Jan Žižka

        Jan Žižka z Trocnova a Kalicha (1360, Trocnov – 11. října 1424 u Přibyslavi) byl významný husitský vojevůdce českého původu, jenž je pokládán za otce husitské vojenské doktríny a současně za autora či prvního reprezentanta defenzivní bojové techniky, tzv. vozové hradby. Historicky je podrobněji zmapováno pouze šest jeho posledních let života, zprávy o Žižkových předchozích osudech jsou nedostatečné, vycházet lze pouze z kusých zmínek z několika náhodou zachovalých listin, díky čemuž jeho životopisci mnohdy zastávají vzájemně protichůdné názory. Obecně je známo, že roku 1408 vyhlásil nepřátelství Rožmberkům a královskému městu České Budějovice a jako záškodník působil ve spolku jistého Matěje vůdce. Následujícího roku byl ze spáchaných zločinů Václavem IV. omilostněn a posléze vstoupil do služeb polského krále Vladislava II. Jagella. Pod vedením Jana Sokola z Lamberka se účastnil tažení proti řádu německých rytířů, avšak dodnes není historicky doloženo, zda bojoval v bitvě u Grunwaldu. Dále se předpokládá, že po návratu z Polska pobýval jako královský čeledín v Praze, kde se seznámil s kázáním mistra Jana Husa. V létě roku 1419 byl jedním z čelních účastníků první pražské defenestrace, avšak nespokojenost s kolísavou politikou pražské radnice byla příčinou kvůli níž českou metropoli opustil a odcestoval do Plzně. Poblíž této bašty husitství dosáhl svého prvního známého vítězství za pomoci vozové formace, nicméně po pěti měsících bojů s katolickou šlechtou byl nucen město přenechat v rukou nepřítele a probít se k nově vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor. Táborská městská obec jej záhy zvolila jedním ze čtyř hejtmanů, kterému patrně náležel post vojenského velitele. V průběhu pokračujících bojů utrpěl poranění druhého oka a s největší pravděpodobností zcela oslepl (obléhání hradu Rábí v červnu 1421). Ani slepota mu však nezabránila v čele husitských svazů odrazit vojska druhé křížové výpravy a posléze dál pokračovat v boji s domácím i zahraničním nepřítelem. Počátkem roku 1423 se za ne zcela jasných okolností rozešel s některými představiteli Tábora a odešel do východních Čech, kde začal formovat nové bratrstvo (tzv. Nový nebo Menší Tábor). Jeho vzrůstající vliv a úspěchy však brzy narazily na zájmy Pražanů a další měsíce se nesly ve znamení bojů mezi oběma husitskými frakcemi. Situace nakonec eskalovala do té míry, že Žižka českou metropoli oblehl a přinutil Pražany vést mírové rozhovory (září 1424). Po urovnání konfliktu oba husitské tábory ujednaly výpravu na Moravu, v jejímž průběhu Žižkova část vojska oblehla hrad v Přibyslavi. Zde husitský vojevůdce podlehl hlíznatému onemocnění, jehož příčinou byl patrně neléčený zánětlivý proces.

Důležitým objevem, který znamenal alespoň částečný úspěch v zodpovězení otázek spjatých s Žižkovou osobou, byl nález tzv. čáslavské kalvy při archeologickém průzkumu prováděném v roce 1910 v kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi. Po důsledných vědeckých analýzách bylo určeno, že se pravděpodobně jedná o jeden z kosterních ostatků husitského vojevůdce.

Co se týče umístění, tak se nacházíte v klidné oblasti, jen v létě a v teplých jarních či podzimních dnech tu vysedávají důchodci na lavičkách. Proto si raději skočte do blízké cukrárny a zkuste odlov za chvíli.

Pro začátečníky a ty, co nevědí nebo na to neustále zapomínají. Pokud z keše vyjmete TB nebo GC, nezpomeňte jej zalogovat na stránce www.geocaching.com. Loguje se, že jste ho z cache vyjmuli a i když ho do jiné keše dáváte!!! Je to z důvodu sledování pohybu trackovatelných předmětů a aby opravdu byl v keši, v které je napsaný!!!