Letiny mají velmi starou lécebnou
tradici, i když lázne tu vznikly daleko pozdeji. Na pocátku
13. století byla dedina zvláštním statkem, výsluhou
královských lékaru, kterí tu obcasne prebývali a pritom lécili
nemocné širokého okolí. Na Letinách se však brzy
usídlila svetská vrchnost. Tehdy sem zasáhla nepomucká stavební
hut, od níž pochází dosud zcásti zachovalá významná
architektonická památka, rane gotický kostel ze 13. století na
návrší na okraji obce, kdysi opevnený se sousední tvrzí. Od
roku 1677 už Letiny prestaly být samostatným statkem. Patrily
postupne k Purkartovu, Újezdu, Žirotínu a Dolní Lukavici. Roku
1700 žitínská vrchnost dala pro sebe vystavet u lesa nad vsí
zámek. Ten se stal zárodkem budoucích lázní. Zjistilo se, že
voda ze studánky na okraji lesa i bahno z nedalekého
rašelinište mají lécebné úcinky. Jak se o tom povest
šírila, tak vyrustaly lázne. Roku 1750 vystavela vrchnost
vedle zámku drevený srub pro koupele, ale už od roku 1797 jej
musela nahradit lázenským domem se 6 slatinnými koupelemi a zámek
zmenila v restauraci. Proud lázenských hostu sílil a vehlas lázní
vzrustal.
Jeden z revolucionáru 19. století,
generál Zach, bojovník proti Turkum, si dával letinskou vodu v
soudcích posílat až do Belehradu. Nebyl to ovšem jen
pramen alkalické vody ze zrídla pod Vintírovou kaplickou,
obsahující kyselý uhlicitan vápenatý, a slatiny z lesa "Ve
volší", co pusobilo príznive na výsledky lécby. Bylo to
predevším podnebí, ovlivnené rozsáhlými lesními plochami
kolem, vhodná nadmorská výška (468 m.n.m.), ridcí, mírne
vlhký a vlahý vzduch, prosycený ozónem, byl to klid, ticho,
dostatek slunecního zárení i možnost dlouhých procházek lesem
v terénu mírne zvlneném, i vycházky do romantického okolí. To
vše vytvorilo z Letin úspešné klimatické lázne.
Vrcholné období znamenité povesti Lázní Letin spadá do konce 19. a
pocátku 20. Století, kdy byl reditelem lázní balneolog evropského
jména, MUDr. Vojtech Mrázek. Tehdy byly postaveny všechny
nynejší lázenské budovy - roku 1882 Myslivna, roku 1900 vila
Anna (dnešní Labe), roku 1901 dominující hlavní lázenský dum
(dnes Vltava). Objekty byly pospojeny krytou kolonádou. Pozdeji
doplnil lázenský komplex moderní penzion Morava. Lázne Letiny se
staly proslulými, ba svetovými. Lécili se tu napríklad spisovatelé
Alois Jirásek, Karel Matej Capek - Chod, Karel Capek, Josef
Holecek, Karel Klostermann, i už vzpomenutý Adolf Heyduk,
kritik František Xaver Šalda, umelci Pavel Ludikar,
Stanislav Suda, Jindrich Jindrich, vedci Pavel Josef Šafarík
František Pocta a mnozí další. Zdraví a úlevu tu
hledali i nacházeli hosté až z Ruska, Turecka, Palestiny a
Ameriky.
Lécily se tu choroby nervové, choroby
dýchací, zažívacího ústrojí, slatinnými koupelemi a zábaly
také všechny ženské choroby, dna, hostec, ischias.
Specialitou lázní byla lécba cerstvým odvarem mladých smrkových
výhonku, a to u pacientu, kterí nesnášeli lécby slatinnou.
Letiny nejsou jenom útocištem nemocných a uzdravujících se.
Zustávají i nadále, ba stále více se stávají vyhledávaným cílem i
lidí zdravých, kterí tu hledají a nalézají zotavení, klid, pohodu a
krajinnou krásu. Vábí nejen lázenský park s mohutnými starými
lípami, lesy s procházkovými cestami, ale i vdecné blízké i daleké
vycházky. V blízkých Letinech zaujme vedle starobylého kostela
nekolik zachovalých lidových staveb.Nad obcí láká lesní komplex na
hrebeni, uzavírající východní prostor. Je to v historii známé Bzí.
Vrcholí nekolika vyhlídkovými body Jezevcí skálou (604 m.n.m.) a
Velkou skálou (563 m.n.m.), z nichž je daleký a široký
rozhled. Pohledem tu obsáhneme jak lesnatou linii Tremšína a
celých Brd na východe, tak daleko k jihu vzduté vlny
šumavských predhorí až k hranicnímu hrebenu
Šumavy. Stojíme tu na jednom z buližníkových suku,
které tu v kraji vyvrely v témer rovnobežných
severojižních pruzích, prorazivše starou, denuací
zarovnanou plošinu algonkinských bridlic. Zde na Bzí bylo
odkryto sídlište a pohrebište z mladší doby
kamenné. Opodál jsou ješte patrny zbytly valu slovanského
sídlište. Sem k Malé skále, privedl v rušných dobách
po upálení Mistra Jana Husa dne 17. Zárí 1419 plzenský kazatel
Václav Koranda vyznavace Husova božího slova z širokého
okolí. Z této "obce" vyšel první psaný husitský manifest
vyjadrující program a požadavky obecného lidu ceského.
Jsme v kraji prírodních krás a bohaté
historie….