Skip to content

Bednárec Traditional Cache

This cache has been archived.

Robin_Reviewer: Archivace keše

Robin Reviewer

More
Hidden : 6/4/2006
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Obec leží severovýchodne od Jindrichova Hradce pri železnicní trati do Horní Cerekve.

Z historie obce Bednárec

První písemné zprávy o vsi pochází z roku 1377, kdy se pripomíná jistý Konrád z Bednárce, po nem následoval v roce 1395 Mikuláš z Binharce, jež sloužil pánum z Hradce. Patrne se jednalo o zakladatelec a pozdejšího rychtáre. Ves trvale náležela k jindrichohradeckému panství, byla sídlem panské rychty, jen za Slavatu používala vlastní pecet tvorenou štítem deleným tremi vodorovnými brevny a nad ním se nacházelo sedm pavých per. Ves Bednárec, dríve Velký Bednárec, jindy Ceský Bednárec, byl založen na pozvolném svahu klonícím se na západ k potoku Žirovnicka (dríve potok Brádlo). Bednárec sousedí na východní strane s obcí Bednárecek, na severovýchode s Kamenným Malíkovem, na severu Rosickou a Hostejevsí a na jihozápade s Jarošovem nad Nežárkou. Pekný pohled na celou krajinu kolem obce poskytuje „Dvorákuv kopec”-triangulacní bod (nadmorské výšky 590 m). Za dobré viditelnosti lze videt Novohradské hory, Klet, Chýnovské hory, Kamenicko a Jindrichuv Hradec. U Bednárce Velkého se také ríkalo Na hrade, kde prý bývala žulová skála, dnes již neexistující, kde mela stát tvrz pána Mikuláše z Binharce. Tato tvrz byla drevená a proto se nedochovaly žádné její zbytky.
Nejstarší známé písemné památky o Bednárci a nekterých okolních vesnicích jsou z let 1255 a 1395. Písemná zpráva z roku 1395 uvádí Bednárec již jako osadu a pripomíná Mikuláše z Binharce jako držitele již zmínené tvrze, kterou od pánu z Hradce zakoupil.
Roku 1658 byla obci Bednárec udelena pecet rychty Velko-Bednárecké od pana Adama Pavla hrabete Slavaty z Chlumu a Košumberka, vladare domu Hradeckého. Na peceti je znázorneno sedm pavých per.
V roce 1795 je založena ve Velkém Bednárci kaple Panny Marie.
Na míste zvaném „Draha” je osazen kámen pod kterým dle povesti bývalo pohrebište. Podle archiváre Teplého z J. Hradce je tento kámen z roku 1741 nebo 1742, kdy v této oblasti byli Rusové a Francouzi.
Ves nezustala ušetrena takových pohrom jako byl mor (1585) jemuž za tri týdny podlehlo padesát osob, ci rádení sarancat (1693) nebo pobyt vojáku v 17. a 18. století.
Založení hasicského dobrovolného sboru se datuje na rok 1894, kdy byla zakoupena obecní stríkacka a vystavena hasicská zbrojnice. Na sezení obecního výboru ze dne 1.brezna 1874 vyšel první návrh, aby obec Bednárec vystavela budovu školy a tím se oddelila od školy Jarošovské. Dne 15.ledna 1877 zapocalo první vyucování v obci. Díky pusobení ucitele Jana Donáta nastal v obci cilý kulturní a spolecenský ruch-vytvoril se ochotnický spolek a porádala se divadelní predstavení jak v hostinci tak v prírodním divadle u mlýna.
V roce 1974 31.ledna byla škola pro malý pocet žáku uzavrena a žáci prevedeni do školy v Jarošove nad Nežárkou.
První svetová válka zasáhla obec velmi citelne, nebot celkem 14 lidí padlo za obet válecným událostem. Dne 23.ríjna 1921 byl na návsi odhalen pomník padlým vojákum ve svetové válce.
Úrad starosty jako první zastával Jan Tyšer z cp.35., následovali príslušníci rodin Hrbku, Šedivých, Jílku ci Reisneru.
Elektrifikace obce probehla za velkého prispení starosty obce pana Františka Šedivého. Ve dnech 8.-10.ríjna 1925 se Bednárec rozsvítil elektrickým svetlem.
V roce 1921 mel Bednárec pri scítání lidu celkem 54 císel a 323 obyvatel.
V roce 1945 bylo to 249 lidí a obecní úrad zakládá místní národní výbor.
Roku 1956 bylo založeno jednotné zemedelské družstvo.
Od 1.ledna 1975 byl Bednárec sloucen s Jarošovem nad Nežárkou.
6.12.1990 byl obnoven samostatný obecní úrad Bednárec, kdy poprvé zasedalo obecní zastupitelstvo a po 15cti letech byl opet zvolen starosta.
V dobe osamostatnení mel Bednárec 124 trvale žijících obyvatel.

Z bednáreckých osobností nelze opomenout zdejšího vodáka Františka Tischera (1831-1910), jež pracoval jako archivár u hrabete Cernína.Je autorem celé rady historických publikací a clánku, mimo jiné Pametné knihy Bednárce, která však zustala jen v rukopise.

Additional Hints (Decrypt)

Ohhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhu.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)