Historie pivovarnictví v Havlíckove Brode
I když není pochyb, že první brodské
pivo se varilo již v puvodne tržní osade na brehu Sázavy
pro projíždející jezdce, kupce a pocestné, nelze tento
predpoklad doložit. Je také více než jisté, že se
urcite varilo a prodávalo brodské pivo v dobách stríbrné horecky,
nebot si nelze predstavit horníky bez piva. Toto však také
nelze doložit, avšak lze predpokládat, že vývoj v
Brode byl obdobný jako v jiných mestech, kde zpocátku varil a
prodával každý, kdo to umel.
V roce 1333 udelil král Jan Lucemburský
tehdejšímu majiteli Nemeckého Brodu Jindrichu z Lipé pro
toto mesto soubor práv mest královských, který obsahoval i právo
várecné. Šlo o starobylou výsadu mest, která udelovala
obcanum vlastnícím dum uvnitr hradeb mesta právo varit pivo. Bylo
to asi poprvé, kdy byla tato práva udelena mestu poddanskému.
Puvodne si každý meštan pripravoval
slad i pivo sám a rovnež cepoval nebo prodával najatému
šenkýri. Ve meste však bylo málo domu, které mely
kompletní vybavení pro výrobu sladu a piva. Docházelo proto ke
sdružování právovárecníku, kterí si zrizovali vetší
pivovary. Ty mohly být lépe vybaveny a umožnovaly pripravit
pivo všem, kterí várecné právo vlastnili. Tento proces se
nevyhnul ani Nemeckému Brodu.
Pri velkém požáru mesta v roce 1662 byl
znicen i pivovar u radnice. Byl následne obnoven v roce 1673, kdy
byl založen i cech sladovníku. Koncem 18. století byly ve
meste již dva pivovary. V roce 1834 byl však jeden z
nich zrušen pro neprosperitu a druhý vyhorel. Právovárecníci
proto zakoupili 18. ríjna 1834 rytírský dum Bukovských
(dnešní správní budova soucasného pivovaru), kde byl malý
rucní pivovar. S rostoucím výstavem prestala kapacita pivovaru
stacit poptávce. Proto bylo rozhodnuto o první velké rekonstrukci
pivovaru, která byla ukoncena 12. ríjna 1880, kdy byl pivovar
vysvecen. Tímto dnem, kdy byla zahájena moderní výroba piva, byly
zahájeny novoveké dejiny pivovaru. Výstav piva cinil v té dobe 15
tisíc hl rocne.
Dum Bukovských
Na prelomu 19. a 20. století došlo k
rozsáhlé rekonstrukci celého zarízení pivovaru, které již v
roce 1905 dosáhlo nejmodernejší úrovne. Po útlumu behem
první svetové války docházelo k dalším modernizacím, které
se projevily na rustu výstavu. Z poválecných 5320 hl na 30639 hl v
roce 1931. Po druhé svetové válce, která znamenala další
útlum výroby, se rozbíhá výroba piva zase naplno. Do pivovaru se
vrací opet právovárecníci, pouze však na necelé tri roky,
protože v roce 1948 byl pivovar znárodnen.
V období 1948 - 1990 byl havlíckobrodský pivovar
postupne soucástí Horáckých pivovaru Jihlava, Havlíckobrodských
pivovaru a Východoceských pivovaru Hradec Králové. Postupná
modernizace zarízení, zahájená po požáru sladovny v roce 1956,
prinesla sebou i zvyšování výstavu. Ten dosáhl výše
78800 hl v roce 1972, 84000 hl v roce 1980 a 116426 hl v roce 1989.
V roce 1990 se pivovar stává samostatným provozem, kterým zustává
až do roku 1995. V roce 1995 je dorešen spor 17
fyzických osob o vlastnická práva a pivovar se v roce 1995 opet
dostává do rukou potomku puvodních majitelu. Pokracující
rekonstrukce umožnila opetné zvýšení výstavu až na
150 tisíc hl v roce 1999. Svou výrobní kapacitou se tak radí do
kategorie malých pivovaru s rocním výstavem do 200 tisíc hl.
text prevzat z www.hbrebel.cz a publikace k oslavám sta let
pivovaru