Ackoliv lidé umeli plavat již ve staroveku, teprve predminulé století prineslo vytríbení plaveckých stylu. Kolébkou sportovního plavání se stala Anglie. Pocátky sportovního plavání byly spjaty s vytrvalostními výkony.
Popud k temto výkonum dal anglický básník lord Byron. Aby si overil pravdivost recké báje o Leandrovi, preplaval r.1810 Dardanelskou úžinu.
Novodobé olympijské hry, jejichž historie zacíná v reckých Aténách roku 1896, prinesly zvýšený zájem o závodní plavání. Vedecká analýza plaveckého stylu pomohla vytvorit více druhu plaveckých stylu, prispela k zvýšení rychlosti i lepšího pochopení propulsních sil ve vode.
Kraul
Zatímco evropští plavci (predevším Anglicané) se marne snažili v 19. století objevit nový úcinný plavecký styl, tak mnohé domorodé obyvatelstvo v Americe, Africe i Tichomorí "kraul" ovládalo. Podle nálezu ze staroveku je pravdepodobné, že i v té dobe byl kraul již znám.
V Evrope se kraul objevil poprvé v roce 1844. Tehdy se mezinárodních plaveckých závodu v Londýne zúcastnili i severoamerictí indiáni. Byli znacne rychlejší než ostatní plavci. Indiánský styl ale spíše pobavil než zaujal. Anglictí plavci i nadále uprednostnovali prsa a nový, zcela "neevropský" styl nenašel mezi nimi tehdy následovatele. Prvním úspešným prukopníkem kraulu v Evrope se tak stal Arthur Trudgen. Tento Anglican cestoval po Jižní Americe a všiml si, že plavecký styl domorodých indiánu je podstatne rychlejší než styl prsa. V roce 1873 predvedl nový styl v Anglii a zacal ho ucit i další plavce. Obe paže se strídave pri nem vracely do výchozí polohy nad vodou, zpocátku se hlava držela neustále nad hladinou jako pri prsou a i pohyb nohou byl "prsarský". Presto byl tento styl výrazne rychlejší než ostatní v té dobe používané styly. Byl pojmenován podle svého propagátora "trudgen".
O další pokrok se zasloužil opet Anglican, Frederick Cavill. Ten se na konci 19. století i se svojí rodinou odstehoval do Austrálie, kde zacal vyucovat plavání. Pri výletu na Šalamounovy ostrovy si všiml, že domorodci používají obdobný styl jaký propagoval Trudgen, ale s odlišnou technikou kopu. Kop vycházel z kolen a byl smerován shora dolu. Po návratu do Austrálie naucil svých 6 synu nový styl a ti jej pak propagovali po celém svete. Styl se proslavil jako "australský kraul".
Na australský kraul navázal "kraul americký". Ten prinesl dnes již klasický "šestikopový" kraul", u nehož pohyb dolních koncetin již vychází z kycelních kloubu. Jeho význacným predstavitelem byl John Weissmuler. Podarilo se mu sladit polohu tela a práci koncetin natolik, že behem své desetileté závodní kariéry nebyl nikdy poražen. Je petinásobným olympijským vítezem z let 1924 i 1928 a 67x prekonal svetový rekord na tratích od 50 do 880 yardu.
John Weissmuler byl také prvním plavcem na svete, který uplaval 100 m v case rychlejším než 1 minuta. Podarilo se mu to poprvé v roce 1922, kdy tuto trat zdolal za 58,6 sekundy.
Motýlek
Motýlek je nejmladší plavecký styl. Vznikl z plaveckého stylu prsa.
Pri prsou se paže i nohy vrací do výchozí polohy pod vodou. To predstavuje prirozenou bariéru rychlosti. V roce 1934 David Armbruster, trenér Iowa University v USA, prišel s novým stylem. Obe ruce se vracely do výchozí pozice nad vodou. Tento "motýlkový" pohyb rukou prinášel zvýšení rychlosti, ale zároven vyžadoval lepší kondici a byl i nárocnejší na natrénování. O rok pozdeji Jack Sieg, plavec Iowa Univerzity, zacal používat nohy jako rybí ocas. Rozvinul pohyb nohou smerem dolu a tento kop byl pojmenován delfíní. Armbruster a Sieg skombinovali motýlkový pohyb rukou s tímto pohybem nohou. S dvema kopy na jeden záber rukou zaplaval Sieg 100 yardu za 1:00.2. Presto byl motýlek považován za príliš vycerpávající styl, i když byl evidentne rychlejší než styl prsa. Vznikla ale tzv. "motýlková prsa", kdy nejrychlejší prsari plavali prsa s motýlkovým pohybem rukou a zkráceným prsovým kopem. Delfíní kop byl naopak prohlášen jako porušení pravidel. Teprve od roku 1950 byl delfínový kop povolen a pravidly byl uznán nový styl složený z delfínového kopu a motýlkového pohybu rukou. Tento pohyb rukou byl u prsou naopak zakázán. Na olympijských hrách se motýlkem poprvé závodilo v roce 1956 v Melbourne.
