Přírodní památka Údolí Kunratického potoka je chráněné území v Praze, které je součástí Kunraticko-michelského lesa v pražských částech Kunratice a Michle. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1988 na rozloze 152 ha a zabírá tak téměř polovinu rozlohy lesa. Důvodem ochrany je meandrující tok Kunratického potoka v lesních porostech přirozené skladby, soubor polopřirozených lesních společenstev a pozůstatků skalních stepí v morfologicky členitém okolí Kunratického potoka a významný geologický profil prvohorního ordoviku.
Kunratický potok
Kunratický potok pramení jižně za hranicemi Prahy a do Vltavy se vlévá v Braníku, před Barrandovským mostem. Hlavními přítoky Kunratického potoka jsou Olšanský, Vackovský a Roztylský potok. Na toku je vybudováno několik rybníků, největší z nich je Šeberák, dále pak např. rybník Hornomlýnský, Dolnomlýnský a Labuť. Ve své střední části potok protéká Kunratickým lesem. V oblasti Kunratického lesa je potok přirozeně meandrující tok, jehož poloha v hlubokém údolí a při úbočí svahů ho uchránila před většími regulačními zásahy a jinými úpravami. Díky tomu dnes můžeme obdivovat nejen krásu jeho zákoutí, ale i cenná přírodní společenstva rostlin a živočichů.
Fauna a flora
Kunratický potok je lemován poměrně zachovalými přirozenými porosty. Střídají se zde porosty střemchové jaseniny a ptačincové olšiny. Ve stromovém patře dominují olše lepkavá a jasan ztepilý, dále pak dub letní, javor klen. V silně vyvinutém keřovém patru můžeme nalézt omamně voňavou střemchu hroznovitou, lísku obecnou a bez černý. Nejpřirozenější porosty olšin jsou mezi Kunratickým mlýnem a myslivnou pod Hrádkem.
Bohaté bylinné patro na sebe upozorní zvláště v jarních měsících žlutými květy orseje jarního, pryskyřníku hroznatého, hluchavky pitulníku a sasanky pryskyřníkové, bílými květy sasanky hajní a modrofialovými květy plicníku lékařského. Z dalších bylin zde roste bršlice kozí noha, červenofialově kvetoucí čistec lesní, nitrofilní kopřiva dvoudomá a bíle kvetoucí ptačinec velkokvětý, který dal i jednomu ze zdejších společenstev jméno – ptačincová olšina.
Bohatý je také výskyt živočichů. Z obojživelníků je to například skokan hnědý či velice fotogenická rosnička zelená. Z ptáků zde můžeme na lovu zahlédnout ledňáčka říčního. Přímo na březích potoka žije vzácný pavouček plachetnatka či brouk střevlíček rákosní.
Nový hrádek
Nový hrádek u Kunratic (někdy také Nový hrad) je zřícenina královského gotického hradu ležící na lesnaté ostrožně obtékané Kunratickým potokem. Stavbu hradu nařídil král Václav IV. roku 1411 a již z roku 1412 existují záznamy o králově pobytu na hradě. Roku 1419 zde král zemřel a roku 1421 po dobytí a následném vypálení pražským husitským vojskem zanikl rovněž Nový hrad.
Geologie
Na území PP Údolí Kunratického potoka se nachází téměř souvislý sled hornin od proterozoika (štěchovická skupina) po letenské souvrství (beroun, ordovik). Celý sled začíná na jihu proterozoickými prachovitými břidlicemi a prachovci (štěchovická skupina), poté pokračuje třenickým souvrstvím (tremadok, ordovik, u obranného příkopu Kunratického hradu), dále klabavským souvrstvím (arenig, ordovik), šárecké souvrství (llanvirn, ordovik), nad ním jsou vyvinuty skalecké křemence dobrotivského souvrství (dobrotiv, ordovik, u čistící stanice Thomayerovy nemocnice), poté černé břidlice opět dobrotivského souvrství, které tvoří strmý svah nad Kunratickým potokem. Profil pak pokračuje k lomům, kde jsou zachovány řevnické křemence černé břidlice libeňského souvrství (beroun, ordovik). Nejmladšími sedimenty jsou droby letenského souvrství, vycházející v nejsevernější části.
Přírodní památka Údolí Kunratického potoka představuje na území pražské pánve jeden z nejúplnějších, dobře přístupných profilů celým spodním ordovikem. V jižní části území vystupují na povrch nejstarší vrstvy a směrem k severu se můžeme setkat se stále mladšími překryvy. Nejzajímavější odkryv je v hradním příkopu Nového Hrádku. Hradní příkop byl vyhlouben v roce 1411 v souvislosti se stavbou Nového Hrádku pro krále Václava IV. Východní část hradního příkopu odkrývá ve své stěně jeden z nejlepších profilů spodním ordovikem na území pražské pánve a vůbec nejlepším na území Prahy. Skalní výchozy na svahu jihozápadně od Nového Hrádku jsou tvořeny svrchním proterozoikem a vulkanity spodního ordoviku.
OTÁZKY
Pro uznání logu mi prosím přes profil pošlete odpovědi na následující otázky. Logujte po odeslání odpovědí, budou-li v odpovědích nějaké nejasnosti, budu vás kontaktovat. Odpovědi na otázky zjistíte v terénu na informační tabuli naučné stezky a vlastním měřením. Vzhledem k tomu, že přístupové cesty k hrádku jsou v zimním období místy pokryty vrstvou ledu, je přístup k hradnímu příkopu sice schůdný, ale trochu náročnější. Pro případ, že nechcete riskovat újmu na zdraví, zvolte u šesté otázky zimní variantu, tedy 6Z. Ale nebojte se, ani při zimní variantě nebudete o geologii ochuzeni, v celém údolí, i v okolí infotabule se nacházejí pěkné výchozy hornin :).
1) Kdy bylo toto území prohlášeno přírodní památkou a jakou zaujímá plochu?
2) Jaké prvohorní geologické období je možné na odkryvech v PP pozorovat?
3) Jaké horniny tvoří odkryv profilu v hradním příkopu?
4) Čím se vyznačuje tzv. suťový les?
5) Co způsobuje absenci bylinného patra na některých místech pod hrádkem?
6) Jaký je rozdíl nadmořských výšek u infotabule naučné stezky na úvodních souřadnicích a u odkryvu hornin v hradním příkopu?
6Z) Jaká je nadmořská výška u infotabule naučné stezky (na úvodních souřadnicích)?
7) Jak daleko od infotabule je nejbližší odkryv hornin?
Budu rád, když k logu přiložíte fotku vás nebo vaší navigace, jako památku na vaší návštěvu této přírodní památky :).
zdroje: Geologické památky Prahy (Kříž J.; 1999, Český geologický ústav, Praha); Vycházky za gaologickou minulostí Prahy a okolí (Chlupáč I.; 2002, Academia, Praha); www.geology.cz; www.praha-priroda.cz; www.prazskestezky.cz; www.wikipedia.org
