Klanovicky pamatny strom I / Monument Tree I Traditional Geocache

Je uveden v ustrednim seznamu ochrany prirody pod cislem 104324 s nazvem Dub v Klanovicich. Je to pamatny dub letni, ktery roste v prazske mestske casti Klanovice. Byl vyhlasen 29. cervence 1998 a k tomuto datu mel vysku 24 metru a obvod kmenu 343 centimetru.

Strom roste v Malsovicke ulici na parcele cislo 677, ktera je zahradou domu s popisnym cislem 218.

Dub letni je rozlozity strom s nepravidelnou korunou a krivolakymi vetvemi. Mlada borka je stribrite seda az nahnedla, leskla, pozdeji silne rozpukana a brazdita, hnedo az cernoseda. Kratce rapikate perenolalocne listy jsou tuhe, kozovite a u rapiku vykrojene nebo utate. Kvety jsou jednodome, samici jsou po dvou az peti na dlouhych stopkach v pazdi listu, maji cervene blizny a sedi jednotlive na ciskach. Samci kvety tvori az 4 cm dlouhe ridke previsle jehnedy, ktere se rozvijeji soucasne s listy. Pyl je prenasen vetrem. Kvete od kvetna do cervna. Plody, zname zaludy, jsou velke jednosemenne nazky, usazene spodni casti ve zdrevnatelych supinovitych ciskach po nekolika na dlouhych stopkach.

Vyskyt: Vyskytuje se temer v cele Evrope s vyjimkou nejjiznejsich a nejsevernejsich oblasti. U nas je rozsiren od nizin do podhuri v puvodnich doubravach i smisenych lesich, bezne se pestuje predevsim na kyselejsich piscitych pudach.

Vyuziti: Kura se pouziva ve veterinarnim lekarstvi, je soucasti medicinalniho lizu a pro vysoky obsah trislovin slouzi i jako technicka surovina pri zpracovani kuzi. Take drevo dubu obsahuje trisloviny, takze ve vode nehnije, pouze v dusledku premeny trislovin ve flobafeny tmavne. Je velmi tvrde, tezke a houzevnate a dobre se opracovava. Zaludy obsahuji krome trislovin znacne mnozstvi skrobu, dale cukry, bilkoviny a olej. Prazenim obsah trislovin klesa, takze zaludy jsou pozivatelne. Jiz Dioskorides psal o jejich sviravem ucinku a pouziti pri zaludecnich potizich, uplavici, chrleni krve a jako protijedu pri otravach. Prazene a rozemlete zaludy byly drive jednou z kavovin (”zaludova kava”), jez ma pocatek v 18. stol. v Prusku.

Zajimavost: Duby byly pro svou dlouhovekost a mnohostranny uzitek uctivany jiz od nepameti. Byly zasvecovany nejvlivnejsim bohum – Rekove je zasvetili hromovladnemu Diovi, stari Slovane bohu hromu a blesku Perunovi, Germani pak jeho kolegovi Thorovi, keltsti druidove v dubovych hajich obetovali apod.