Becovska botanicka zahrada Traditional Geocache
Sopdet Reviewer: Archivace listingu keše
bez reakce autora
Sopdet Reviewer - reviewer pro CZ, prevážne kraje Jihoceský, Plzenský a Karlovarský
More
Becovska botanicka zahrada
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size:  (small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keš je umístena na konci Becovské botanické zahrady. Cestou ke keši se zastavte u starého korkovníku, který je posledním z korkovníku, které lemovaly cestu k pomníku vrchního zahradníka Kodýtka.
Zajímavá je historie tohoto korkovníku: v 80. letech 20. století došlo vzhledem k ctyricetileté absenci péce nejen o strom ... k rozlomení dvoukmene a rozvrácení na dve strany.Silnejší cást stromu se vyvrátila i s koreny do svahu a uhynula, slabší se vyvrátila smerem do svahu, takže nedošlo k vytržení korenového systému a tím byly zajišteny základní životní funkce.U rozlomení preživší poloviny stromu došlo k postupné stabilizaci a k následnému zakorenení jedné na zem padlé vetve. Tato cást puvodního exempláre v soucasnosti nahrazuje puvodní vzprímený kmen.
Becovská botanická zahrada byla založena ve 20. letech 20. století za posledního majitele becovského panství Jindricha z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie. Otcem Marie Beaufort byl hrabe Arnošt Emanuel Silva Tarouca, zakladatel Pruhonického parku. Príbuzenská spríznenost vedla k vzájemné spolupráci i na poli prírodovedném. Silva Tarouca byl u rady taxonu prvním pestitelem v republice a „Alpinum“ v Becove sloužilo taktéž pro pokusy s introdukcí a zavádením rostlin do stredoevropských pomeru („co vydrží Becov, vydrží všude v Evrope“).
Zadání vybudovat sbírkovou zahradu se úspešne zhostil vrchnostenský zahradník Jan Kodýtek. Pri budování zahrady velmi citlive využil místní horninový materiál, který posloužil jak ke stavbe alpina, tak i cest, schodišt a sbírkových oddelení. Samozrejmostí byly prvky drobné zahradní architektury jako odpocívadla, altány a vyhlídky. Dodnes návštevníky ohromí množství objevovaných pozustatku techto prvku. Preciznost provedených prací byla podeprena dokonalým informacním a katalogizacním systémem. Krajinárské cásti byly kultivovány a osazovány postupne, výsadby v alpinu byly provádeny od roku 1927.
Každý rok byly další a další rostliny dosazovány, takže v roce 1931 již v zahrade rostlo 321 rostlinných rodu ve 1005 druzích.
Poloha díla umožnovala dálkové pohledy mezi zahradou a šlechtickým sídlem. Zahrada plnila i duležitou „mystickou“ úlohu „Rajské zahrady“ pod vrchem, kde na Farní loucce stávala beaufortská pohrební kaple sv. Petra.
Po roce 1945 se stal osud alpína a parkových cástí nejistým. Zájem o tuto lokalitu projevovali pouze odborníci, kterým sloužila k externí výuce botaniky a dendrologie, a místní zahrádkári, kterí také vedeli o bohatosti zdejších rostlinných sbírek a jejichž pricinením došlo k ohromné exploataci rostlin. Park dlouhá desetiletí nikdo neudržoval. Plochy sousedního produkcního zahradnictví zastavelo dílnami a halami místní výrobní družstvo.
V poslední dobe probíhá postupná snaha o opetovné zvelebení areálu botanické zahrady.
Additional Hints
(Decrypt)
Cbgerohwrš qybhubh ehxh