Obora Soutok, největší v České republice rozprostírá se mezi řekami Morava a Dyje severně nad jejich soutokem.Rozloha obory je 4232 ha, ze které 3395 ha jsou lesní porosty, 532 ha zemědělské plochy – převážně louky a 305 ha vodní a ostatní plochy. Nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi. Lesy doplňují louky se staletými soliterními duby
Staleté duby v oboře Duby rostou roztroušeně na Pohanských a Lánských loukách (původně součást Pohanského polesí) na rozhraní katastrálních území Břeclav a Lanžhot. V rámci výzkumu Mendelovy univerzity v Brně zde bylo napočítáno několik set stromů. Jsou v různém stavu, mnohé již suché, některé v podobě dožívajících torz. Řada z nich podléhá napadení dřevokazným hmyzem, často ale vzácnými druhy, jako například larvami tesaříka obrovského.Většina stromů nenese žádné specifické označení, některé ale jsou pro svoji výjimečnost uváděny samostatně.
Zvěř v oboře- je zde chována zvěř jelení, daňčí a černá. Od roku 2004 jsou tři nejsilnější trofeje u jelenů od 201 do 204 bodů CIC, u daňků pět trofejí dosáhlo hodnoty zlaté medaile v rozpětí 183-201 bodu CIC. Rekordní trofeje obory mají hodnotu 225,6 CIC u jelení zvěře a 203,73 CIC u zvěře daňčí.
Umělé zaplavování V 90. letech minulého století byly v lužních lesích na polesí Soutok, Horní les a Tvrdonice provedeny rozsáhlé revitalizační úpravy, jejichž cílem bylo zlepšit hydrologické podmínky lužních lesů, které byly zasaženy změnou vodního režimu - výstavbou hrází a napřimování vodních toků. Regulací dolních toků jihomoravských řek v 70. – 80. letech došlo k vážnému narušení nivních ekosystémů. Vyloučení pravidelných záplav citelně poškodilo především lužní lesy. Došlo k poklesu hladiny podzemních vod; lužní les zareagoval zhoršením zdravotního stavu (prosycháním korun), kořenové systémy starších stromů nebyly na tyto změny připraveny. Cílem revitalizačních opatření bylo opětovně zlepšit vodní režim v lužním lese. V průběhu 90. let byla v lesích budována síť vodních kanálů osazená řadou stavidlových objektů, které umožňovaly zadržet vodu v lese a především a v jarním období i plošné povodňování lesa. Mnohde byly využity původní lesní kanály, které dříve sloužily k odvedení vody po záplavách.
Nejrozsáhlejší revitalizační opatření byla provedena na polesí Soutok. Mimořádně vhodné podmínky zde umožnily kromě zavodňování lesa i řízené zaplavování rozsáhlých lužních biotopů. Celkem bylo v letech 1990-1999 obnoveno a pročištěno více než 70 km lesních kanálů a zrekonstruováno 25 stavidlových objektů a 84 propustků. Z revitalizačních staveb stojí za pozornost zvláště Hrázová cesta, což je původní komunikace napříč poldrem Soutoku. V tělese této cesty byla vybudována čtyři velká stavidla a šest hraditelných propustí. Hrázová cesta slouží jako hráz k zadržení přitékající vody a k zaplavení okolních porostů
