Hořická nemocnice
Nedávno, když jsem strávila několik hodin čekání na chodbě Hořické nemocnice před chirurgickou ambulancí, odběrem krve a ultrazvukem, tak jsem si uvědomila, že naše nemocnice asi žádnou vlastní keš nemá. Doma na internetu jsem si domněnku potvrdila a tak jsem se rozhodla, že ji teda založím já.
Tady něco z historie:
Od myšlenky a rozhodnutí v roce 1862 vybudovat nemocnici uplynulo 26 let, než byla slavnostně otevřena. Město Hořice si ji vybudovalo z vlastních prostředků a ze sbírek občanů. Nemocnice musela být vysvěcena a teprve pak za otevřenou prohlášena. To se událo dne 16. ledna 1889 po ranní mši svaté. Nemocnici vysvětil důstojný děkan a biskupský vikář P. Bohumil Hakl. Dne 21. ledna 1889, byli do hořické nemocnice - otevřené jako Všeobecná veřejná okresní nemocnice Františka Josefa I. v Hořicích - přijímáni první pacienti.
To na jaké úrovni v té době nemocnice a její zařízení bylo, je též díky mladému, nadanému a neobyčejně pilnému a cílevědomému lékaři MUDr. Evženu Levitovi ( 1850 – 1900 ). Ten byl vyzbrojen statečným příkladem svého otce městského lékaře MUDr. Víta Levita ( 1811 – 1877 ), jehož nadlidské úsilí za války prusko–rakouské v roce 1866 mělo tak málo úspěchů. Po hrůzném 3. červenci, kdy u blízké Sadové, ve Svíbském lese i na chlumském návrší padlo tolik mladých životů. V hořickém kostele, který se přeměnil na operační sál a špitál, se se smrtí s úsilím potýkal hořický lékař. Jako narkózu měl láhev rumu. Kdo vydržel utrpení chirurgických zákroků, neměl vyhráno. Velmi často se přidružila infekce, sepse a veškeré úsilí bylo marné. Důkladné vědomosti i chirurgické umění získal Evžen u nezapomenutelného učitele a věhlasného operatéra evropské úrovně, univerzitního profesora Eduarda Alberta ( 1841 – 1900 ), úžasného Čecha ve Vídni.
V srdci Evžena Levita uzrála myšlenka, vybudovat doma, v Hořicích, vzornou aseptickou nemocnici. Lékař se „ zlatýma“ rukama a srdcem dokázal zrealizovat v Hořicích nemocnici, kde se museli lékaři a sestry před operací koupat, oblékat sterilní operační košile, nástroje byly tři čtvrtě hodiny vařeny v karbolové vodě. I pacient byl před plánovanou operací dva dny koupán a čištěn. Levit také oddělil špinavou chirurgii od ostatní. V té době operovali lékaři v Praze, ale i v Paříži, ještě ve fraku.
Zkrátka MUDr. Evžen Levit byl první hořický primář a tvůrce první aseptické nemocnice na českém venkově. Provedl jako první na venkově laparotomii. Sestry patřily do pražského řádu Šerých sester.
Evžen Levit zemřel při dosažení padesáti let života, v roce 1900. Je smutným paradoxem, že právě on, nazývaný "andělem antisepse", zemřel na otravu krve, již si přivodil nesprávným řezem při jedné z operací. Zemřel v rozkvětu největších sil 12. listopadu 1900 a o tři dny později byl s nesmírnou lítostí obyvatelstva pohřben na novém hořickém hřbitově.
I Levitovi nástupci – MUDr. Alois Tomsa, MUDr. Augustin Erban, MUDr. Jaroslav Zimmer, MUDr. Karel Voňka a další si v něm našli vzor.
V dnešní době Hořická nemocnice už není nemocnicí v pravém slova smyslu, ve většině objektu se nachází LDN a v přízemí jsou ambulance (chirurgická, neurologická, diabetologická a možná nějaké další), odběry krve, laboratoř, rentgen a ultrazvuk. Na spodní straně pozemku nemocnice se v dnešní době nachází plavecký bazén a hřiště.
Více informací na: Městská nemocnice Hořice
Keš je přístupná i v noci. Nachází se mimo vlastní areál nemocnice, to znamená, že nemusíte projít vrátnicí a přesto ji bez problémů odlovíte. Tímto vás žádám, necourejte se zbytečně (hlavně ve večerních a nočních hodinách) skrz vrátnici, ať nevyvoláváme zbytečné problémy.
Kvůli kolizi s keší Hořický expivovar a Smetanovy sady musela být umístěna na jiné, méně hezké místo než měla být původně. Krabička byla vzhledem k připomínkám na blízké popelnice posunuta jinam a nutností bylo i zmenšení na mikro. Snad se bude v tomto podání líbit více.