historie Strojírny ve Slatiňanech vyhledaná a přesně opsaná z kroniky města Slatiňany (obrázky z kroniky nyní firmy SPS-VKP s.r.o.):
1906 – Již v minulých letech se objevila potřeba nové řádné stříkačky, jelikož ruční obecní stříkačka používaná asi 25 roků, byla zastaralá a proto nevyhovovala svému účelu. Proto ve schůzi dne 20.září 1906 bylo usneseno nakoupiti dvoucylindrovou parní stříkačku od firmy Černý-Němec ve Slatiňanech za cenu 6900K bez hadic. K doplnění této stříkačky zakoupeny v prosinci od téže firmy 400 m dvojitých konopných hadic za cenu – 1m běžný á 2K40h. Na zakoupení stříkačky vypůjčeno u místní záložny 8000K na úrok 4 ½ %. Rozhodnuto tento dluh umořiti v 15 letech.
1907 – Továrna na hasící stříkačky a nářadí ve Slatiňanech byla založena již r. 1820 v obci Čechy u Prostějova na Moravě Antonínem Smekalem. V roce 1870 byl rozšířen závod o výrobnu v Praze na Smíchově, kde byla zřízena ústřední kancelář. Nynější závod ve Slatiňanech byl založen roku 1899. Prvními jeho výrobky byly dřevoobráběcí stroje. V roce 1907 byl objekt závodu zakoupen Antonínem Smekalem. Výroba v továrně se přeorientovala na výrobu požárních stříkaček, mechanických žebříků, desinfektorů, strojů komunálních na čištění měst. Zřízena byla též slévárna barevných kovů.
1910 – V tomto roce byla zřízena v továrně R.A.Smekal oddělení pro výrobu lidových automobilů s 2 válcovými motory. Byly to první motory chlazené vzduchem v Čechách.
1915 – C.k. hejtmanství v Chrudimi oznámilo, že do naší obce budou přemístěni italští uprchlíci z Tyrol jižních. Byli ubytováni v dělnických domcích továrny R.A.Smekal, tak zvané „Depot“.
1924– Epidemie krátkovlásek se valila po celé Evropě. Mladé i staré ženy se zbavovaly dlouhých vlasů a dávaly se je přistřihovat nakrátko. Tomu novému účesu se říkalo mikádo. Holiči i vlásenkáři nemohli v městech stačit velkému návalu. Ženy, zvláště starší, se cítily, že jsou mladší.
1939 – Podnik, jehož vlastnicí byla v roce 1939 Marie Smékalová, byl zde založen již v roce 1906 převzetím malé stávající továrny na stříkačky od firmy Černý a Němec. Dobrá prosperita podniku umožnila tehdejšímu jeho majiteli Augustu Raimondovi Smekalovi zvětšení továrny výrobou motorů, čerpadel, automobilů i jiných strojů, takže již před první světovou válkou pracovalo v podniku asi 80 dělníků, z nichž zejména kvalifikovaní bydleli v továrních domcích (v tzv. depu). Válka 1914-1918 a poválečné poměry způsobily značné změny i v tomto podniku, který se v roce 1939 převážně zabýval již jen výrobou stříkaček. Toho roku bylo jich zhotoveno asi 90 kusů. Pracovalo 58 dělníků, 10 učňů a 12 úředníků. Hasičské stroje firmy R.A.Smekal jsou chvalně známé doma i v cizině. Zakladatel podniku August Raimund Smekal zemřel 12.června 1937. ředitelem továrny v roce 1939 byl ing. Bedřich Potůček.
Továrna na výrobu hadic ing B. Potůček - Podnik byl založen v roce 1935 nynějším jeho majitelem ing. Bedřichem Potůčkem a je umístěn v nové budově vedle továrny firmy R.A.Smekal. V roce 1939 bylo v podniku zaměstnáno 13 dělníků a 2 úředníci. Pracovalo se na pěti stavech a bylo vyrobeno asi 6 000 m hadic. Podnik byl řízen majitelem ing. Bedřichem Potůčkem.
1940 – Původní majitelka podniku Marie Smékalová prodala v roce 1940 továrnu ing. Bedřichu Potůčkovi. Ten závod zmodernizoval a zakoupil nové obráběcí stroje, aby výroba byla schopna soutěže. Vystavěl také dvě nové budovy pro soustružnu a zařídil výrobu kartonážních strojů. V roce 1940 pracovalo v podniku 70 dělníků, 10 učňů, 12 úředníků a bylo vyrobeno asi 100 stříkaček. Několik dělníků z podniku bylo nasazeno na nucené práce do Německa. Továrna byla řízena majitelem ing. Bedřichem Potůčkem.
