Hudlická vrchovina je střední část Zbirožské vrchoviny. Vyskytují se zde následující horniny: proterozoické břidlice, droby s vložkami buližníků a s útržky silně zvrásněných ordovických křemenců, diabasy a břidlice, které obsahují ložiska železných rud. Železná ruda zde také byla několik století intenzivně těžena. Reliéf vrchoviny je strukturně denudační, při tomto procesu dochází ke snižování a zarovnávání zemského povrchu. Na některých místech se na povrchu objevují výrazné suky a skalní tvary, například Hudlická skála, které je věnována keš GCQXY7. Podloží je silně tektonicky poškozeno. Samotný Hudlický vrch a Krušná hora jsou ovlivněny činností člověka, je zde velké zastoupení antropogenních tvarů ve formě odvalů a lomů. V současné době také lze najít asi dvě desítky rostlých výchozů, tedy na povrch vyčnívajících skalek. Dvě z těchto skalek navštívíte v rámci plnění úkolů. Dále je po obou stranách hřebenu velké množství sutí a staré navážky a haldy. Paleontologicky jsou zajímavé skalecké křemence obsahující dobře zachované skolity.
Obrázek 1: Stopy po hornické činnosti
Hlavní roli v lokalitě ale hraje železná ruda, konkrétně hematit. Hematit je oxid železitý, chemický vzorec Fe2O3. Patří mezi nejrozšířenější minerály, byť obvykle jen v malých koncentracích a to jako jemná příměs v některých usazených horninách a zvětralinách, které zbarvuje dočervena. Běžný je také v podobě práškovitých povlaků a zemitých agregátů v nejrůznějších geologických prostředích. Pokud tvoří větší akumulace, je důležitou rudou železa. Vzniká za rozmanitých podmínek a v rozmanitých horninách. V Čechách býval tradičně označován pojmem krevel, dnes už se toto označení nepoužívá a když, tak spíše pro červené, práškovité a zemité formy hematitu. Pokud tvoří hruběji krystalické agregáty nebo dokonce dobře omezené krystaly, bývá hnědý, šedý až černý, jeho prášek je ovšem vždy červený. Jak už bylo naznačeno, hematit se v přírodě vyskytuje v podobě nejrůznějších forem. Kromě zrnitých, zemitých a celistvých agregátů bývá například vláknitě paprsčitý s kulovitým povrchem na koncích svazků vláken. Oolitický neboli seménkový hematit je tvořen červenohnědými čočkovitými zrny hematitu s vrstevnatou a zároveň radiálně paprsčitou stavbou uzavřenými ve stejně zbarvené hematitové hmotě. Tuto formu najdete v lokalitě.
Obrázek 2: Hematit
Jak již bylo zmíněno Hudlický vrch je významné železnorudné ložisko s dlouho historií těžby. První prokázaná těžba spadá již do doby Keltů, tedy ještě před naším letopočtem. V té době ale docházelo pouze k povrchové těžbě. Příchod Slovanů do středních Čech v 6. století znamenal pokračování v této činnosti, především ve výrobě železných nástrojů pro zemědělství. Nedostatek pramenů nedovoluje sledovat báňskou činnost v lokalitě po celou dobu feudalismu do konce 18. století. Železné rudy a další obecné kovy totiž nebyly vyhrazeny králi, ale byly součástí pozemků a tedy náležely jejich majitelům. V urbáři králodvorského panství z roku 1652 je zapsáno, že se “bere železná ruda z Krušné Hory (od Otročiněvsi) pro Karlovu huť na Litavce a pro Starou huť (u Berouna)”. Historický vývoj těžby na Krušné Hoře je tedy nerozlučně spjat s podbrdskou železářskou oblastí, zvláště s osudy železáren v bezprostředním okolí, tj. ve Staré a Nové Huti, v Králově Dvoře, Strašicích, Františkově, Holoubkově a některých dalších místech. Za držení křivoklátského panství se Valdštejnové snažili plně využít všeho přírodního bohatství, zdokonalili dosud velice primitivní železárny a v roce 1706 dokonce založili v Nižboru výrobu zbraní a munice. Při odhadu majetku na křivoklátském panství v roce 1729 jsou rovněž uváděny doly na Krušné Hoře, jejichž charakteristika je ale nepříznivá:”... šachty nemohou se kopati přes 15 sáhů, protože je voda zatopuje, musí se vždy opustit, ač v nich je dostatek rudy, a začít nová...”. V roce 1731 přešlo křivoklátské panství do majetku Fürstenberků. Prvním majitelem byl kníže Karel Egon z Fürstenberku, nejvyšší purkrabí pražský. Pro Krušnou Horu to byl počátek velkého rozmachu těžby a zahájení dobývání hlubších poloh ložiska pod hranicí spodní vody. V roce 1772 byla na ložisku založena první dědičná štola (dnešní štola Josef v Novém Jáchymově).
