Petrkovske lazne Traditional Geocache

Pocátky petrkovských lázní jsou zahaleny tajemstvím. Podle povesti jejich pramen lécivé vody uzdravoval už 16. století, tedy pred pul tisíciletím. Už v 18. století si o tom zdejší lidé vypráveli. Meli za to, že uzdravující voda vyverala prímo v kostelíku ve Svatém Kríži. V roce 1729 pátral po tom prameni mnich z rádu augustiniánu jménem Aloisius. Doufal, že pramen najde a vylécí si svuj revmatismus, který ho velmi trápil. Když mnich Aloisius hledal ve Svatém Kríži, nalezl v kostele za oltárem množství berlí a holí, které tam na doklad svého uzdravení zanechali dávní poutníci. Pramen lécivé vody pak Aloisius našel, ale až v nedalekém údolí mezi Svatým Krížem a Petrkovem, kde hledaná voda tryskala z ústí zaniklé stredoveké hornické štoly. Denne se v té vode koupal a vodu pil, a jeho nemoc pomalu ustoupila. Zpráva o jeho lécení a uzdravení se rozšírila a k lécivému prameni zacaly z blízkého i širokého okolí putovat nemocní lidé. U pramene byla brzy postavena drevená kaple sv. Jana Nepomuckého a první lázenské stavení. Na sklonku první poloviny 18. století se v petrkovských lázních lécilo prý na tri tisíce vojáku rakouské armády, zranených ve druhé Slezské válce o rakouské dedictví. Majitelé lázní nechali v 18. století uzdravující vodu dvakrát prozkoumat tehdejšími odborníky a výsledky rozboru vydali v malých knížeckách (v r. 1747 a 1775), které propagovaly petrkovské lázne a zvaly k jejich návšteve. Ve druhé polovine 18. století majitel petrkovských lázní Karel Josef II., hrabe z Palm-Gundelfingen vystavel lázne v nové, barokní podobe. Z ní se dodnes dochoval pouze nádherný kamenný aliancní erb, který kdysi zdobil prucelí hlavní lázenské budovy. V první polovine 19. století byly lázne prestaveny v empírovém slohu. Lázenský provoz byl udržován v dalších dobách za ruzných majitelu, obnoven byl po požáru v r. 1890, pokracoval i po obou svetových válkách. Konec petrkovských „parních a vanových lázní“ nastal po roce 1948, v provozu zustala jen restaurace.