Serie „Podorlickými lokálkami“ vás
zavede do míst Orlických drah, které byly vybudovány pro místní
lokální dopravu. Pruvodce by vás mel seznámit s jednotlivými
tratemi, historií a také vám dát možnost vychutnat si klidnou
a bezstarostnou jízdu „Orchestrionem“ spestrenou
pocítáním indícií potrebných k finálce. Nyní už si vyhlédnete
pekné místo, usadte se a … mužeme vyrazit.
 Podorlické lokálky no.1, Doudleby -
Rokytnice
Podorlické lokálky no.2, Castolovice -
Solnice
Podorlické lokálky no.3, Opocno -
Dobruška
 Podorlické lokálky Bonus cache, Vize
Budoucnosti
První ze serie Vás zavede na „Rokytnickou lokálku“.
Multicache je udelaná cástecne peší, ale z vetší
cásti je myšlena pro jízdu vlakem. Že je cache
možno absolvovat drive-in pouze zminuji. Podle
priloženého jízdního rádu si mužete krásne naplánovat
vaší cestu. Jen zminuji, že stage 2 a 4 nebudete mít
možnost zjistit pri pouhém zastavení vlaku v zastávce. Proto
doporucuji dopravit se postupne až na stage 4 po vlastních,
nebo autem. Ovšem celá cesta je jen na Vás.
Než se vydáme, chtel bych vám povedet pár slov z historie této
trate.
Strípky historie trate Doudleby nad Orlicí-Rokytnice v Orlických
horách
 |
| Zahájení provozu - Doudleby nad
Orlicí |
Vznik Rokytnické dráhy byl poznamenán
soubojem dvou ruzných variant a politickým soubojem Prahy a Vídne.
Zatímco ceské úrady v cele se železnicním oddelením Zemského
výboru podporovaly trasu pres Vamberk a dále údolím Zdobnice,
vídenské ministerstvo železnic preferovalo stavbu dráhy ze
Žamberka povodím Rokytenky. Ponekud nejasno bylo i v koncovém
bodu trate, kde se nabízela Rokytnice, ale i Olešnice a
prostor v okolí Rícek.
Nenápadnou, ale o to intenzivnejší
snahou zástupcu Vamberka se povedlo presvedcit nejen vlivné lidi v
Rokytnici, ale i priblížit zástupcum ÖNWB (spolecnost
vlastnící trat Hradec Králové - Lichkov) myšlenku
další stanice mezi Potštejnem a Kostelcem, což
by zvýšilo propustnost jejich trati. Jednání cekalo
ješte mnoho zvratu, vcetne neustálých potíží se
získáním financí, ale po dlouhých tahanicích byla konecne 5.10.1903
byla ustanovena Spolecnost místní dráhy
Doudleby-Vamberk-Rokytnice.
 |
| Vymerování trate |
Bylo zahájeno urcování a vymerování
trasy.Práce to nebyla rozhodne snadná, když si uvedomíme,
že velká cást probíhala na strmých stráních a srázných
skalách. To byla místa, kde se museli inženýri i s prístroji
pripoutávat provazy ke stromum.
V nabídkovém rízení na stavbu trati vyhrála
spolecnostní firma podnikatelství staveb Zdenek Kruliš a v
dubnu 1905 se terénní práce dostaly do plného proudu. Jelikož
mel Kruliš pevne stanovený termín pro ukoncení trate, byla
stavba provádena i na pozemcích které nebyly zatím vykoupeny. S
výkupem pozemku byl totiž, obzvlášte v Pecíne, kde dva
místní sedláci požadovali za 1m2 polností 40 zlatých (byl to
asi osminásobek obvyklé ceny), problém. Stavba byla rozdelena do 2
sekcí, které se delily v místech nynejšího Slatinského
nádraží. Stavbu vamberecké sekce vedl ing. František
Linhart, druhou, se sídlem v Rokytnici, vedl ing. Cyril
Maršák. Stavbu provázelo mnoho problému. Necekane
složité prírodní podmínky si totiž vyžádaly radu
zmen proti puvodnímu projektu. Oba dva tunely musely být
prodlouženy (tunel nad „Pekeleckem“ z 50 na 78m a
tunel decínský z 74 na 102m). Oba tunely byly raženy z obou
cel soucasne. Pri setkání dosáhla odchylka v "Pekelci" 1,5 cm a v
Pecíne necelého pul centimetru. Rozpocet na tunely byl prekrocen o
více než 70 procent. Nálezy skalnatých cástí v místech, kde
delníci kopali zeminu, také casovému presu mnono neprispely. Ve
snaze odstranit casový skluz pri budování tunelu, byly od cervna r.
