Mníšek pod Brdy

OD PRVNÍ ZMÍNKY O MNÍŠKU PO SOUCASNOST

Bohatá historie Mníšku  je založena na výhodné poloze na kupecké Zlaté stezce, jež predurcovala jeho vývoj. Zprvu byl Mníšek trhovou vsí, pozdeji neopevneným mesteckem s královským hrádkem.

V polovine 14. století je Mníšek v listine "Maiestas Carolina" Karla IV. uváden jako královské zboží. Tím však nebyl dlouho - od 14. století se na nem za úplatu strídají tzv. manové - z nich za nejvýznamnejšího je považován Jan z Lestkova.

Koncem 15. století se na Mníšku usazuje rod Mitrovicu, již jako jeho majitelé. Ti jsou držiteli panství až do konce tricetileté války. Švédy znicený Mníšek kupuje      v r. 1655 bohatý koželuh Servác Engel z Engelsflussu, který na sutinách staví nové mestecko a rozsáhlý zámek ve slohu pozdní nizozemské renesance. Jeho syn Servác Ignác staví na Hrebenech nad Mníškem poutní kostelík sv. Marí Magdalény. V dusledku vymírání mužských potomku se pak na panství strídají Unwertové (z jejich doby je nový kostel sv. Václava na mníšeckém námestí), Pachtové z Rájova, Schirndingové a naposled rakouští Kastové, jimž byl celý majetek pro jejich postoj v dobe nacistické okupace r.1945 konfiskován.

V padesátých letech bylo postaveno tzv. staré sídlište, pozdeji nové panelové sídlište u školy. Mesto má základní školu pro cca 500 detí, dve materské školky, zdravotní stredisko, verejnou knihovnu, kulturní stredisko a kino (tc.mimo provoz). V souladu  územním plánem se uskutecnuje výstavba rodinných domku i transformace objektu urcených k rekreaci na stálé bydlení. Velká cást obyvatel Mníšku dojíždí za prací do Prahy. 

BAROKNÍ AREÁL SKALKA

První stavbou na skalnaté vyvýšenine nad Mníškem byl kostelík sv. Marí Magdalény, vybudovaný v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Kostelík byl postaven na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Stavební dozor meli Jan Rektoris a Benedikt Spinner z Mníšku. Vzorem pro vybudování kostelíka byla kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Marí Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností techto staveb jsou vnitrní omítky napodobující krápníkovou jeskyni. Puvodní podlaha byla dláždena oblázky z nedaleké reky Berounky.

V roce 1694 byly dokonceny další významné stavby Kryštofa Dienzenhofera - klášter nedaleko od kostelíka a na samém vrcholu Skalky poustevna, obe urcené pro benediktinské mnichy.

Od r. 1762 až do konce 2. svetové války pusobil na Skalce rád františkánu. Mezi superiory vynikl P. Vincenc Lichtblau, známý numismatik evropského formátu. Skalka se záhy stala známým poutním místem, zejména po dokoncení krížové cesty, kterou dala v 18. století zbudovat hrabenka Benedikta Cejková z Olbramovic. Kostelík i celý areál utrpely necitlivým poddolováním Skalky v padesátých letech. S postupem težby železné rudy se ve zdech kostelíka i ostatních staveb zacaly objevovat trhliny a v okolním terénu propadliny. Ackoli byl po 2. svetové válce celý areál nákladne zrekonstruován, po 10 letech od rekonstrukce byl zdevastován a zcela opušten.

Nekterá umelecká díla byla naštestí zachována - napr. vzácný nástropní obraz sv. Marí Magdalény od Petra Brandla byl restaurátory snat a prenesen do mníšeckého kostela sv. Václava. Po ukoncení težby v r. 1967 došlo postupne ke stabilizaci horninového masívu a to dalo šanci tem, kdo se snažili o obnovu kostelíka a celého areálu. Zacátkem 80. let zapocaly rekonstrukcní práce na kostelíku sv. Marí Magdalény a postupná obnova kaplicek krížové cesty.

KOSTELÍK SV. MARÍ MAGDALÉNY

V cervenci 1993 byla pred opraveným kostelíkem sloužena slavnostní mše konaná na památku 300 let od jeho vysvecení.   Mši sv.  tehdy sloužil arcibiskup pražský Miloslav Vlk.

Ke Skalce má tento významný církevní hodnostár, v soucasné dobe kardinál, vrelý vztah a rád se sem vrací - nejen na každorocní cervencovou mši pod širým nebem, ale i do bývalé poustevny, jež se po rekonstrukci stala jeho "obcasným sídlem".

Kostelík je bohužel zatím opraven pouze zvencí - na obnovu jeho interiéru dojde pozdeji.

V kostelíku jsou v letním období porádány výstavy.

KLÁŠTER SKALKA

Po listopadu 1989 dochází i k postupné obnove kláštera. V roce 1996 bylo stabilizováno dochované zdivo, resp. dozdeny chybející cásti a osazen nový krov. V cervenci 1999 se v kláštere konaly první Dny otevrených dverí. V té dobe byl objekt již zastrešen, byly provedeny nové konstrukce stropu a  v cásti budovy i podlahy. V dalších letech byla v budove osazena nová okna, provedeny elektrické rozvody a omítky v cásti budovy a v sále položena dlažba.