Obrázek 3: Mapa štol
Základním mezníkem novodobých dějin dolování na Krušné Hoře byla propůjčka horního soudu v Příbrami ze dne 22.9.1794, udělená komornímu panství zbirožskému na náleznou jámu, 24 dolových děl a dědičnou štolu. 26.11.1800 si právně zajistili svůj podíl na krušnohorském ložisku i samotní majitelé panství - Fürstenberkové. Další propůjčky jak pro erár, tak i pro Fürstenberky potom rychle následovaly, dolové míry pokrývaly stále větší území na severních i jižních svazích Krušné Hory. Průzkumné, otvírkové a těžební práce nabývaly na rozsahu tak, jak to odpovídalo neustále rostoucím požadavkům hutních závodů obou podnikatelů. Fürstenberský hutní provoz se soustřeďoval ve východních částech ložiska, kdežto erární zaujímal spíše jeho střed. Hranice probíhala přibližně 300 m východně od osy později vyražené štoly Josef (dnes Zdenko). Západní uzávěr ložiska patřil opět Fürstenberkům. Doly na Krušné Hoře patřily k nejvýznamnějším z celého komplexu, jak to charakterizoval ve své zprávě ze dne 30.8.1842 horní rada příbramského horního úřadu Johann Grimm:” ...velká mocnost ložiska, čistota rudy a současně velký směrný a úklonný rozsah rudních poloh staví Krušnou Horu na první místo mezi všemi zbirožskými železorudnými doly...”. Tento báňský odborník pokračuje dále ve své zprávě stručnou geologickou charakteristikou ložiska překvapivě moderní koncepce:”... rudní bázi tohoto dolu tvoří 6 - 14 m mocné ložisko čočkovitého krevele - hlavní ložisko - v jehož nadloží v kolmé vzdálenosti 12 m je druhé ložisko o mocnosti 1 - 2 m. Podle posledních otvírkových prací lze předpokládat v nadloží ještě ložisko další...”. Na tomto výrazném nerostném bohatství, hornoprávně zajištěném dolovým polem o 36 malých a 6 velkých dolových mírách, pokrývajících větší část severního svahu Krušné Hory v rozsahu přes 300 tis. m2, byly erárem založeny doly, jejichž těžba představovala 75 % produkce železné rudy všech 79 zbirožských dolů. Hornická těžba s menšími přestávkami pokračovala až do 2. poloviny 20. století. Usnesením vlády č. 175/b z 12.4.1965 o zastavení neefektivních provozů v hornictví bylo rozhodnuto o tom, že těžba a výroba na dole Krušná Hora z důvodu dalšího neefektivního zpracování vytěžené rudy má být k 1.1.1968 zastavena.
Po těžbě železné rudy zůstalo v lokalitě velké množství stop. Staré haldy porostlé lesem, propadliny. Největší propadliny jsou hluboké několik metrů. Jedna z největších se nachází severovýchodně od kóty Hudlického vrchu. Je to trychtýřová propadlina ve svahu o průměru asi 15 - 20 metrů a hloubce asi 8 metrů.
Obrázek 4: Skalní výchoz
Další užitečné informace naleznete v níže uvedených zdrojích nebo na informačních tabulích Pod Hudlickým vrchem a Na Církvi, viz waypointy v listingu. Informace z těchto tabulí vám pomůžou při řešení úkolů.
Použité zdroje:
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- Tomáš Adam, Brdy.info, [online] http://www.brdy.info/kapitoly/krusna_hora.php
- Vladislav Konvička, Hornictvi.info, [online] http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/krusna_h/KR_HORA.htm
- Dalibor Velebil, Geologie, mineralogie, historie dolování, [online] http://www.velebil.net/mineraly/hematit
Úkoly
Abyste si mohli tuto keš zalogovat jako nalezenou, je nutné splnit následující úkoly. Logujte FI prosím až po zaslání odpovědí, ale nemusíte čekat na potvrzení o správnosti. Bez zaslání odpovědí nebude váš log uznán a bude podle pravidel smazán.
- Navštivte waypoint 01 (Skalní výchoz). Na nejvyšší skále (východní část) celého výchozu jsou stopy přítomnosti železa. Jak se projevují (zjistíte v listingu)? Napište, zda je najdete v horní, prostřední nebo dolní části skály (při pohledu od turistické cesty).
- Navštivte waypont 03 (Skalka). Zde je skupina skalek. Na jedné z nich je výrazně černá vrstva, která na rozdíl od okolního kamene není celistvá, ale rozpraskaná. Jaká je orientace této vrstvy vzhledem k povrchu země? Přibližně vodorovná, přibližně pod úhlem 45 stupňů, přibližně svislá. S nalezením správné vrstvy vám pomůže [obrázek]
- Na Hudlickém vrchu je mnoho pozůstatků po hornické činnosti v podobě propadlin, hald, rýh i různých staveb. Příklady naleznete například na informační tabuli Na Církvi. Vaším úkolem bude najít nějakou stopu po hornické činnosti, vyfotit ji a zaměřit zeměpisné souřadnice. Fotku prosím nedávejte k logu, ale posílejte.
Všechny odpovědi včetně fotografie pošlete přes Message centrum nebo na e-mail uvedený v našem profilu (je tam limit na velikost zprávy, stačí tedy jedna fotka). Do logu tyto fotografie nevkládejte.