, zachytávání plovoucích odpadku, nebo aby sis urazil hlavu když to budeš chtít sjet na kajaku :o)
Vody na plavání bývá dost. Když je deštík jen mírný do 2mm/hod a dopadá na oschlé mesto, tak se dole vpodstate nic nedeje, jakmile ale už beton nasákne a déšt zesílí na 5mm/hod, tak zacíná hukot. Fotka porízena behem vytrvalého dešte s intenzitou nekde mezi 5-10mm/hod, rychlost proudení 2m/sec by už cloveku dovolila pohybovat se jen jedním smerem...

Vstup u kurtu	Prepázka	Ted' by to chtelo kolo	a jindy kajak

Cestou už sis možná všimnul nekolika kovových potvor s ocáskem a chlupatých potvor s ocáskem. Nešahal bych na ne. To první jsou tlaková cidla a to druhé jsou potkani. Ukazují se tu jen ojedinele, ale bohužel tu jsou. Vyhýbat se nemusíš jim, uhnou sami, ale jejich bobeckum. V nich jsou totiž skryty nebezpecné nemoci, jako napr. leptospiróza ci tularémie.
Jelikož moje keška není pohádkou o zvírátkách, všechna další zvírátka co dole uvidíš, budou už mrtvá, nebo smutne cekající ve tme stoky na nejbližší déšt'. Darit se tu muže akorát houbám a plísním.

Snímac tlaku	Potkanovi, tomu je hej,	ješterce ouvej.	Divotvorné houby

Další úsek vede naprímo celým Zetorem až pod spalovnu.
Vzdálenost k povrchu narustá, mezi dnem a ctvercovým otvorem v mezipatre šachet je rozdíl až 10m
Pro svoje odpadní vody si Zetor postavil vlastní cisticku, která mela zachytávat predevším olej a za ní vytvoril ješte retencní nádrž. Za normálního stavu proudí odpadní voda splaškovými stokami dál do cisticky v Modricích, behem silných deštu je pres odlehcovací komoru OKE17 vypouštena kanálem E06 prímo do Svitavy.

Šachta pod Zetorem	Otvor v mezipatre	Nakouknutí do Zetoru	Cisticka Zetor

Do retencky v Zetoru si ulevuje i naše FId. Za prívalových deštu se stavidlo odlehcovací komory OKF06 privre, tunel se zcela zaplaví, voda nastoupá i do vstupních šachet a až dosáhne prelivové hrany u stavidla, zacne se valit ven.
Jestli sis vzal na tu štreku kolo, tak tady je jediný místo kde ho budeš muset tlacit :-) Tunel s prumerem 2,65m koncí a do RKF02 na úpatí Stránské vedou dve trouby z tvárné litiny o prumeru 1,5m. Zmenšení profilu bylo nutné kvuli podchodu železnicní vlecky a tramvajové trati. Použití litiny si vynutila zvýšená prutoková rychlost v tomto úseku. Beton by 10m/s dlouhodobe nevydržel.

Stavidlo OKF06	V litinovém potrubí	Rozdel.komora RKF02	Nadzemni cast RKF02

Napríc celou Stránskou skálou je proražena mohutná štola až do Slatiny. Vlastne dve soubežné štoly, v té druhé je uložen hovnovod. Shora dovnitr vede jenom jediná šachta, zato nejhlubší ze všech.
Od poklopu na dno má 15,4m
Možná práve proto má taky nejtežší poklop, který si zespod neotevreš ani v prípade nouze.

Propojení štol	Pruchod do šachty	Šachta Stránská skála	Na konci štoly

Z komory na konci štoly bysme vylezli ve Slatine pred benzinkou. Príslušný poklop se dá z povrchu poznat podle písmen DŠ. Je to snad jediný prípad, kdy to jde takto snadno identifikovat. Typ poklopu se totiž nedává nejaký jednotný podle typu kanálu pod ním, ale volí se podle požadované nosnosti. Cestou pres Slatinu tak mužeš videt poklopy litinové, betonové i litinové s betonovou výplní. Krome nich tu už nic zajímavého není, tak aby sis ulehcil únavné capkání, zcela vážne doporucuju nasednout na kolo.
Na okraji Slatiny u železnicní trati Brno - Trencanská Teplá sberac koncí spojením se stokou F44d a zároven koncí i podzemní radovánky.

Radeji se neohlížet	a hlavne nevylézat!	Sklolaminátová vložka	Soutok FId + F44d

Pres Cernovickou terasu už vede stoka Fd otevreným korytem a mužeš jí ríkat Ivanovický potok.
O kilásek dál se celý jímá do nove zbudované dvoustupnové retencky. Možná te zaskocí její velikost ve srovnání s tím co jsi videl na zacátku. Z její kapacity (22 400 + 116 700 kubíku) a velikosti vyústených trubek lze odtušit, že se plánuje zastavet celou Cernovickou terasu prumyslovými areály, což budou hektary a hektary nepropustných ploch.
Protože vode pretíná cestu do Brnenských Ivanovic zárez dálnice D1, musí ješte jednou do trubek. My s ní už ale nepujdem, prochází totiž shybkou, což je vpodstate sifon a to by se šlo blbe :-) Nakonec se vylévá do starého koryta Ivanovického potoka, jehož vymleté brehy na rekonstrukci ješte cekají.

Otevrené koryto	Dvojitá retencka	Domecek shybky	Konec zatrubnení