Není dlouho od doby, kdy jsme uvažovali zda mít někde rakety nebo radar. Ješte stále se můžeme podívat na místo, kde bylo obojí současně, byť pod hlavičkou naší hrdinné lidové armády.
Historie tohoto dnes již takřka nepoznatelného a i pro místní dodnes tajemného místa se začala psát v roce 1973, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě 9.protiletadlového raketového oddílu Miškovice, součásti 71. protiletadlové raketové brigády Praha. Praha a její bezprostřední okolí byla před útoky letadel chráněna systémem 16ti palebných postavení v kruhu, Miškovice byly součástí třetí etapy výstavby.
Vyzbrojena byla tehdy moderním pozemním protiletadlovým raketovým systémem S-125 Něva-M určeným k ničení letounů, řízených střel s plochou dráhou letu, bojových vrtulníků a jiných vzdušných cílů na přízemních, malých a středních výškách. Vyvinut byl konstrukčním závodem Lavočkin a Gruškin OKB a vyráběn podnikem Fakel MKB. Svým provedením a bojovými možnostmi byl srovnatelný s obdobným americkým systémem MIM-23 HAWK. Největší předností byla velmi dobrá ovladatelnost a vysoká rychlost letu protiletadlové řízené střely, která dosahovala až M=3,5, což umožnovalo ničit i vysoce manévrující vzdušné cíle. V bojové sestavě s vyhledávacím radiolokátorem P-15M SQUAT EYE, radiolokačním výškoměrem PRV-11 a radiolokátorem navedení LOW BLOW byl systém schopen automaticky sledovat až 6 vzdušných cílů současně a zároveň navádět 2 PLRS. Vestavená televizní kamera s dosahem až 25 kilometrů zvýšila odolnost proti elektronickému rušení.
Objekt se skládá ze dvou částí, od samotných palpostů je na dohled (300m severně) stanoviště radaru. V minulosti byly kompletně přístupné všechny prostory, včetně velitelského sálu, skladovacích prostor, dnes jsou vstupy již zavezeny zeminou, přesto se dá původní místo krytů pro vozidla snadno nalézt . Mezi místními obyvateli vždy kolovaly o tomto objektu, kde původně nebyl kopeček ale prohlubeň, spousty mýtů, mimo jiné o možném umístění jaderných zbraní. Díky instalovanému systému se ale dá tvrdit se 100% jistotou, že byly vybaveny jen klasickou, tedy tříštivou trhavinovou hlavicí.
Armáda tento objekt opustila v roce 1994 a od té doby chátrá. Zub času a nenechavé ruce zlodějů kovů zanechaly na jeho tváři nesmazatelný otisk, nicméně je jedním z mála přístupných objektů podobného určení, takže jistě stojí za návštěvu.
Bohužel fotografie nebo jiné prameny se mi nepodařilo dohledat, pro inspiraci můžete použít tento odkaz: Youtube video
Zde je možno vidět podobný typ základny, přestože ta zdejší byla především v podzemí. Právě část podzemních garáží nebo řídícího sálu odpovídá realitě tak, jak si ji pamatuji krátce po opuštění základny.
Pokud se rozhodnete použít při dopravě na místo MHD, jeďte na zastávku Miškovice linkou 58 nebo 377. Odtud již po cestě cca 1 km. V případě příjezdu autem, doporučuji ponechat vozidlo v blízkosti panelových domů (část nejblíže základně sloužila vojákům z povolání) a zbytek dojít pešky. Všechny vstupy do podzemí jsou v tuto chvíli je zasypány, ale v terénu jsou doposud jasně patrné. Pokud budete pokračovat po cestě od místa umístění kešky dále (nejvyšší bod základny), dostanete se na v tuto chvíli nejzajímavější místo, kde byla 2 pevná odpaliště. V podstatě po celém obvodu onoho návrší lze nalézt pravidelné šikmé plochy pomalu zarůstající vegetací, kde byly vjezdy do zodolněných garáží pro vozidla s raketami. Před vstupem do objektu je cedule se zákazem vstupu, nicméně jí můžete s klidem ignorovat, týká se přilehlé zahrádkářské kolonie.
TOTO JE TŘETÍ VERZE TÉTO KEŠKY, PRVNÍ BYLA ZNIČENA 15.2.2008, DRUHÁ 10.4.2009. NOVÉ UMÍSTĚNÍ JE STRANOU HLAVNÍHO OBJEKTU, DOPORUČUJI TEDY NAVŠTÍVIT PŮVODNÍ MÍSTO ULOŽENÍ NA SOUŘADNICÍCH N 50° 09.435 E 014° 33.212, ODKUD JE NEJLEPŠÍ VÝHLED PO OKOLÍ. PŘI ODLOVU JE NUTNÉ DODRŽOVAT ALESPOŇ ZÁKLADNÍ PRAVIDLA KONSPIRACE, NEŘVAT, NENIČIT OKOLÍ.