Pozdeji byla obnovena štuková výzdoba sálu a  drevená podlaha v bývalé ložnici hrabenky Cejkové, kde je možno videt rovnež fragmenty puvodní výzdoby sten. Ve vstupní chodbe byla rovnež položena dlažba a do zrestaurovaných ostení byly zasazeny nové dvere do sálu.

V roce 2005 byla postupne obnovena vnejší omítka vcetne fabionu na všech zdech kláštera. Na podzim 2006 byla dokoncena celková oprava fasády nanesením záverecné barevné vrstvy omítky. Na jare 2008 byly vstupní dvere a dvere do místností ve vstupní chodbe nahrazeny replikami historických originálu, sál a chodba byly nove vymalovány.

O definitivním využití kláštera po úplném dokoncení jeho rekonstrukce není dosud rozhodnuto. V soucasné dobe je sál od jara do podzimu využíván k porádání výstav a obcasných koncertu.

KRÍŽOVÁ CESTA

Pochází z let 1755-1762, z období, kdy na Skalce sídlila hrabenka Benedikta Cejková, tchyne hrabete z Unwertu. Ta dala kaplicky krížové cesty, propojující poustevnu s kostelíkem, vybudovat.

V dobe dokoncování oprav kostelíka sv. Marí Magdalény pocátkem 90. let 20. století bylo zapocato i s obnovou kaplicek krížové cesty.

Prázdné kaplicky se staly inspirací výtvarnou soutež, jejímž puvodním zámerem bylo uvést kaplicky krížové cesty na Skalce do povedomí široké verejnosti a pozdeji na tomto základe získat financní prostredky, potrebné k definitivnímu vyzdobení kaplicek. Soutež podporená financne mestem Mníšek pod Brdy a mníšeckou r37;mskokatolickou farností byla vypisována opakovane v letech 2001 až 2005  a vítezné práce byly vždy v kopiích umísteny do kaplicek skalecké krížové cesty (soucasná výzdoba kaplicek pochází z posledního rocníku souteže).

KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA

Je další významnou památkou Mníšku. Nachází se uprostred hlavního námestí    F. X. Svobody a je obehnán masivní obvodovou zdí.Barokní kostel byl postaven v letech 1743-1756. Jeho zakladatelem byl Ignác Unwert a stavitelem pravdepodobne Kilián Dienzenhofer mladší.

Hlavní rokokový oltár z dílny Ignáce Platzera je netypický tím, že je vyzdoben pouze sochami svetcu bez obvyklého ústredního obrazu. Autorem nástropních fresek je Jan Václav Spitzer. Pod pozdne barokní kazatelnou je umísteno empírové sousoší Unwertu od Václava Prachnera.

V letech 1996-2000 došlo díky financní sbírce "Kostel 2000" k oprave fasády kostela a obvodové zdi. Sbírka, v jejímž rámci se sešlo 205 099 Kc od mníšeckých i mimomníšeckých obcanu, by samozrejme na provedení opravy nestacila. Díky ní však mesto Mníšek obdrželo od MK CR významný príspevek na obnovu mestské památkové zóny. S temito financními zdroji a s financními prostredky církve a mesta Mníšku se opravu podarilo zdárne dokoncit v roce 2000, jak bylo puvodním práním tech, kdo financní sbírku zorganizovali. Kostel má výbornou akustiku a díky spolupráci s farním úradem se v nem nekolikrát do roka konají koncerty duchovní hudby - jeden z nich je vždy slavnostním zakoncením tradicní cervencové Skalecké pouti.

MNÍŠECKÝ ZÁMEK

Zámek v pozdne renesancním slohu byl postaven v letech 1656-1672 nákladem Serváce Engela z Engelsflussu na míste bývalého hrádku pánu Mitrovicu.Hlavním stavitelem budovy byl Martin Rainer. Vnitrní fresková výzdoba je cástecne dílem Fabiána Harovníka a zámeckou kapli zdobí nástenný oltární obraz od Karla Škréty.

Zámek byl dále upravován v 18. a na pocátku 19. století a v letech 1910-11 restaurován arch. M. Blechou.  Po 2. svetové válce byla v zámku umístena cást státního archívu, budova byla majetkem ministerstva vnitra a nebyla prístupná verejnosti. Po r. 2000 došlo k premístení archívu, zámek prešel do rukou ministerstva kultury a správou byl poveren Národní památkový ústav.

Rekonstrukce objektu dosud probíhá, obnovou prochází i zámecká zahrada. Její první zrekonstruovaná cást byla slavnostne otevrena v cervenci 2009.

Veškeré informace cerpány z Oficiálních stránek Mesta Mníšek pod Brdy

O keši:
Jedná se o trochu netradicni schranku :). Po prichodu na souradnice vám bude jasné kde je ukryta - pro nepozorovaný odlov doporucuji pouzit nápovedu a mozna se bude hodit neco tenkeho... Pri vraceni ji davejte prosim NA STEJNE MISTO, jak jste ji nasli! TUZKU S SEBOU !!!

Historie kesky:
23.12.2009 - publikace
14.3.2010 - "utopeni" kesky v ukrytu
30.5.2010 - vymudleni :(
9.6.2010 - bohuzel opet vymudleno
22.6.2010 - presun na jine misto vcetne zmeny schranky
24.7.2010 - bohuzel opet vymudleno
15.8.2010 - presun na jine misto vcetne zmeny schranky

TIP:Po odlovení této kešky mužete odlovit i naše další: Mniseckou chvilku poezie a Zahoranskou chvilku poezie