V roce 1960 Lance Larson z USA pak uplaval 100 m motýlek za 59,0 sekundy. Motýlek se tak stal po kraulu druhým stylem, jímž clovek dokázal uplavat tuto trat rychleji než za jednu minutu.
Znak
Závody stylem znak se na olympijských hrách vyclenily jako první.
Již v roce 1900 se soutežilo na trati 200 m. Oficiálne byl ale uznán jako samostatný plavecký styl až roku 1912. Vývoj znaku hodne závisel na vývoji jiných plaveckých stylu. Nejprve se znak plaval jako "prsa na zádech", ale obe paže se soucasne vracely do výchozí polohy nad vodou. S nástupem kraulu se pak znak rapidne zmenil. Již roku 1902 se v poloze na zádech používal strídavý pohyb paží a kraulový kop. I motýlek se podepsal na vývoji znaku. Pri plavání pod vodou se zacal používat delfínový kop. V roce 1989 byla omezena maximální vzdálenost plavaná pod vodou po startu i každé obrátce na 15 m.
Hranici jedné minuty na 100 metru dlouhé trati jako první prorazil americký plavec Thompson Mann v roce 1964 casem 59,6 sekundy.
Prsa
V Evrope predstavují prsa stále nejrozšírenejší plavecký styl.
V novodobé historii plavání byla práve prsa prvním stylem, který se v 19. století v Evrope používal. Na olympijských hrách se však jako samostatná disciplína objevila až v roce 1908. Do té doby soutežili plavci stylem prsa v závodech volným zpusobem. Proti plavcum používající trudgen a pozdeji australský kraul však byli znevýhodneni. Dnes jsou prsa ze všech plaveckých stylu nejvíce svázána pravidly. Je to dáno tím, že se jedná o nejpomalejší styl a mnohé úspešné snahy o jeho urychlení spocívaly v nalezení skulinky v pravidlech. Již výše zmínená motýlková prsa byla zakázána v roce 1953. Ovšem již na olympiade v Melbourn v roce 1956 dominovali v prsarských disciplínách plavci plavající pod vodou. Napríklad na trati 200 m prsa zvítezil
"neviditelný muž", japonec
Masaru Furukawa, který 75 % trati absolvoval pod vodou. Tento zpusob závodení ovšem prinášel evidentní zdravotní rizika, a proto v roce 1957 bylo prijato další omezení, které narizovalo závodníkum držet hlavu nad vodou. V roce 1987 bylo toto pravidlo zmírneno. Nyní plavec musí behem jednoho úplného tempa alespon na chvíli protnout cástí hlavy hladinu. To umožnuje používat vlnivou techniku, která prinesla i v tomto stylu prolomení minutové hranice na 100 metrové trati.
V dlouhém bazénu se to podarilo až roce 2001. Ruský plavec Roman Sloudnov zaplaval tuto trat v case 59,97 sekundy.
Rychlosti stylu (v porovnání s kraulem)
| kraul |
motýlek |
znak |
prsa |
| 100% |
93% |
89% |
79% |
Nezmínili jsme jsme zde ostatní plavecké styly, které jsou velmi úcinné a oblíbené, bohužel zatím mezi závodní styly nepronikly... Což treba styl "paní radová" (nekdy znám také jako "paní starostová"), jehož podstatou je dostat se z místa A do místa B bez namocení hlavy, a v nemž máme spoustu výborných závodníku a závodnic! Nebo styl "cubicka" jehož jediným , ale podstatným cílem je snaha udržet se na hladine... Oblíbeným stylem je také "ouško".
At už je váš plavecký styl jakýkoli, mužete jej pred nebo po odlovu keše vyzkoušet v hostivarském bazénu. Jen si predtím prosím overte otevírací hodiny-viz:http://www.snoopy.cz/bazen/ ci radeji tel.: 272082235 , casto se mení- a nezapomente plavky :-)
Pro odlovení keše není treba nikde hrabat, jen si stoupnout na špicky a trošku se natáhnout...
Hledáte energitku, magnetickou.
S trochou štestí mužete zaparkovat asi 2m od keše, ale pozor, to mudlove taky!
Typicky mestská keš, komu nesedí odlov na mudly frekventovaném míste (i když to v tomto prípade není tak hrozné), tomu tuto keš nedoporucuji.
Pohodový odlov preje AWCA team!
English version available in a few weeks
Použité zdroje (pro text i foto):
http://www.rsport.cz/