Továrna na výrobu hadic ing B. Potůček – V roce 1940 pracovalo v továrně 13 dělníků, 2 úředníci a vyrobeno na sedmi stavech bylo asi 8000 m hadic. Továrna byla řízena majitelem ing. B. Potůčkem.
1941 – Poměry výrobní, i výsledky roční produkce i počet zaměstnanců byly v roce 1941 stejné jako v roce 1940. Továrna byla řízena majitelem ing. Bedřichem Potůčkem.
V roce 1940 pracovalo v továrně 13 dělníků, 2 úředníci a vyrobeno na sedmi stavech bylo asi 8000 m hadic. Podnik byl řízen majitelem ing. B. Potůčkem.
1948 – Již v únorových dnech, podobně jako v celé republice, vznikla i v THZ Slatiňany jednotka Lidových milicí. Sehrála důležitou úlohu v boji o převzetí a upevnění moci dělnické třídy v tomto podniku. Také revoluční odborové hnutí (ROH) zahájilo svoji činnost v tomto podniku hned v únoru.
1955 – V tomto roce byl přebudován závod THZ-Karosa. Dosavadní nízké provozovny s lepenkovými střechami již vůbec nevyhovovaly požadavkům rostoucí výroby. Karosa má patronát nad místní školou a své povinnosti plní dobře.
1961 – THZ Slatiňany byl začleněn do podniku Karosa Vysoké Mýto. Místní závod Karosa by vyráběl příslušenství k požárním vozům. Zdejší provozy budou podstatně rozšířeny.
1966 – Závod Karosa zahájil sériovou výrobu automobilových kropících vozů. O tyto výrobky je velký zájem pro jejich moderní a účelné řešení. Plná jedna třetina těchto vozů jde na export do socialistických i kapitalistických zemí. Zvyšující se výroba musí pracovat v prostorově velmi stísněných podmínkách.
1970 – I v průmyslu nastaly ve Slatiňanech podstatné změny. Bývalá továrna hasících zařízení –THZ- byla převzata n.p. Karosa ve Vysokém Mýtě jako pobočný závod a montují se zde hlavně cisternové kropící vozy. Tento podnik zaměstnává průměrně 220 lidí.
1976 – V lednu se konala výroční členská schůze KSČ již se zúčastnili nástupci KV KSČ, OV KSČ a podnikového ředitelství. Přítomní vyslechli zprávu předsedy ZO KSČ s. Víška, v níž referoval o práci organizace na závodě při zajišťování výrobních úkolů. Výroba zboží byla v 5. pětiletce překročena. V socialistické soutěži je zapojena většina zaměstnanců. Hlavní náplní výroby podniku je kompletace kropících vozů a jejich generální opravy. Výrobky podniku reprezentují práci našich občanů i v Polsku, NDR, Bulharsku, Maďarsku, Albánii, v Iránu a v Egyptě.
Na úseku technického rozvoje se v současné době zajišťuje výroba prototypu víceúčelového kropícího automobilu se zlepšenými parametry. V rámci péče o pracujícího byla v průběhu 2 let vybudována a k 1.lednu t.r. předána do užívání nová administrativní budova, která podstatně přispěla k zlepšování pracovních podmínek všech zaměstnanců podniku. Na počest konání XV. Sjezdu KSČ odpracovali zaměstnanci závodu přes 1 200 brigád. hodin zdarma dne 3. dubna.
1980 – Rada ONV schválila doplnění směrného územního plánu města rozšířením závodu Karosa o výrobní a montážní halu, na kterou bylo vydáno ku konci roku stavební povolení. V areálu závodu byl také postaven nový sklad hutního materiálu. Pro tolik potřebné rozšíření závodu byl vyvlastněn rodinný domek čp.236, jehož majitelem byla A.Žáková,Praha, uživatelem domu Jan Dušek, Slatiňany.
1983 – Hlavním výrobkem závodu jsou AKV = automobilové kropící vozy. Část vyrobených vozů je předávána zahraničním uživatelům do NDR, PLR, MLR, BLR, Vietnamu, Kubi, Afganistánu a Egypta: Byl vyroben nový splachovací a mycí vůz SA8 a byl předán do zkušebního provozu. Ve velmi dobré kvalitě byla koncem roku předána do užívání výrobní hala M1a. Aby mohla být tato hala dokončena musel být dán k demolici obytný dům čp.236. Demolice byla provedena v září 1983.
