Planá Traditional Geocache

První písemný doklad o existenci vsi Planá je z listiny, datované rokem 1259, ve které pan Vok z Rožmberka daroval klášteru Vyšší Brod tretinu desátku ze své vsi Plané. Ves byla až do roku 1611 soucástí krumlovského panství a patrila pod rychtu v Kamenném Újezde. V roce 1611 ji spolu s panstvím Cerný Dub získal komorník Petra Voka z Rožmberka, pan Jan Hogen ze Švarcpachu. Za vlády tohoto rodu ves stagnovala, bylo v ní pouze 12 usedlostí, z toho 5 neosídlených. Tento rod ves držel až do roku 1679, kdy ji závetí získal František Korenský z Terešova, aby ji již roku 1687 prodal mestu Ceské Budejovice. A soucástí mesta, s vyjímkou let 1849-1868, kdy byla samosprávnou obcí, byla Planá až do roku 1990. V roce 1939 došlo severozápadne od obce k vybudování vojenského letište a po roce 1945 k vybudování komunikace, která spojovala mesto s tímto letištem. V roce 1990 došlo k osamostatnení obce.

Současnost:

Obec Planá se nachází přibližně 4 kilometry jižně od Českých Budějovic ve směru mezinárodního silničního tahu České Budějovice - Linec. Tvoří ji typický malý venkovský celek smíšené obytné a zemědělské zástavby a nemalou část obce zaujímá také vojenské letište. U vsi bývaly dva mlýny. Jeden z nich, Štechrův mlýn (původně Lannova pila), je dnes sídlem mnoha firem. Druhý je přímo ve vsi, pravděpodobně prázdný. Vedle něho stojí vysoká budova starobylého tvaru. Dnes je celá náves přestavěna, lze nalézt několik budov, kde tvary napovídají starý původ.

Letiště:

Letecký přístav v obci Planá, jen pár kilometru od jihočeské metropole, jako státní civilní letiště a hlavní báze Jihočeského aeroklubu byl zprovozněn již od roku 1935, kdy zde začal výcvik záložních letců armády v rámci akce "Tisíc pilotu republice". V krizovém roce 1938 před Mnichovským paktem odtud za mobilizace operovaly stíhačky Avia B534, četnické letecké hlídky a "Halérova letka" lehkých bombardovacích Letovu Š-328 od leteckého pluku 1. z Prahy-Kbel, pořízených z dobrovolné sbírky obyvatelstva, příznačně nazvané "Jižní Čechy armádě". Během fašistické okupace 1939 - 1945 stalo se rozšířené letiště jednou ze základen 8. stíhací letecké divize Luftwaffe, vystřídala se na něm kromě letecké školy rada denních a nočních stíhacích, bitevních, dopravních a týlových útvaru s desítkami různých typu letounu, proudové Me-262 nevyjímaje. V posledních měsících války se několikrát stalo cílem náletu spojeneckých letadel, likvidujících poslední zbytky nacistického letectva. Zcela jinou kapitolu v poválečných dějinách letiště začali od 22. září 1945 psát příslušníci bývalé 312. čs. stíhací perutě RAF z Velké Británie, kteří sem byli přiděleni jako trvalá posádka 2. letecké divize. Rovněž motorový odbor českobudějovické odbočky Českého národního aeroklubu tady záhy našel své působiště pro výcvik sportovních pilotu. Od léta 1947 pak dvakrát denně spojovala České Budějovice s Prahou pravidelná linka Čs. aerolinií. Od roku 1948 zde byla dislokována jedna z osmi hlídek Bezpečnostního letectva a jako velmi zajímavá epizoda z tohoto období promítlo se do provozu letiště působení letky "Hagana", složené z letců nového izraelského státu, seznamujících se v praxi pod vedením zkušených čs. válečných pilotu s letouny Mk. IX. Spitfire a Avia S-199. V důsledku zhoršení mezinárodní situace a vojenskopolitického tlaku vládnoucího režimu začala reorganizace celého čs. letectva, včetně budování základen v rámci systému protivzdušné obrany státu podle sovětského vzoru. Za tím účelem v roce 1950 zahájená generální přestavba celého letiště mela vytvořit technickomateriální předpoklady, aby se do těchto míst mohl o dva roky později přesunout 1. stíhací letecký pluk s bohatou historickou tradicí.