Lukavec
Ves Lukavec leží na levém břehu řeky Labe, téměř na úpatí Českého středohoří, tam kde se do výše 837 m královsky vypíná Milešovka. Obec leží v nadmořské výšce 147 m. Nejbližší vrcholy v okolí jsou Lovoš 570 m a Radobýl 399 m. Na jihozápadní straně obce se táhne osamělé čedičové návrší dosahující nejvýše vrcholem Kohoutem 246 m. ( Německy se řekne Kohout – Hahn a lidově se mu tedy říká Humberk ). Na mapě ho najdete jako Humenský vrch.
Obcí Lukavec protéká potok Modla, levý přítok Labe ( dříve též nazývaný Hostinná, německy Model ). Potok Modla pramení v nadmořské výšce 482 m západně od vsi Lhota v Českém středohoří nad městečkem Třebenice. Dále teče krajem, který obsahuje mnoho nejstarších slovanských sídlišť, například kolem Chrastné, Plešivce, Vršetína, Vlastislaví, kolem Skalky, Dřínkou, Teplou, kolem Košťálova, Třebenicemi, Chodovlicemi, Úpohlavy, Želechovicemi, Čížkovicemi k Sulejovicím a odtud k Lukavci; od Lukavce se vrací velkým obloukem k Lovosicím, kde se vlévá do Labe.Na potoce Modla bylo v minulosti postaveno 16 mlýnů, jenom na tzv. střední Modle, v okolí města Třebenice, jich bylo 6.
Lukavec, se nazýval v dřívějších pramenech také Lukovce, Lukawetz, Lukavice, Lukovici nebo Lukowitz. Název vsi byl odvozen od množství luk, které se rozprostíraly a jejich zbytky dosud rozprostírají kolem obce.
Nejstarší písemná zmínka o Lukavci je uvedena v darovací listině Spytihněva II. kapitule litoměřické z let 1056-58
( kostel obdržel v Lukavci jednoho člověka ).
Osídlení obce Lukavce je ale mnohem starší, což dokazují četné archeologické vykopávky, například nález pokladu 40 bronzových hřiven z období doby bronzové ( 2000 – 700 let před Kr. ). Prvotní známé osídlení lukaveckého katastru na březích potoka Modly je archeology položeno do období kolem 5. století př.n.l., kdy zde sídlily keltské kmeny. Místo bylo posléze opuštěno a další nálezy pocházejí až ze slovanského období kolem 8. století n.l.
V roce 1894 – 95 zde byly při stavbě silnice z Lovosic na Lukavec objeveny 4 žárové hroby s archeologickými nálezy. Při dalších vykopávkách byla nalezena lebka se železnými obručemi dřevěného vědérka a také hliněná nádobka s vlnovkou a jiné předměty.
Část Lukavce patřila od počátku litoměřické kapitule a část od roku 1400 Janu z Vartemberka, držiteli Děčína a Střekova, který podstoupil své zboží Ješkovi z Vchynic, za což dostal mimo jiné i půl vsi Lukavce. Pozdější majitelé Kaplířové ze Sulevic sami rozdělili svůj díl na část košťálovskou a část čížkovickou.
Poté získali část Lukavce koupí litoměřičtí měšťané Valentin Kuneš a Mikuláš Tábor Kuneš. Poslední měštěnín a první vladyka byl Valentin Kuneš, který byl roku 1508 zároveň s Mikulášem Táborem povýšen do vladyckého stavu a začal se psát Kuneš z Lukavce.
Od krále Vladislava dostal erb s jednorožcem. Valentin zemřel v pondělí po sv. Duchu roku 1532, a je pohřben v Litoměřickém kostele Všech svatých. I přes spory s městem si Kunešové zachovali úzké vztahy k Litoměřicím a byli pohřbíváni v tamním děkanském městském kostele.
Další Kunešové drželi mimo části Lukavce i Cítoliby u Loun, kde se stal zakladatelem místní tvrze Prokop Kuneš z Lukavce a vlastnili i další vsi. Kunešové sídlili rovněž na renesanční tvrzi, kterou si ve své části Lukavce vystavěl nejpozději kolem roku 1543 Mikuláš ( před tím zde byl pouze poplužní dvůr ).
Po jeho smrti si někdy kolem roku 1556, rozdělilo rodinný majetek jeho šest synů,
Jan, Václav, Albert, Jiří, Adam a Oldřich, kteří ještě roku 1549 koupili Chlumčany a Vlčí. Všechny jejich díly nejsou známy. Zejména se neví, kdo dostal Lukavec, později ho ale držel Albrecht ( také Albert ) Kuneš, kterému patřila i blízká ves Boreč.
Albertův bratr Adam záhy zemřel a zůstala po něm vdova Eliška Oplová z Velikého Feltnu, kterou roku 1584 Albert opatřil tak, že jí nechal zapsat 600 kop grošů na Borči a Lukavci.
Část vsi patřící kapitule, byla spravována spolu se Starým Týnem, jenž od počátku 16. století patřil děkanu Litoměřickému. V roce 1620 ji koupil od direktorů Kašpar Kaplíř ze Sulevic, který pak byl 21.6.1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze za stavovské povstání. A tak kapitula získala svůj majetek nazpět.
Lukavecká tvrz byla v prvních letech třicetileté války opuštěna a zcela zpustla již ve 20. letech 17. století. Naposledy se připomíná ještě roku 1629 v kopiáři města Litoměřic. Dále osudy této části vsi s tvrzí splývají s osudy Borče – v roce 1802 byla i s Borčí připojena k Lovosicím.
