|
Mesto
Sec se nachází asi 16 km jihozápadne od Chrudimi, leží v
samotném centru Železných hor. Nadmorská výška 532 m/
m.je na námestí, nejvyšší kóta, ze které je nádherný
výhled do okolí, leží ve výšce 556 m/m. (Hladina
prehradní nádrže pri plném stavu vody je ve 495 m/m.)
Rekreacní oblast Sec je nejvetší a nejvyhledávanejší
rekreacní oblastí v Pardubickém kraji. Mesto Sec leží na
okraji Pardubického kraje, katastrem bezprostredne sousedí se
Stredoceským krajem a krajem Vysocina. Leží uprostred malebné
prírody v centru Železných hor, na okraji Ceskomoravské
vrchoviny se zachovalými lesy, skalami, potoky, s nekolika
chránenými územími, s naucnými stezkami. V Seci a nedalekém okolí
je mnoho historických budov a památek, nekolik hradu a zámku,
rozhledny, skanzen a mnoho dalších sportovních i kulturních
zarízení. Prijedte svou dovolenou strávit na brezích secské
prehrady. Jsou zde možnosti prírodního koupání i koupání v
bazénech, potápení, rybolovu, surfování, jachtarení atd. Hluboké
lesy protíná množství turistických, cyklistických a
bežkarských tras a stezek, nechybí ani konské stezky. V zime
jsou možnosti sjezdového lyžování a snowbordování na
nedalekých sjezdovkách, rovnež místní bežkarské trate
jsou pravidelne upravovány. Stravování a obcerstvení je možné
v príjemných restauracích, hostincích, ve –stáncích s rychlým
obcerstvením a v pizzeriích. V secské rekreacní oblasti je znacná
ubytovací kapacita, jsou zde autokempy, táborište, hotely,
penziony, ubytovny, je možné ubytovat se i v soukromí nebo v
chatách.
|
|
Stavba
kostela zacala již v roce 1350, avšak nebyl vystaven do
dnešní podoby. Teprve Karel Záruba z Hustiran v roce 1620 dal
kostelu dnešní vzhled ve slohu pozdne renesancním. Nejdríve
byl kostel jako filiální k farnosti Bojanovské. V roce 1787 byla v
kostele zrízena lokálie a teprve v roce 1854 byla postavena fara a
kostel se stal farní. Budova kostela je zdená, stojí na rozlehlém
námestí a skládá se z dlouhého presbyteria, z osmiúhelníku
uzavreného tremi body, dalšími cástmi jsou zevne ctverhranná
lod a prední vež, okolo stavby je renesancní rímsa a
nárožní kvádrované pilastry ve zpusobu renesancním. Budovu
prosvetlují velká okna uzavrená polokruhem. Postranní vchod je
okrouhle sklenutý, po stranách je ozdoben znakem Zárubu a
Valdštejnu ( Karla Záruby a jeho manželky Anny, rozené z
Valdštejna). Vnitrek kostela, až na cástecne novou malbu,
je úplne zachován v puvodním stavu. Lod tvorí uvnitr osmihran,
strop je tvoren plochou kopulí s hlubokými kuklemi a starým
hvezdicovým klenutím, jehož tvary jsou vyznaceny
štukovanými obrubami. Hlavní oltár je portálový a pochází z
roku 1682. Na stranách protilehlých oltáru sv. Antonína a Panny
Marie jsou ploše rezané barokní rámy. Délka kostela je 38 m,
délka lodi uvnitr je 10,5 m a šírka je 14 m. Délka chóru se
záverem je 18,3 m, výška je 7,5 m, vež kostela je
zakoncena kopulí. Celková výška veže je asi 35 m.
Kazatelna pochází z konce 17. století, je rocaillového tvaru,
natrená zelene a hnede, na ní jsou bílé sochy víry, nadeje a lásky.
Zajímavá neobvyklým tvarem je ozdobená šestihranná krtitelnice
z roku 1669, kterou nechali ulít z cínu hrabe Rudolf a hrabenka
Viktorie ze Schönfeldu. Z nohou krtitelnice vybíhají drápy, nahore
jsou hlavy, jednotlivé boky a víka krtitelnice jsou ohraniceny
liliovitým ozubím gotického stylu. Na dvou bocích vystupují
plastické lví hlavy, na dalších dvou jsou ryté znaky
Schönfeldovské a Valdštejnské, na ostatních dvou stenách je
nemecký nápis. Do sakristie se vstupuje renesancne vyrezávanými
dvermi s kováním, dvere pocházejí z pocátku 18.stol. Ve veži
jsou tri zvony z pocátku 19. století. Nejvetší zvon o prumeru
1 m a výšky 75 cm pochází z roku 1828. Zdobí ho reliéfy Sv.
Jana Nepomuckého a Sv. Floriána.
|