Serie „Podorlickými lokálkami“ vás zavede do míst Orlických drah, které byly vybudovány pro místní lokální dopravu. Pruvodce by vás mel seznámit s jednotlivými tratemi, historií a také vám dát možnost vychutnat si klidnou a bezstarostnou jízdu „Orchestrionem“ spestrenou pocítáním indícií potrebných k finálce. Nyní už si vyhlédnete pekné místo, usadte se a … mužeme vyrazit.
 Podorlické lokálky no.1, Doudleby - Rokytnice
Podorlické lokálky no.2, Castolovice - Solnice
Podorlické lokálky no.3, Opocno - Dobruška
 Podorlické lokálky Bonus cache, Vize Budoucnosti
Druhá ze serie Vás zavede na „První okresní dráhu v království Ceském“. Tato multi je, narozdíl od "Rokytnické lokálky", celá na projetí vlakem. Nikde se nemusí vystupovat a je to celé pohodlnejší.
Než se vydáme, chtel bych vám opet povedet pár slov z historie této trate.
Strípky historie Castolovice - Solnice
Nákres trate |
Myšlenka na výstavbu místní dráhy procházející Rychnovem nad Knežnou se poprvé objevila v projektu vídenského stavitele Jana Jahna, který v roce 1880 navrhl postavit "První okresní dráhu v království Ceském", tzv. první Podorlickou lokálku, jež mela propojit trat' hradecko - lichkovskou z Doudleb pres Vamberk a Rychnov se Solnicí, odkud mela pokracovat do Skuhrova. Výnosem ze dne 10. cervna 1881 ministerstvo obchodu souhlasilo na doporucení dr. Grosse s vydáním stavební koncese pro tuto trat'. Podle Jahnových propoctu nemely náklady na 23 kilometru dlouhé trati presáhnout cástku 300 tisíc zlatých a už v prvním roce provozu byl kalkulován cistý zisk 34 865 zlatých. Byl to však opet dr. Gross, který prispel k vyvolání oponentního rízení. Jeho podezrení vzbudil práve onen optimistický propocet stavebních nákladu. Na jiných tratích se pohybovaly cástky na stvbu 1 km od 50 do 80 tisíc zlatých. Na tento popud byl vyzván pražký stavitel Gabriel Sponner, který mel vypracovat objektivní posouzení. To ukázalo, že celkové náklady na stavbu by byly potreba približne ve dvojnásobné výši. Vidiny zisku se rozplynuly, prísliby nákupu akcií byly rychle odvolány. Nadeje na realizaci projektu padla....
 |
| Nádraží Rychnov nad Knežnou |
Rychnov se však i nadále snažil o stavbu trate, která by prinesla konec bídy ve meste a okolí. Rychnovské hejtmanství vybídlo Sponnera k vypracování dalších studií na trat'. V listopadu 1844 bylo svoláno jednání do Doudleb, Castolovic a Rychnova, které melo rozhodnout o dvou variantách trati vypracovaných pražským stavitelem. První z variant, vyhýbající se obtížné pekelské oblasti presunem stoupání mezi Doudleby a Dlouhou Ves, v podstate sledovala Jahnuv smer, druhá po odbocení z trati z ÖNVB zhruba 300 metru od kosteleckého zámku pokracovala proti toku Knežné do Rychnova. Pro zbývající úsek do Solnice vypracoval Sponner trasu spolecnou. I pres protesty obcí Vamberecka rozhodly nižší náklady ve prospech trasy údolím Knežné. Dne 5. dubna 1885 ji ministerstvo obchodu schválilo jako závaznou a nic už nemelo bránit ve stavbe. Jenže tím, že navrhovaná trasa neprocházela Vamberkem, ztratila lokálka velkou cást penez na stavbu. Když se nakonec k realizaci vyslovily záporne i Castolovice, Slemeno a Kostelec, když zustaly zemskými i ríšskými úrady oslyšeny petice Rychnova, rozjel se 9.2.1889 rychnovský purkmistr hledat pomoc prímo do Vídne. Marne. Navíc se dozvedel, že se pripravuje projednání návrhu dalších - výstavba spojnice z Doudleb do Nového Mesta nad Metují, trat' z Opocna do Solnice i dokonce byla oživena myšlenka na trasu z Ústí nad Orlicí do Mezimestí.
