Období druhohor (mezozoikum) je ohraničeno dvěma vymíráními druhů. První, tzv. „permské vymírání“, nastalo před 252 mil. lety (Ma) a bylo způsobeno více faktory: změna salinity moří, snížení obsahu kyslíku ve vodě i atmosféře, poklesem hladiny oceánu, vulkanickou činností a vyhynula při něm většina vodních i suchozemských druhů fauny a flóry. Druhé „vymírání na konci křídy“ se odehrálo před 66 Ma, nejspíše ho způsobil dopad velkého asteroidu nebo mohutná vulkanická činnost. Bylo relativně rychlé a je známé vyhynutím dinosaurů, ale i jiných druhů živočichů a rostlin. V této době vznikla výrazná vrstva sedimentů známá jako rozhraní K-T.
Na počátku druhohor byla ještě většina pevniny součástí superkontinentu Pangea. Ta se začala rozpadat na menší kontinenty, mezi kterými vznikl předchůdce Tichého oceánu, a na jejich konci započalo Alpínské vrásnění, které pokračuje až do dneška a dalo vzniknout Alpám, Karpatům a Himálaji.
Éra druhohor se dělí na 3 periody: trias (252 – 201 Ma), juru (201 – 145 Ma) a křídu (145 – 66 Ma). Každá perioda na spodní, (střední) a svrchní a ty na jednotlivé věky. Zde uvidíte geologii z 2. a 3. z celkem 6 věků svrchní křídy - turonu (93,5 – 89,3 Ma) a koniaku (89,3 – 85,8 Ma).
Rozpínání zemské kůry a vyzdvižení oceánských hřbetů na přelomu spodní a svrchní křídy (~ 100 Ma), s maximem v turonu a koncem v santonu (~ 85 Ma) zvedlo hladinu oceánu o 100 až 300 m, ta zaplavila pevninu a vzniklo nové Křídové moře. Prostor, který byl v současném Česku zalit (od Drážďan až po SZ Moravu) se nazývá Česká křídová pánev. Po této záplavě se na našem území zachovaly silné zpevněné sedimentární horniny (pískovce a opuky) ve kterých lze nalézt různé fosílie. V době maximální záplavy (~ 93 Ma) nastala tzv. Bonarelliho událost, kdy vlivem silné podoceánské vulkanické činnosti vymizel z moře kyslík a vymřeli podvodní živočichové.
Dnes toto můžeme, poté co moře opět ustoupilo, pozorovat na několika místech Chocně. Ve dvou případech (každý ovšem ukazuje něco jiného) se jedná o odkryv způsobený erozí vody a jednou díky činnosti člověka.
Sutiny
N49° 59.967 E16° 12.202
Pozor, odkryv se nachází přímo u železniční tratě. Není potřeba k němu chodit, vše podstatné je vidět i z pravého břehu Tiché Orlice.
Zde můžete pozorovat jílovité sedimenty rohateckých vrstev z období koniaku. Mezi rozpadajícími se vápnitými jílovci jsou vrstvy pevných lavic prokřemenělých jílovců. Z fosílií jsou zde nejvíce zastoupeni mlži rodu Inoceramus, od kterých je pojmenování inocerámové opuky. Tato lokalita byla vybrána jako typová lokalita rohateckého souvrství české křídové pánve.
Peliny
N50° 00.165 E16° 13.960
Nacházíte se v parku, panely s informacemi najdete na jeho obou koncích u cesty.
Pravý břeh Tiché Orlice lemuje XY samostatných skalních útvarů oddělených roklemi. Ty jsou tvořeny pevnými vápnitými jílovci až pískovci z jizerského souvrství svrchního turonu. Skalní defilé původně z nestejně odolných vrstev bylo modelováno převážně činností vody. Ta po vniknutí do puklin buď mechanicky trhá horninu (led) nebo chemicky reaguje s ABC v hornině a rozpouští ji.
Nádraží
N49° 59.772 E16° 13.813
V letech 1843-44 byl v křídových sedimentech vrásového ohybu jizerského souvrství (turon) vylámán tunel Olomoucko-pražské dráhy. O sto let později (1947-50) bylo z důvodu válečného poškození rozhodnuto o jeho snešení a vybudování zářezu. Díky tomu je možno pozorovat vrstvy jílovitých vápnitých pískovců (opuky), které jsou výrazně skloněny o XY° v důsledku tektonických pohybů v třetihorách.
Zajímavostí zdejších sedimentů je tzv. Choceňské železo. Při ražbě tunelu bylo nalezeno 16 úlomků (největší vážil 0,1 kg) železa. Nalezeny byly v hloubce 34 – 38 m ve vrstvě plastických slínovců (opuky), která leží mezi křemičito-vápenatými opukami (spongilit). Železo má vysokou čistotu – 98,33 % a je jisté, že nemohlo vzniknout v přírodních podmínkách a je nejspíše kosmického původu.
Zdroj: Česká geologická služba, Wikipedia
Otázky a podmínky uznání logu:
1. Sutiny – odhadněte mocnost (tloušťku) viditelných vrstev pevných lavic prokřemenělých jílovců.
2. Peliny – 1. infotabule (N50° 00.076 E16° 13.720) – Na co působí voda a vzdušný oxid uhličitý (2 názvy) v hornině?
3. Peliny – 2. infotabule (N50° 00.082 E16° 14.031) – kolik, jak velkých samostatných útvarů zde vystupuje z protějšího svahu a jak je místní říkají?
4. Nádraží - tunel – odhadněte sklon opukových vrstev v zářezu bývalého tunelu.
5. (nepovinné) foto vás nebo GPS na jednom či všech místech choceňské geologie.
17.07.2019 - změna pravidel zpět k normálu. Logy které nebudou obsahovat fotografii alespoň z jedné stage budou smazány! Čili, fotografie vás nebo GPS je opět povinná.
poslední (110. nálezce) logující po staru bez fota je prfo, tak to nezkoušejte se starým datumem, ju ;)
Odpovědi zasílejte přes mail kamo.gcz@gmail.com v profilu (ne messenger). Nezaslání odpovědí má za následek smazání logu. Pokud by se vyskytl problém se správností odpovědí, tak se ozvu.