1984 – V letošním roce oslavil závod 85 let svého trvání. Byla ukončena výroba automobilových kropicích vozů na podvozku Š706 RTH. V závodě bylo vyrobeno 5.380 vozů z toho 2.771 vozů na export. Byla dána do provozu nová výrobní hala M1a. Počet pracovníků 167.
1985 – V červnu t.r. začala v závodě nová výroba mycího a splachovacího vozu SA8, se kterým byly veliké problémy. Plánovaný počet 220 kusů byl za velikého nasazení pracovníků, techniků i brigádníků zákl. závodu z Vysokého Mýta splněn. 126 ks těchto vozů bylo pro export. Průměrný roční počet vlastních pracovníků 166. Kádrové změny: k 1. listopadu 1985 byl odvolán z funkce ředitele závodu s. Jaroslav Malina. Vedením výrobního úseku do 31.3.1986 byl pověřen s. Obst St.. Dne 4.12. proběhla v závodě výroční členská schůze ZO KSČ, kde byl zvolen novým předsedou s. Jarosl. Vítek a dne 10.12. na výroční čl. schůzi ZO ROH za předsedu ROH zvolen s. Šilhán Pavel.
1986 – Plán výroby zboží závod poprvé překročil 100 mil. Kč. Nový kropících vozů SA8 na podvozku Škoda 110.850 má řadu předností. Cisternu na 8m3 vody, vysokotlaké a nízkotlaké kropení při nižší spotřebě vody. Trysky pokryjí při mytí silnice třikrát větší prostor silnice. Je také ale 2x pracnější než typ starý. Bylo vyrobeno 250ks z toho 160 ks na export. Nové vozy exportují na Kubu, do Bulharska, Polska, Maďarska, NDR, Koreje, Afganistánu. Jezdí rovněž po silnicích Angoly a Tanzanie. Letos došlo k zahájení řízení o výkupu zahrady čp. 388/1a a 388/2 od Jaroslavy Koubové ke zřízení příjezdové komunikace k závodu.
1987 – Závod se vyrovnal se všemi rozhodujícími úkoly i přes snížený počet pracovníků. Ve finální výrobě byly předány 3 vozy SA8 nad stanovený plán. Výroba byla přeplněna o 2,5 miliónů korun, zisk a upravené vlast. Výkony splnili na 108%. Nebyl splněn plán zásob. Pro příští rok dochází ke změně sortimentu výroby, protože končí výroba GO AKV a jejich náhradní díly.
1988 – Hlavní výrobní náplní závodu byly splachovací vozy SA8 a doplňkový program ND na nové vozy, na AKV, pro požární techniku, požární armatůry pro Výzbrojnu požární ochrany a kooperaci pro ostat. závody podniku. Ke zlepšení pracovního prostředí a sociální oblasti provedl závod rekonstrukci údržby, truhlárny, závodní kuchyně s její modernizací. Bývalý sklad CO rekonstruovali na závodní kantýnu. Započali v rekreačním středisku Seč s rekonstrukcí chaty č.3 a 4. Vozy SA8 310ks plán a skutečnost r. 1988. ND celkem – plán 1.446 tis. Kč, skutečnost 1.562 tisíc Kč.
1989 – Závod Karosa oslavil letos 90té výročí závodu. Dne 1.září byli pozváni na slavnostní schůzi do KD i důchodci do mateřského závodu zaměstnanci i důchodci. V programu nechybělo předání vyznamenání zasl. pracovníkům, estrádní pořad, občerstvení a společenská zábava s tancem.
1990 – V souvislosti se změnami v republice došlo ke změně vedení závodu. Počátkem roku odstoupil ředitel záv. Jaroslav Malina. Vedením byl pověřen Stanislav Obst. Po uzavření konkurzního řízení nastoupil v květnu nový ředitel ing. Jan Richter. Výrobní úsek Stanislav Obst, technický úsek František Tejnecký, obchodně-ekonom. ing. Pavel Levinský. Nově se utvořila org. OS-KOVO a předsedou byl zvolen p. Josef Pešek. Výroba kropících vozů: 300ks z toho 25 BLR, 15 MLR, 50 KUBA, 2 SRN, 8 PLR, 16 Korea. Závod vybudoval novou příjezdovou komunikaci do ulice Rudé armády. Započalo se s výstavbou nové vrátnice. Během roku se přihlásil dědic původního majitele pana Potůčka. Právní řízení zajišťuje právní odd. Karosy Vys.Mýto.
