-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Když se řekne "Olšany", každého Čecha hned napadnou "hřbitovy", Moraváky zase "farma Bolka Polívky". Olšany byly především zemědělská osada za hradbami Prahy. V mělkém údolí mezi polnostmi, sady a vinicemi stálo kolem potoka několik selských dvorů a hospodářských usedlostí. Na návsi rybník s husami. Podobné vesničky dodnes najdete třeba v Jižních Čechách. Nezapomeňte si prohlédnout 39 historických fotografií a map.
Stojíme na místě, kde se ještě před 150 lety nalézala stará obec Olšany. Dnes se po ní zachovala jen místní pojmenování Olšanské náměstí, Olšanská ulice a Olšanské hřbitovy. Obec ležela při bezejmenném potoce, který pramenil v místech dnešního nákladového nádraží a odváděl vody z míst dnešních Olšanských hřbitovů a z jižních svahů vrchu sv. Kříže. Na potoce bylo několik rybníčků, z nichž největší byl právě při obci Olšany a zachoval se nejdéle – zanikl až v 60. letech 20. století.
Ves se připomíná již 13. století, kdy náležela milevskému klášteru a během středověku často měnila své majitele. Ve vsi byly dva dvory, několik menších hospodářských usedlostí a chalup. Vesnice byla obklopena zprvu vinicemi, chmelnicemi a sady. Na vrchu nad obcí bylo pradávné popraviště. Dnes žižkovany oblíbený park Parukářka.
V roce 1680 vypukl v Praze mor a pochování zemřelých byly založeny na pozemcích Olšan nové hřbitovy. V té době (1682) byl na jednom z hřbitovů postaven i kostel sv. Rocha, který se zachoval do dnešních dnů.
Již ve druhé polovině 17. století se začal měnit ráz zdejší krajiny. Vinice zanikaly a na jejich místě vznikaly pole. V roce 1781 bylo v Olšanech již 17 popisných čísel. Prvním krokem k zániku vesnice Olšan bylo umělé vytvoření obce Viničné hory v roce 1788, zaujímající přibližně dnešní území Žižkova a Vinohrad. K ní byla připojena západní část Olšan, kdežto její zbývající část byla začleněna do obce Strašnice. Při vzniku politických obcí v polovině 19. století vznikla na tomto území obec Vinohrady, později Královské Vinohrady. Když se pak v roce 1875 rozdělily Královské Vinohrady na dvě samostatné obce, ocitly se Olšany v žižkovské části. V Žižkově Olšany později zcela zanikly. K Praze byl Žižkov připojen až v roce 1922. Poslední olšanská stavení byla zbořena při asanaci této lokality v 60. letech 20. století, kdy zanikl i Olšanský rybníček.
Ze starých Olšan do dnešních dnů zbylo jediné stavení čp. 45, dům Stanislava Kostky Neumanna zvaný Olšanka (pod kterým právě stojíte), který je památkově chráněný. Stanislav Kostka Neumann byl básník, publicista, překladatel, jedna z vedoucích tvůrčích osobností na přelomu 19. a 20. století a v první polovině 20. století. Stanislav Kostka Neumann se narodil jako syn advokáta a říšského poslance Stanislava Neumanna a Karoliny rozené Eichlerové, dcery berounského obuvníka. V roce 1880 mu otec zemřel a nadále byl vychováván matkou a tetami v "olšanské vile" na Žižkově. Studium na gymnáziu a obchodní akademii Neumann nedokončil. Pro účast v hnutí tzv. Omladiny 1893 byl zatčen a v Plzni na Borech strávil 14 měsíců. Na sklonku 90. let 19. století se Neumann přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult. V roce 1929 byl S. K. Neumann jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření. S. K. Neumann vedl časopis Levá fronta, podílel se na vytvoření protifašistické kulturní fronty. Za okupace se ukrýval ve Vápenném Podole v Železných horách. Poslední dva roky života žil v Praze a redigoval časopis Tvorba. Jeho syn byl známý herec Stanislav Neumann. Básníkův pravnuk Stan Neumann, žijící ve Francii, natočil o Olšance a jejich obyvatelích v roce 1997 pozoruhodný dokumentární film.
Ještě si zde připomeňme další zaniklou blízkou usedlost Bezovku, která ležela poněkud níže na potoce, na západním úbočí vrch sv. Kříže a poblíž dalšího rybníčku. Z ní se nejdéle zachoval oblíbený taneční hostinec Bezovka s velkým sálem a zahradou, kam svého času vedla linka pražské tramvaje. Stavba byla zbořena v roce 1937 a rybníček zasypán.
Pamětníci ještě dnes vzpomínají na zbytky Olšan. Na polorozpadlá stavení, kůlny, ohrady, mezi nimi zpustlé a zarostlé zahrádky, sběrna surovin a všeliké dílničky. Vrch sv. Kříže holý, křižovaný množstvím vyšlapaných pěšinek, místo klukovských her a pouštění draků. Rybníček v létě využívaný akvaristy k lovení rybí potravy, v zimě se pak na zamrzlé hladině bruslilo. Hezký článek o té době napsal Karel Čapek.
Prameny:
Holec František: Zaniklé obce na území hl.m. Prahy. Pražský sborník historický, díl XXIX, str. 117 až 148. Praha 1996.
Augusta Pavel: Kniha o Praze 3. Milpo, Praha, 1994.
Bečková Kateřina: Zmizelá Praha - dodatky II. Praha, 2003
Additional Hints
(Decrypt)
Mn cybgrz, qbyr