 |
2013: Jedlá houba, velice podobná své sestricce vysoké, ale má o neco menší klobouk, povrch trene pri poranení cervená a kura trene se na rezu zbarvuje cerveno-oranžove až hnede. Focená v Dinoparku ve Vyškove. (16) |
 |
2374: U této houby asi nebudete potrebovat nápovedu. Plodnici na snímku dostala Kacenka jen na chvíli do ruky od štastného nálezce poblíž Nového hradu u Blanska. Sami jsme jich pak nekolik našli na Kutnohorsku a po dvou letech opet u Nového hradu - konkrétne u keše Starý hrad. Když jsem houby vezla na kole, šírila se okolo me velmi príjemná vune. A paní ubytovatelka se i s rodinou prejedla rízku, které z hub pripravila. (15) |
 |
2471: Tuto krasavici asi netreba predstavovat. Krásná ozdoba našich lesu. Foceno na Mechovinci v Krkonoších. (16) |
 |
2559: Roste pouze pod smrky, proto po nich dostal i své jméno. Radu let se po techto houbách "slehla zem", nyní se hojne vyskytují treba v Kuncicích, kde jsme je také s Kačkou vyfotily. Vzala nás tam moje kolegyne, abychom na vlastní oci videly, co je to nemít kam šlápnout a jen sbírat a sbírat. (12) |
 |
2759: Oblíbená jedlá houba, i když je možno ji zamenit s její jedovatou sestrickou. Leckdo si rád pochutná na držkové polévce práve z této houby. Snímek je z kopce Sovinec nad Valtericemi. (16) |
 |
2761: Barevne velice promenlivá houba, proto její název neodpovídá vždy jejímu zabarvení (jako u našich snímku). Roste velmi hojne ve všech lesích, nejcasteji pod duby a buky. Jedlá houba s bílou sladkou dužninou. Pro lepší identifikaci pripojeny dva snímky. Hojne se vyskytuje v Sovinci nad Valtericemi. (18) |
 |
2763: Stejná houba jako u predešlého snímku (2761), jen v jiném zabarvení. K obema snímkum bude jeden spolecný název. |
 |
2764: Tohoto fešáka asi taky netreba predstavovat, svoji krásu si nese i v názvu. Je ozdobou každého modrínového lesíka. Blízko našeho bydlište je "náš" les, který jsme si pojmenovaly dle této houby. Pred pár lety jsme v nem techhle krasavcu našly s Kackou na stovky. Celý týden jsme chodily na houby a vždy prinesly 2 - 3 koše vrchovaté. (13) |
 |
2786: Jedlá houba, roste hojne, trsnate, na parezech a padlých kmenech nejruznejších listnácu i jehlicnanu, ale i paraziticky na korenových nábezích živých stromu. Pro tuhou dužninu se doporucuje sbírat pouze klobouky mladých plodnic predevším k nakládání do octa. Chutove je prý daleko lahodnejší než treba václavka. Focena za plotem naší zahrady na strome pana souseda. (18) |
 |
3292: Nejedlá houba, jedna z nejmohutnejších svého druhu, roste casto ve skupinách. V názvu má císlovku. Fotili jsme v Jindrichove na Morave cestou ke keši Hrádek Plece. (16) |
 |
3465: Jedlá houba, na povrchu je pokryta velkými tuhými kuželovitými bradavkami, mezi nimi jsou ješte cetné drobné ostny. Kdysi jsme ji hodne sbírali, ale vždycky nám "bíle nadrobila" na ostatní houby, takže ji necháváme pro jiné houbare. Vyfocena v Jeseníkách pri hledání keše Poslední ropík. (13) |
 |
3547: Jedlá houba, ve Valtericích nazývaná hrib skalní. Roste ve smrkových lesích v podhorských a horských oblastech. Nekým je pro svoji chut zavrhována, nekdo ji vyhledává (jako naše sousedka, které obcas necháváme celý koš techto hub). Roste docela hojne v Sovinci, kde jsem ji také vyfotila. (15) |
 |
3639: Malinká houbička, jejíž plodnice mají rosolovitou konzistenci a připomínají paroží. Názory na to, zda se jedná o jedlou či nejedlou houbu, se liší, ale všeobecně platí, že se tyto krásné "parohy" nejedí. Někteří houbaři je nakládají a používají jako ozdobu k ostatním houbám. Plodnice najdeme především ve smrkových lesích na pařezech a tlejícím dřevě. Název dobře vystihuje jak vzhled houby, tak pocit, který můžeme mít, když na plodnici sáhneme. Foceno v Sovinci. (18) |
 |
3664: Roste velice hojne na parezech jehlicnanu nebo z korenu ponorených v zemi. Muže vyvolat zdravotní obtíže. Pri pohledu shora casto pripomíná barvou suchohrib hnedý, po utržení však houbar zjistí prítomnost lupenu. Casto nacházíme plodnice poházené po lese. Foto ze Sovince. (20) |
 |
6676: Jedlá houba mírne nahorklé chuti, ve Valtericích lidove nazývaná "kominícek", roste hojne na mechatých místech ve smrcinách. Valterické lesy jí bývají v cervnu a cervenci docela plné, ale poslední dva roky se nám bohužel snímek nepodaril ulovit. Fotily jsme ji v jiných oblastech, ale snímky nebyly moc dobré. Tento je ofocen z atlasu hub. (16) |