1991 – Odbytové problémy se v závodě Karosa snížily poptávkou po kropících vozech na 10% původní produkce. Z tradičně vyráběných 300ks závod odprodal 27 SA8 a 9 ks nástaveb na dodané podvozky. V další činnosti přistoupil závod k výrobě netradičních zařízení jako jsou kontajnery, kopírky, džberové stříkačky, dokompletování prototypů CA-8, CAS K-16, SA-8 s pohonem obou náprav. Jelikož ani tyto výrobky nepokryly kapacitu, závod kooperoval s různými podniky. Přes všechna tato opatření musel závod snížit stav pracovníků ze 156 na 100. Podnik Karosa Vys. Mýto byl zařazen do II. vlny privatizace. Vyřízení restituce p. Potůčka řeší právní odd. podniku. Ve spolupráci s městem zajistil závod omývání cest na vyžádání včetně proplachu kanalizace. Městu též vyrobil odpadkové koše. Přes velké potíže, které nastaly, se závod za r.1991 nezadlužil. Konečný ekonomický stav – výkony 38.408 tis. Kč – náklady 33.802 tis. Kč.
1994 – Závod Karosa s.p. Slatiňany byl začleněn v r. 1992 do podniku Karosa s.p. Vysoké Mýto. Na základě restitučních nároků vnuka původního majitele byl zpracován privatizační projekt, který byl v souladu se závěrem privatizace s.p. Karosa Vysoké Mýto. Podnik v privatizaci měl zájem vyloučit ostatní závody od provozu ve Vys.Mýtě. Od 1.7.1993 se oddělil provoz Karosy Vys.Mýto. Aktivita podniku Vys. Mýto do 15.6.1992 vůči závodům se snížila a soustředila se na vlastní privatizaci a spojení se zahraničním partnerem Renault. Závod Slatiňany v r.1994 dokončoval investici navazující na rozvoj města Slatiňan. Jedná se o kolaudaci plynové kotelny a rekonstrukci svodu vnitřní kanalizace do centrálního sběrače. V prostoru závodu bylo provedeno závěrečné napojení sběrače na současnou kanalizační stoku Slatiňan procházející objekty závodu. Veškeré akce byly provedeny bez finanční pomoci podniku. Značná část úvěru na investice přešla na nového majitele. Vlastní privatizace proběhla k termínu 1.10.1994 dle schváleného privatizačního projektu formou restituce vnukovi původního majitele p. Jiřího Potůčka s dokoupením nově zbudovaných částí závodu Karosa Slatiňany.
Dle rozhodnutí restituenta je majitelem bývalého závodu Karosa Slatiňany „Společnost Potůček s.r.o. Slatiňany“. Společnost Potůček s.r.o. převzala veškeré pracovně právní vztahy uzavřené dosavadním zaměstnavatelem t.j. stát.pod. Karosa Vys.Mýto. Obchodní spolupráce započala již v r.1992, což podpořilo přechod na nový způsob řízení. Hlavní zásady společnost předložila 1.10.1994. Výroba v r.1994 byla zaměřena na realizaci komunálních vozidel, požárního zařízení a dále doplnila kooperace pro české a zahraniční odběratele. Nový majitel má zájem o pokračování původního programu a dále se míní účastnit na rozšíření sortimentu komunálních nástaveb. Zájem je též o zvýšení činnosti v kooperacích pro bývalé závody Karosy a pro zahraniční firmy Dilo, Kalmar, Clark.
některé ze současných výrobků SPS - VKP s.r.o.:
2008 – V červenci došlo ke sloučení firmy Strojírna Potůček s.r.o. s firmou V.K.P. spol. s r.o.. SPS - VKP s.r.o. v současné době zaměstnává cca 170 zaměstnanců při ročním obratu 340 mil. Kč. Těžištěm výroby části SPS je finální výroba nástaveb pro manipulaci s tekutými látkami a hasící nástavby ukládané na různé druhy podvozků. SPS-VKP se specializuje na adresná individuální řešení podle potřeb a přání téměř výhradně tuzemských zákazníků. Roční produkce činí cca 80-90 kusů užitkových nástaveb, ke kterým současně zajišťuje opravy, servis a výrobu náhradních dílů.
Příbuzná cache/Related cache:
Traktorka Slatinany "drive-in"
Nejbližší další cache/Closest caches:
Konikova kes Hrebcin Slatinany
Zamek a kostel ve Slatinanech