BB# 6/Brnenské budovy/ aneb... Multi-cache

Tak na dalsi budovu ze serie nekonecneho serialu BB je dle meho nazoru radost pohledet. Tentokrát nejde o vilu, ale o zbrusu novou budovu zarazenou do "technickeho" vybaveni mesta Brna. Vas obdiv nejspise sklidi v nocnich hodinach, kdy ji urcite neprehlednete a se svym kontroverznim zpracovanim exterieru se na strankach architektury zrejme teprve octne.

Tato keska Vas privede do blizkosti budov MZA (Moravskeho zemskeho archivu).

Moravsky zemsky archiv (MZA) byl zrizen v roce 1839 z iniciativy stavu v Brne, sidle nejvyssich zemskych uradu a hlavnim meste Moravy, jako jeden z nejstarsich spolecenskovednich ustavu na Morave, predchudce akademickych a univerzitnich vedeckych pracovist. Jeho poslanim bylo zkoumat a vyhledavat prameny k dejinam Moravy a sbirat je koupi, prepisy nebo vypisy. Vznikl jako prvni archiv noveho typu „na zelene louce“, tedy bez navaznosti na uredni registratury. Byl zrizen moravskym zemskym snemem a spravovan moravskym zemskym vyborem. I kdyz slo o ustav zemske samospravy, plnil od roku 1855 funkci archivu nejvyssich zemskych politickych, soudnich i samospravnych organu a stal se prvnim archivem tohoto moderniho typu v cele monarchii.

V roce 1907 ziskal dustojne umisteni v ucelove projektovanem poschodi nove postaveneho Zemskeho domu na Zerotinove namesti v Brne. Prostory, urcene archivu, se vsak jiz ve tricatych letech ukazaly jako nedostacujici. Archiv je po Narodnim archivu v Praze, ktery vznikl spojenim Archivu ministerstva vnitra a Archivu zeme Ceske (ten vznikl po vzoru Moravskeho zemskeho archivu v r. 1862) v roce 1954, druhym nejvetsim a nejvyznamnejsim archivem v Ceske republice.

Archiv uchovava archivalie zemskych stavu a samospravy moravske od roku 1310, jejichz soucasti je i soubor moravskych zemskych desek, moravskych, pripadne moravskoslezskych zemskych a po roce 1949 krajskych organu politicke, financni a soudni spravy, cirkevni fondy vcetne archivu v roce 1782 zrusenych klasteru od roku 1078, v roce 1956 se jeho soucasti staly archivalie zaniklych zemedelsko-lesnickych archivu a po roce 1990 prevzal z podnikovych archivu privatizovanych podniku 12 bkm archivalii prvorepublikovych prumyslovych firem a socialistickych podniku od znarodneni do privatizace.

Soubor moravskych zemskych desek z let 1348-1642 (knih zemskeho soudu, zachycujicich zmeny v drzbe slechtickeho majetku), slavnostne predany archivu vrchnim zemskym soudem v roce 1931 a narizenim vlady ze dne 2. unora 1998 (c. 46/1998 Sb.) uznany po prazskem Korunnim archivu za druhou archivni narodni kulturni pamatku Ceske republiky, je jedinecnym archivnim souborem, ktery nema obdobu v zadne z okolnich zemi. Spolu s dalsimi archivaliemi od 12. stoleti do soucasnosti uchovava Moravsky zemsky archiv nevycislitelne kulturni hodnoty, jedinecne doklady pameti naroda, nezastupitelne jak pro dejiny Moravy, tak v sirsim kontextu i pro obecne evropske dejiny.

V soucasne dobe ma centrala MZA vedle ucelovych prostor v Brne na Zerotinove nam. v Zemskem dome z roku 1908 depozitare a pracoviste na peti mistech v Brne a na desiti mistech v krajich Jihomoravskem, Vysocina a Zlinskem, z toho ve trech objektech jsou ulozena cirkevni depozita. Z temer vsech techto objektu je nutno dovazet archivalie do studovny v centrale archivu, pouze v Trebici a Zline pusobi pobocne badatelny. Pobocne badatelny na Kunstate a v Kromerizi lze provozovat jen mimo zimni obdobi.

Od r. 2000 je archiv kazdorocne vymistovan z dosud uzivanych, i kdyz nevhodnych objektu, pripadne zachranuje archivalie poskozene privalovymi desti, takze archivari s vysokoskolskou kvalifikaci ztraci mnoho pracovnich dnu neodbornou manualni cinnosti. V r. 2002 prevzal MZA jako sve vnitrni organizacni jednotky 15 statnich okresnich archivu z kraju Jihomoravskeho, Vysociny a Zlinskeho, s jejichz 55 bkm archivalii se stal nejvetsim archivem v republice. V soucasne dobe historicky MZA (centrala MZA) spravuje temer 60 bkm (beznych km zaplnene regalove plochy) archivalii, z toho 20 bkm v Brne, zbytek ve venkovskych depozitarich. Ve vetsine techto prostor dochazi ke stale se stupnujici fyzicke degradaci archivalii, jejimz vysledkem by bez vcasneho zasahu bylo jejich uplne zniceni. Jiz kontaminovano nebo bezprostredne ohrozeno je v soucasne dobe 40 km archivalii! Prace archivaru v kontaminovanych depozitarich MZA je provozne narocny a obecne dlouhodoby pobyt archivaru v techto nepriznivych podminkach pusobi zdravotni problemy.

Ukolem archivu neni jen pece o sverene archivni bohatstvi, archiv se velmi vyrazne podili na vyhledavani dokladu k soudni i moralni rehabilitaci za nezakonne jednani, krivdy a sikany komunistickeho rezimu, restitucim, statnimu obcanstvi, valecne persekuci vcetne holocaustu a nuceneho nasazeni a dalsim celospolecenskym ukolum. Rocne navstevuje centralu MZA kolem 2000 badatelu, kteri zde vykonaji pres 12 000 navstev. Dojizdeni za archivaliemi v kontaminovanych depozitarich mimo Brno je provozne narocne a dlouhodoby pobyt archivaru v techto nepriznivych podminkach jim pusobi zdravotni problemy.

Novou budovu Moravskeho zemskeho archivu projektoval atelier A Plus. Celkove investice vystavby se vysplhaly „jen“ na 685 milionu korun, ale zcela nahradi vsechny dosavadni provizorni prostory archivu.

Stavbu tvori devitipatrova budova urceny pro ulozeni archivalii a sesti patrova ocelo–sklenena hi–tec konstrukce, kde se nachazi badatelna a kancelare zamestnancu. Regaly ve vyssim zelezobetonovem objektu s cervenou fasadou pojmou priblizne 110 kilometru pisemnosti a knih tudiz nova kapacita archivu je temer dvojnasobne vyssi, nez dosavadni pocet vsech archivalii MZA).

Nyni se jiz zacaly postupne stehovat kilometry dokumentu z nynejsich skladu do noveho sidla a presun vsech archivalii bude trvat asi dva roky. Budouci kapacita badatelen pro verejnost v prosklene casti budovy MZA bude az pro stovku navstevniku.