Svatopluk Beneš (24. února 1918 Roudnice nad Labem – 27. dubna 2007 Praha) byl významný český divadelní, filmový a televizní herec, který byl znám široké veřejnosti množstvím komických i dramatických rolí. Hrál v Divadle na Vinohradech a v Městských divadlech pražských, od svých 16 let i ve filmu, kde se stal záhy filmovou hvězdou v rolích romantických milovníků. Populární je jeho postava nadporučíka Lukáše z filmové dilogie Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím (1956, 1957). Větší i menší role si zahrál v desítkách televizních inscenací až do devadesátých let.

Životopis

Svatopluk Beneš se narodil v Roudnici nad Labem jako syn železničáře Petra Beneše (1880 – 1958), matka se jmenovala Růžena (1886-1958). Měl dvě sestry a bratra. Děti byly přísně vychovávány, doma se nesmělo používat neslušných slov. Na gymnáziu se začal věnovat herectví a z kvarty utekl na konzervatoř do Prahy. Otec se to dozvěděl až později a pak odmítl synovi platit podnájem. Proto Beneš do Prahy denně dojížděl a přivydělával si rok stážemi v divadle.

V šestnácti letech stanul poprvé před kamerou ve filmu Hudba srdcí, první významnou rolí byl propadající student ve filmu Studentská máma (1935). Po škole nastoupil v devatenácti letech do Divadla na Vinohradech a hrál zde mezi léty1935 až 1950, ale většinu života prožil na prknech Městských divadlech pražských (1950-1985, poté ještě hostoval). Jeho filmovými partnerkami se záhy staly filmové hvězdy Marie Glázrová, Lída Baarová, Zorka Janů, Adina Mandlová. Celoživotní bylo jeho přátelství s Natašou Gollovou.

Po roli Šimona v Ohnivém létě (1939) dostal brzy další příležitost k rolím mladých romanticky až nešťastně zamilovaných mladých studentů v adaptaci Mrštíkovy Pohádky máje (Ríša) a ve filmu Minulost Jany Kosinové (s Vlastou Matulovou, Jiří Sutnar), ve filmu Noční motýl (1941) si zahrál poručíka Kalu, do něhož je bezhlavě zamilovaná Marta Dekasová (Hana Vítová). Později začínají jeho role nabývat komediálnější polohy, např. ve filmu Neviděli jste Bobíka? (1944) nebo v Hostinci „U kamenného stolu“ (1949). Za protektorátu byl krátce ženat s baletkou Evelýnou, ale mladí lidé si brzy přestali rozumět a po válce se rozvedli. Roku 1946 se Beneš oženil s Boženou Truhlářovou (nar. 1923) a toto manželství již bylo celoživotní.

Po válce postupně ustává jeho obsazování do hlavních rolí. Beneš byl typem, který se pro filmy socialistického „realismu“ nehodil, dva roky po válce obsazen prakticky nebyl. Beneš se stal mistrem rolí vedlejších, v nichž mistrně nahrává hrdinům filmů komediálních (Dobrý voják Švejk) i vážných (životopisný film Tajemství krve). Na divadle jsou jeho mladšími partnerkami např. Jaroslava Adamová a Irena Kačírková. Hrál vždy s obrovskou noblesou, „seděly“ mu role anglických lordů, sluhů, gentlemanů. Zároveň byl i nesmírně laskavý, což dokazoval v rolích pro děti (Kačenka a strašidla, 1992). Není divu, že r. 1989 byl vybrán do role T.G. Masryka ve filmu Člověk proti zkáze.

Svatopluk Beneš byl hercem vitálním a hrál skutečně až do chvíle, kdy ho těžká nemoc z práce vyřadila. V té době lituje toho, že mladí herci přestávají mít k divadlu a filmu takový vztah a je pro ně jen příležitostí ke slušným příjmům a proniknutí do společnosti. V listopadu 1989 vrátil tituly zasloužilý umělec a vyznamenání Za vynikající práci. Roku 1997 byl vyznamenám Cenou Thálie za celoživotní dílo. 26.září 1998 mu udělila čestné občanství obec Ostrovačice, kde se odehrává děj filmu Pohádka máje.

Mezi jeho záliby patřilo okrasné zahrádkářství, cestování a četba, které se musel pro oční chorobu ve stáří vzdát. Nikdy nebyl členem politické strany, ale blízký mu byl Masarykův humanismus.

Jeho posledním filmem byly Želary, v nichž už téměř neviděl. Filmovou partnerkou byla poslední z hvězd předválečného filmu Zita Kabátová. Poslední čtyři a půl léta byl upoután slepý na lůžko a toužil po ukončení svého trápení. Má dvě děti z druhého manželství, dceru Alexandru Ouřadovou (nar. 1953) a syna Svatopluka Beneše (nar. 1949), který je filmovým dokumentaristou. Svatopluk Beneš je autorem útlé knihy vzpomínek Být hercem.

 

Prostory se od 01:00 do 04:00 zamykají.  Pozor na mudly je to veřejný prostor a hodně frekventovaný :) Tužka je v keši.