Lukavec byl tedy rozdělen do tří panství ( kapitula, Lovosice, Litoměřice ). Jeden z dílů Lukavce jako konfiskát v roce 1627 koupil Adam z Valdštejna a od té doby tato část vsi patřila k Lovosicím. Další díl koupilo město Litoměřice v roce 1721 od svobodného pána hraběte Václava Chotka za 17 000 zl. a drželo ji až do roku 1850. Tato část vsi byla připojena ke keblickému dvoru.
Na paměť morové epidemie, zde byla postavena socha sv. Michala. ( Do roku 1910 bylo pohřebiště označeno pískovcovým kamenem na kterém stával kříž.)
V roce 1702 se také připomíná blízko Lukavce šibenice, která stála na poli, kde se dodnes říká na Johance (také se mu říkalo Šibeniční).
V roce 1812 byla v Lukavci založena škola. Byla to malá přízemní budova, patro bylo přistaveno až v roce 1864. Škola byla s vyučovací řečí německou a měla dvě třídy. Jak zjistil správce školy z německé pamětní knihy, byl roku 1820 prvním učitelem Čech a ve zdejší německé škole byla většina českých dětí, například v roce 1917 jich bylo 67%.
26.11.1919 výnosem zemským školním radou v Praze ( č. 112914 ) byla oznámena a pořízena jednotřídní škola v Lukavci, která spadala pod dozor pana okresního inspektora Chvátala z Mělníka. 1. března 1920 se v obci otevírá česká škola, která měla jednu třídu. Správcem školy je na svou žádost do Lukavce ustanoven Oldřich Stuchlík z Všestar z hradeckého okresu. Ve škole tehdy bylo 44 dětí. Druhá třída byla otevřena v roce 1923.
V roce 1928 byla zřízena i česká mateřská škola.
V neděli 27.6.1923 byl odhalen pomník padlým vojákům ve světové válce.
V červnu 1927 je založen Sportovní klub Lukavec. První oficiální název klubu byl „Sturm Lukavec“. První hřiště bylo pod hřbitovem, nemělo však dlouhé trvání, protože bylo zcela nevyhovující.
24.3. 1929 byl založen v Lukavci český sbor dobrovolných hasičů, který měl ze začátku 15
členů. Starostou byl zvolen pan V. Šuk domkář a mistr v nedaleké cementárně.
22.5.1929 byla zakoupena stříkačka a 5.6. se započalo s výstavbou hasičské zbrojnice. Od tohoto roku byli v Lukavci dva Sbory dobrovolných hasičů – český a německý. Každý měl svoji stříkačku, zbrojnici i vedení.
8.11.1931 byl zvolen většinou hlasů starostou pan Št. Dvořák. Je to první případ, kdy byl Čech zvolen starostou ve zdejší poloněmecké obci.
Během okupace fotbal v Lukavci neexistoval, až v roce 1947 byl opět založen SK Lukavec s 33. členy, předsedou je pan Ladislav Svoboda. V červenci 1947 bylo pořízeno hřiště a do 1.5. 1948 počet členů klubu stoupl na 47.
Dne 7.5.1948 byla zakoupena pro sbor dobrovolných hasičů motorová stříkačka za
95 000 Kčs. Z toho bylo 80 000 Kčs obecní zápůjčkou, 10 000 Kčs dal Sbor dobrovolných hasičů a 5 000 Kčs bylo vybráno dobrovolnou sbírkou.
Lukavec patřil před rokem 1989 jako místní část k Lovosicím. Samostatnou obcí se stal znovu po volbách v listopadu 1990 a má v současnosti 333 obyvatel.
Obec v posledních letech vybudovala inženýrské sítě - vodovod, plynovod , kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Kolaudace proběhla v roce 1998 a výstavba stála celkem 28 milionů korun ( dotace z Fondu životního prostředí činila 16 milionů korun ).
Rovněž byl v roce 1990 v obci obnoven rybník.
V roce 2002 nechal Krajský úřad Ústeckého kraje přestavět nebezpečnou křižovatku, kde dálniční přivaděč protíná silnici z Lukavce do Keblic, na kruhový objezd za 392 000,- Kč.
Od roku 1991 je pořádáno Vítání občánků, pro starší děti Dětský den s mnoha soutěžemi a bohatými cenami a v posledních letech i dětský karneval.
V obci působí Sbor dobrovolných hasičů, který organizuje i kulturní akce, např. plesy a akce pro děti.
V dnešní době má Lukavec 104 obytných domků, s 356 obyvateli.
Obec Lukavec u Lovosic se již také může pochlubit obecním znakem a praporem.
Udělení znaku a vlajky se uskutečnilo v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky slavnostním způsobem.
Oficiální předání dekretu schváleného znaku a vlajky proběhlo ve středu 13. 4. 2011 Zastupitelstvo obce vybralo znak a prapor ze třech návrhů dne 15. 12. 2010.
Jak na keš:
Stage 1:
Na souřadnicích N 50° 30.124 E 014° 05.402 zjisti z pomníku letopočet ABCD
Stage 2:
Na souřadnicích N 50° 30.060 E 014° 05.163 zjisti z pomníku letopočet EFGH - datum úmrtí Josefa Lelka.
Stage 3:
Na souřadnicích N 50° 30.000 E 014° 05.204 zjisti počet písmen zleva na podstavci IJ
Stage 4:
Na souřadnicích N 50° 29.976 E 014° 04.944 zjisti z pomníku letopočet KLMN
Cache je uložena na souřadnicích :
50°29,J(L-D)E 014°05,(K-I)A(M-N-G)
Závorky se nenásobí!!
Doufáme, že se Vám bude naše první keš líbit.