1905 zavedeny nocní smeny. Celá stavba byla provádena z
vetší cásti rucne. Delníci meli k dispozici mimo rucní
náradí pouze dynamit, kladkostroje a úzkorozchodnou drážku.
"Pekelec", "Certuv dul" a Pecín. to byly pojmy, které rozbily
rozpoctové plány. Príjezdové vozovky byly ošizeny o
šterk. V úsecích stavby, kde to ješte bylo
možné, došlo k úpravám trasy tím, že polomery
oblouku byly sníženy na 180 m a pozdeji jen na 170 m a i 150
m. Ve "Slatinské rokli" byla vybudována, místo zamýšlené
kombinace náspu a mostu, jediná klenutá propust se 46 m dlouhým
pruchodem.
V Doudlebách bylo postaveno nové
nádraží s prostornou budovou, která nahradila primitivne
zarízenou zastávku na trati Hradec Kr. - Lichkov. Kolejište
v Doudlebách bylo 2.8.1906 hotovo natolik, že bylo možné
pripojit dráhu na hlavní trat. Dne 12.10.2006 problehla
policejne-technická zkušební jízda a také v tento ten byla
do operné zdi severního portálu decínského tunelu umístena pametní
deska, která byla zhotovena na návrh akademického sochare L. Herzla
a nese dvojjazycný text:
Pametní deska |
ZA PANOVÁNÍ
JEHO VELICENSTVA
FRANTIŠKA JOSEFA I.
Z BOŽÍ MILOSTI CÍSARE RAKOUSKÉHO,
KRÁLE CESKÉHO A.T.D. APOŠTOLSKÉHO
KRÁLE UHERSKÉHO
KDYŽ BYL
JIRÍ KNÍŽE Z LOBKOWICZ
NEJVYŠŠÍM MARŠÁLKEM ZEMSKÝM KRÁL.
CESKÉHO
A PRÍSEDÍCÍ ZEMSKÉHO VÝBORU
VOJTECH JOSEF HRABE SCHOENBORN
ZPRAVODAJEM VE VECECH ŽELEZNICNÍCH,
BYL
TISÍCÍ KILOMETR
MÍSTNÍCH DRAH GARANTOVANÝCH KRÁLOVSTVÍM
CESKÝM A STAVENÝCH ZA DOZORU
ZEMSKÉHO VÝBORU KRÁLOVSTVÍ CESKÉHO
NA TOMTO MÍSTE DOBUDOVÁN
DNE 20. ZÁRÍ 1906
|
Podle predávacího protokolu dosáhla
stavební délka dráhy 19,542 km, nejvyšší stoupání
melo 28,9°. Do kategorie stanic byly zarazeny Doudleby, Vamberk a
Rokytnice, statut zastávky a nákladište získala Slatina a
Pecín. Zastávky pak byly zrízeny v Rybné a Pekle. Na úseku Doudleby
- Vamberk mohly jezdit vlaky s maximální délkou 260 m, na zbytku
trati pouze 150 m.
Behem stavby, ale i pri samotném provozu se
udály i smutné události. Ty zde ovšem nebudu zminovat,
protože by se dalo popsat mnoho a vy jste již urcite
všichni natešení na hledání. Pro zájemce, kterí se
chtejí dozvedet informace, které nebyly receny, uvádím zdroj, ze
kterého jsem cerpal a verte, že jsem ho ani z poloviny
nevycerpal.
zdroj:http://www.brkl.net/slatina/?pg=2&spg=10&lg=cs&misc=1
Tak jsme se projeli historií této první
multicache a nyní, jak jsem již zmínil, nasedat a jede se
pocítat…jen bych vás chtel ješte upozornit, že
né vždy vlak staví v každé zastávce. Proto mejte oci na
stopkách celou cestu.
Novinky - MUZEUM ŽELEZNICE V ROKYTNICI
V sobotu 1. kvetna tohoto roku se poprvé otevrela vrata bývalé
výtopny parních lokomotiv pro verejnost, jako expozice venovaná
nejen železnicní trati Doudleby - Vamberk – Rokytnice,
ale i historii železnice v našem regionu jako celku.
Více info zde |