Důvodem ochrany je ochrana slatinné bezkolencové louky a porostů vysokých ostřic, mokřadní olšiny, jasano-olšového luhu a vlhké dubohabřiny s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů ve všech jmenovaných biotopech. Vyskytuje se zde proto pestrá směs organismů, které jsou přizpůsobeny k přebytku vody a nedostatku kyslíku. Aby nedocházelo k postupnému zarůstání lokality a byla tak zachována druhová pestrost, jsou Broumarské slatiny udržovány pravidelným přísně časově vymezeným kosením.
Procházka vede po naučné stezce Okolo Broumaru. Budete procházet zajímavou scenérií, ale pamatujte, že se pohybujete v chráněném území a také u vody. V létě je v tu spousta komárů a bez repelentu to zejména po dešti není dobrý nápad. Během procházky si všimněte i mohutných vrb, které rostou na první pohled nepřirozeně šikmo ven z lesa. To, že budeme chodit pouze po stezce a nikde nic nebudeme trhat asi připomínat nemusím.
Co je vlastně rašelina
Rašelina je nahromaděný částečně rozložený rostlinný materiál. Obsahuje převážně organické látky (celulózu) a organické kyseliny (pH 2-6). Rašelina vzniká v rašeliništích, které se často lidově nazývají močály, bažiny, nebo slatě. Celosvětové zásoby rašeliny jsou 4 trilliony m³ rašeliny, pokrývají 2 % povrchu Země (asi 3 miliony km²). Je v nich uloženo 8 miliard terajoule energie.
Zásoby rašeliny se nalézají na mnoha místech na světě, největší zásoby mají země jako Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Irsko, Finsko, Estonsko, Skotsko, Polsko, severní Německo, Nizozemí, Skandinávie, Nový Zéland,v Severní Americe hlavně ve státech Kanada, Michigan, Minnesota, Florida(v oblasti Everglades) a Kalifornie (Sacramento-San Joaquin River Delta). Množství rašeliny je menší na jižní polokouli, kde je méně pevniny, ale rašeliniště najdeme například na ostrově Nový Zéland, Kerguelen, Jižní Patagonie (Tierra del Fuego) a na Falklandských ostrovech. V Česku se těží rašelina například na Šumavě, ve Slavkovském lese u Krásna a v dalších lokalitách. V Broumarských slatinách se rašelina netěží.
Přibližně 60 % všech světových mokřadů jsou rašeliniště. Při správných podmínkách se během geologických období z rašeliny stane lignitové uhlí.
Rašelina je materiál buď vláknitý, nebo sypký rašelinný substrát (někdy drcený), nebo jílovitý. Vláknitá rašelina je nejméně rozložená a zahrnuje neporušená vlákna. Drcená rašelina je poněkud rozložená a jílovitá je nejvíce rozložená. Ačkoliv má rašelina pro člověka mnoho využití, zároveň přináší závažné problémy. Když je suchá, může vznikat nebezpečí požáru. Požáry v rašeliništích mohou hořet téměř do nekonečna (nebo alespoň do vyčerpání paliva), a to i v podzemí, pokud je hoření zásobeno kyslíkem. Rašelina má vysoký obsah uhlíku a za nízké vlhkosti dobře hoří. Jakmile je zapálena v přítomnosti zdroje tepla (např. požár), doutná. Tyto doutnající požáry mohou hořet nezjištěně velmi dlouhou dobu (měsíce, roky a dokonce století) a šířit se v podzemí, ve vrstvě rašeliny.
Jak vznikají rašeliny
Rašelina se vrství z rostlinného materiálu, obvykle v bažinatých oblastech, kde je omezen úplný rozklad rostlin díky acidickým a anaerobním podmínkám. Je složena převážně z vegetace mokřin: stromů, trávy, hub a ostatních druhů organických zbytků, jako je hmyz a živočichové. Za určitých podmínek (v nepřítomnosti kyslíku) je rozklad inhibován natolik, že archeologové mohou často využít tento materiál.
Rašelina roste vrstvu po vrstvě tak, jak se materiál ukládá na sebe a stupeň rozkladu (nebo humifikace) závisí hlavně na složení a na míře nasycení vodou. Rašelina vznikající ve velmi vlhkých podmínkách se akumuluje podstatně rychleji a méně rozložená, než v sušších místech. To umožňuje klimatologům použít rašelinu jako indikátor klimatických změn. Složení rašeliny je také možné použít ke studiu dávnověké ekologie při zkoumání druhů a množství tehdejších organických složek.
Za správných podmínek je rašelina nejranější etapou v tvorbě uhlí. Většina nových rašelinišť byla vytvořena ve vysokých zeměpisných šířkách po ústupu ledovce na konci poslední doby ledové asi před 9000 lety. Obvykle rašelina roste pomalu, asi milimetr ročně.
Rašelina na světových rašeliništích byla vytvořena za 360 milionů let a obsahuje 550 gigatun (Gt) uhlíku. Rašelina může obsahovat stopové množství těžkých kovů, jako je rtuť. Zdroje rtuti mohou souviset s pronikáním metanu, který stoupá z velké hloubky a reaguje s rašelinou.
Typy rašelinišť
Rozeznáváme tři typy rašelinišť:
- Slatinná rašelina bývá neutrální nebo mírně kyselá, minerálně bohatá. Vzniká převážně z rákosu, ostřic, přesliček při pH = 5–6 s vysokým obsahem popelovin. Vyskytuje se v nížinách a zamokřených prohloubeninách.
- Vrchovištní rašelina je kyselá, chudá na minerály, vzniká z mechu rašeliníku, pH = 2–4. Významné plochy pokryté vrchovištní rašelinou se vyskytují na severozápadě Německa, ostrůvkovitě se nachází v pohořích s plochým povrchem. Tento typ rašeliny je i průmyslově těžen.
- Přechodová (přechodná) rašelina. Má vlastnosti obou druhů podle složení a podmínek.
Jak na tuto Earth Cache?
- Zaparkujte na jednom z možných parkovišť a běžte na úvodní souřadnice.
- ÚKOL 1 - z informační cedule na výchozích souřadnicích zjistěte stromy, které zde tvoří tzv. "tvrdý luh" (waypoint Q1)
- Nyní se vydejte okruhem kolem Broumaru, z výchozích souřadnic jděte po modro-bílé značce kolem tenisových kurtů směrem k rybníku - čeká vás zhruba kilometrová vycházka zajímavou přírodou. Odpovědi na následující otázky naleznete na informační ceduli u waypointu Q2.
- ÚKOL 2 - z cedule zjistěte jak vznikají slatiny
- ÚKOL 3 - jaký tvor či rostlina je na obrázku vlevo dole na informační tabuli?
- ÚKOL 4 - jaká je přibližná nadmořská výška tohoto místa?
- ÚKOL 5 - napište vlastní úvahou, proč zrovna na tomto místě jsou slatiny a ne jiný typ rašeliniště.
- ÚKOL 6 - nepovinný - přiložte k logu libovolnou fotografii z procházky.
- Až se pokocháte okolní přírodou, můžete se vydat zpět kudy jste přišli. Doporučuji ale pokračovat dál po naučné stezce, kde se dozvíte spoustu dalších informací.
Nejprve pošlete přes profil odpovědi na všechny úkoly a poté se zalogujte. Pokud bude nějaká nesrovnalost v odpovědích, ozvu se.
Informace byly převzeny z Wikipedie a místních informačních cedulí.
Foto: vitaj
