Praha - odstavne nadrazi jih
bylo vybudovano v letech 1961–1999 v Michli, castecne zasahuje tez do Zabehlic. Je komplexem zarizeni pro zajisteni provozniho servisu, cisteni,udrzby a vystrojeni vlakovych souprav osobni zeleznicni dopravy, a to jak primestske v okoli Prahy, tak i dalkove. Organizacne spada pod Depo kolejovych vozidel Praha.
Historie a popis
Odstavne nadrazi Praha ONJ bylo vybudovano na zaklade koncepce prestavby prazskeho zeleznicniho uzlu, na které se dohodlo roku 1959 hlavni mesto Praha s ministerstvem dopravy a ktera byla vyjadrena v usneseni ceskoslovenske vlády c. 928/1960 z 12. rijna 1960. Osobni doprava mela byt v Praze soustredena na hlavni nadrazi. Odstavovani a servisni cinnosti pro osobni dopravu mely byt soustredeny do odstavnych nadrazi Sever a Jih, nakladni doprava mela byt svedena do jedineho hlavniho seradovacího nadrazi ve Vrsovicich. Odstavne nadrazi Praha-sever, jehoz vystavba bylo planována nejdrive do Libne, pozdeji do Bechovic, nakonec zrizeno nikdy nebylo. V roce 2000 bylo z duvodu utlumu nakladni zelezniční dopravy rozhodnuto i o zruseni vrsovickeho seradovaciho nadrazi pro nakladni dopravu. Odstavne nadrazi Praha-jih bylo na rozdil od toho skutecne vybudovano.
Vystavba zacala v rijnu 1961, hlavni cast byla dokoncena v prosinci 1971, kdy bylo propojeno bohdaleckym prukopem soubezne s nuselsko-modranskou drahou s vrsovickym osobnim nadrazim. Pri vytvareni nasypu a vykopu zeleznicniho spodku bylo premisteno 197 000 m3 zeminy. V prvni etape byla vybudovana vjezdova (zapadni spojovaci kolej a zhlavi) a strední skupina, k nimz patri i vytazna a fekalni kolej, celkem 22,3 km koleji a 151 vyhybek, prijimaci budova, ustredni stavedlo a dalsi tri stavedla, misto pro provozni osetreni lokomotiv, 8,7 km komunikacnich kabelu, 5 km vodovodu a 5 km kanalizaci.
Od roku 1969 do prosince 1978 probihala druha etapa vystavby. K ni patrila tunelova mycka s cistirnou odpadnich vod, hlavní hala pro provozni osetreni vlakovych souprav s prujezdnymi kolejemi a dve rychlomycky. Bylo dokonceno zatrolejovani celeho kolejiste vybudovaneho v prvni etape a vybudovany osvetlovaci veze. Od roku 1974 do prosince 1988 byla budovana spalovna odpadku z osobnich vozu a parni kotelna. Od kvetna 1974 do prosince 1977 bylo dokonceno kolejiste stredni skupiny i s elektrickym ohrevem. Rovnez od kvetna 1974 do prosince 1977 byly vybudovany ubytovny pro vlakovy personal s kapacitou 344 luzek. V cervenci 1979 zacalo byt budovano depo jidelnich a luzkovych vozu – provozni budova s vyrobnou jidel a polotovaru, vyrobna blokoveho ledu, pradelna, hala pro zbrojeni vozu a souvisejici kolejiste. Od listopadu 1984 do zari 1989 byl budovan privodni rad pitne vody.
V letech 1978–1982 bylo vybudovano 150 m siroke premosteni Botice zelezobetonovou deskou. Zabehlicka ulice byla prelozena na novy most preklenujici kolejiste. Od zari 1982 do listopadu 1989 bylo vybudovano 26 kusych koleji s prozatimnim ukoncenim pred Boticem. Od dubna 1990 do prosince 1999 byly zprovozněny 4 prujezdne koleje a jedna kusa. Roku 1998 byla dokonceno napojeni spojky do vrsovického seradovaciho nadrazi pres Slatiny. V prosinci 1999 bylo dobudovano dalsich 7 prujezdnych a 1 kusa kolej. Pro rizeni provozu byla vybudovana nova vypravni budova (stavedlo „odjezd“).
Ceské drahy v roce 2007 mely do budoucna zamer do arealu nastehovat i dalsi provozy. Od 1. dubna 2006 do 31. rijna 2007 byl budovan novy myci tunel o delce 91,2 m za 296 milionů korun. Po pozaru odstavenych vozu v roce 2006 byla od roku 2007 byla take vyrazne posilena ostraha arealu proti zlodejum kovu, sprejerum a bezdomovcum. Areal byl oplocen, vybaven 15 prumyslovymi kamerami, z toho 4 otocnymi a je strezen bezpecnostni agenturou.[Hala 518 je vyhrazena pro soupravy Pendolino rady 680, v nepretrzitem provozu se zde strida 157 udrzbaru, jsou zde pracoviste elektroniku, zamecniku, defektoskopie soukoli a dalsi specialiste. Hala 512 slouzi k provozni udrzbe elektrickych souprav systemu Esko; pracuje zde 51 udrzbaru a je zde i elektronicka dilna (zkusebna).