Rychnovští se rozhodli bránit "svou" dráhu zuby nehty. Rychnov si dokonce neváhal zneprátelit i Solnické, kterí daleko prozíraveji usuzovali, že propojení kotelecké a opocenské trati v Solnici by zájmum oblasti jen prospelo. Mestská rada Rychnova se rozhodla spoléhat pouze na vlastní síly, dne 27.2.1891 byla na okresním výboru projednána otázka zrízení dráhy. Za težište tržeb v osobní preprave byl považován Rychnov, tehdy s 9 600 obyvateli, na druhém míste Solnice s 6 780 obyvateli. V preprave zboží se spoléhalo predevším na Solnici. Pro udelení koncese byla stežejní jedna veta: "Obecní zastupitelstvo se dne 27.2.1891 a 27.7.1894 právoplatne usneslo, aby dráha vlastním nákladem postavena byla." V porovnání s jinými prípady je steží možno uverit výsledku - za stavu, kdy ješte ani zdaleka nebyly vyjasneny principiální financní otázky, vydalo ministerstvo obchodu dne 26.11.1891 souhlas k zahájení prípravných prací, byt' s podmínkou, že trat' bude postavena co nejrychleji a že náklady neprekrocí cástku 715 399 korun.
Solnický velkostatek se zavázal zdarma poskytnut pozemky, kámen, cihly a dríví pro teleso dráhy i výstavbu kvasinského nádraží v hodnote 22 000 zlatých.
Stavet se zacalo v únoru roku 1893. Vyvstal však spor o zaústení trate do existující hradecko - lichkovské dráhy. Generální inspekce drah požadovala výchozí stanici v Castolovicích, jen v prípade, že by rychnovská dráha byla prodloužena do Borohrádku. Hlavním duvodem situování výchozí stanice do Castolovic se stalo zvýšení propustnosti hlavní trati, protože by se tak rozdelil dlouhý mezistanicní úsek Týnište - Kostelec. Rychnovští však i nadále tvrdohlave prosazovali Kostelec. 11.11.1892 se konalo komisionální rízení v Castolovicích. Jeho prubeh byl rušný, trvání krátké. Stavba stanice Kostelec - zámek byla zakázána, pres protesty Castolovic bylo vybráno stavenište na jejich katastru. Koncesi, podepsanou císarem Františkem Josefem I., vydalo ministerstvo obchodu dne 14. srpna 1893. Protože stavební práce nebyly dokonceny, Rychnov požádal o odložení kolaudace na 13.9. s tím, že první vlak vyjede 14.9.1893. Došlo ke kuriozite - castolovické kolejište ješte nebylo dostaveno a presto komise konstatovala solidnost vykonaných prací.
Délka vlaku nesmela prekrocit 200 metru. Výtopny byly zrízeny v Castolovicích (1 stání) a Solnici (2 stání), skládky uhlí tamtéž, vodu bylo možno doplnovat ve všech stanicích. Svršek vybaven kolejnicemi o hmotnosti 14 a 22 kg/m, lože mimo stanice a úseky se stoupáním nad 12 promile bylo škvárové. Celkové náklady dosáhly i pres prijaté úspory korun.
Tímto moje povídání koncí, opet udávám zdroj ze kterého jsem cerpal. To pro ty, kterí se chtejí dozvedet, jak to s tratí bylo za války, jaké na trati jezdily vlaky a ješte mnohem víc.
zdroj:http://www.orlickehory.net/lokalky/rychnovska.htm
Tak, pokud jste se už nabažili informacemi o historii této trati tak nastupovat a pocítat;) |