Zidovsky hrbitov Telice

od pocatku 18.stoleti, drevena synagoga shorela 1878, modlitebna zborena po 1945, obec zrusena pred rokem 1900
Z zidovskych pamatek nezbylo nic nez trosky starych zidovskych hrbitovu.
A prece tu byly desitky obci, v nichz byly zidovske komunity s ghetty, synagogami,modlitebnami.

Hrbitov je hebrejsky "bet kvarot" (dum hrobu) ci "bet hachajim" (dum zivota)
nebo "bet olam" (dum vecnosti). Kazda zidovska nabozenska obec mela vlastni
hrbitov. Hluboka ucta k mrtvym zada neporusitelnost hrobu na vecne casy.Proti
krestanskym hrobum Zide neznaji exhumaci.Kdyz byl hrbitov zaplnen, navezli na
stare hroby vrstvu zeminy a do ni pohrbivali dalsi zemrele. Nahrobky byly
zasazeny znovu a vyse . Proto je i zidovskych hrbitovu vice, protoze ty nelze
rusit. Za takovou vysadu museli Zide platit vysoke castky, i kdyz slo o
menecennou kamenitou pudu- casto ve strme strani, na vrcholu kopce, ci na
tezko pristupnem miste, casto i hodne vzdalenem. Pred znesvecenim byvaly
hrbitovy chraneny vysokou kamennou zdi. Zidovske hrbitovy se zakladaly ve
stredoveku v blizkosti hradu. Jinde se zidovske hrbitovy zakladaly daleko
od obce, nekde i na uzemi sousedni obce. Nekde byly zidovske hrbitovy na
neoblibenem miste jako popraviste ci mrchoviste.
Pohrby u Zidu nijak nesouviseji se synagogou na rozdil od krestanskych pohrbu,
ktere zacinaji v kostele a kde se drive pohrbivalo se kolem kostelu. U Zidu
mrtvy nesmel zustat v dome pres noc a Zide ho prenaseli do marnice, kde ho
strazili clenove zidovskeho pohrebniho bratrstva,zvaneho "chevra kadisa".
Bratrstvo melo povinnost postarat se o Zidy bez rozdilu majetku,o nemocne i
umirajici. Cleny bratrstva byli bezuhonni, zenati starsi muzi. Dbali na
to,aby se u umirajiciho shromazdi "minjan" (shromazdeni 10 muzu nezbytnych
k bohosluzbe, ktery umirajicimu predrikava modlitby). Pohreb se konal co
nejdrive, treba i v den umrti s vyjimkou sabatu. Telo mrtveho bylo preneseno
do "bet tahara" (dum ocisty) ,za cteni modliteb omyvano teplou vodu,k cemuz
bylo potreba stolu a kamen k ohrati vody. Dum byval na hrbitove nebo v blizkosti. Mrtvy byl oblecen do rubase z cisteho platna a ulozen do drevene rakve bez ozdob. Byvalo zvykem dat pod hlavu mrtveho prasek s palestinskou pudou nebo poprasit tvar. K pohrbu patrilo sedm zastaveni pohrebniho pruvodu. Byla to symbolika sedmi tvaru hebrejskeho slova "hevel" (smrt),sedmi dnum stvoreni sveta a sedmi stadiim zivota. Pri odchodu ze hrbitova se hazela za sebe trava nebo hlina smerem k hrobu, jako znameni pomijejicnosti a symbolicky se omyvaly ruce u pumpy nebo v nadrzce "kijor". - U novych hrbitovu byl i byt hrobnikuv. Podle tradice nesmeli vstoupit na hrbitov zaziva clenove biblickeho rodu Kohenu, potomku starozidovskych duchovnich (jejich hroby pozname podle zobrazenych zehnajicich rukou). Pozdeji se pro ne zrizovala ve zdi hrbitova mala, tzv. kohenska branka, odkud smeli navstivit hroby pribuznych,aby nemuseli chodit pres hrbitov.Pri rozsirovani zidovske obce se stavala, ze hrbitov nepostacoval ani ho nebylo mozno rozsirit. Proto se zakladaly hrbitovy nove. Zidovske nahrobky (hebrejsky "maceva") byly puvodne jen stely, kolmo zapustene do zeme a az pozdeji byly ruzne zdobeny (cimburi,akrotery).Slozitejsim nahrobkem byla tumba z nekolika kamennych desek, ale i zdena. Patrila vyznamnejsi osobe. Pozdeji se nahrobky prizpusobovaly krestanskym a dnes se uz nijak neodlisuji. Napisy na nahrobcich byly az do 19.stoleti psany hebrejskym kvadratnim pismem, po roce 1850 dvojjazycne (jidis a nemecky),noveji jen nemecke ci ceske. Text popisoval zasluhy a zivot zemreleho a byva zakoncen tradicne peti hebrejskymi pismeny. Zidovsky letopocet je o 3 760 let
starsi nez krestansky a je zapsan tzv. chronostichem, souctem ciselnych hodnot zvlast oznacenych pismen nebo slov uvnitr epitafu.
Symbolika na nahrobcich byva plasticka – zehnajici ruce na hrobech kohenu
(v textu "Kohen cedek = knez spravdlnosti), konvice s misou nebo hudebni
nastroje na hrobech Levitu (v textu "segan Levijim" (knize Levitu), dale
vinny hrozen (symbol moudrosti a plodnosti),"magen David" - Davidova sesticipa hvezda, symboly zamestnani zemreleho – lekarske nuzky, krejcovske nuzky, husi brk u pisaru, kniha, nebo symboly zvireci podle jmena – ptak, lev, ryba, jelen.
Na náhrobcích rabinu se objevuje svitek tory nebo policka s knihami. Jen
vyjimecne lze nalezt oddelene rady hrobu pro koheny a pro levity.
Zvlastnosti byly hroby, kde byla pohrbena poskozena nebo opotrebovana thora.
Ty vsak nebyly oznaceny nahrobkem. Od 16.stoleti se uzivalo u Zidu prijmeni - vedle jmena osoby bud jmeno mesta nebo puvodu zeme (Polak,Moravec,Sachs). Puvodni cestny titul "rabi" se pozdeji zmenil ve zdvorilostni osloveni. Rabin se pak oznacoval MHRR. Vzacne byly tituly "gaon" (kdysi rektor talmudskych akademii),"aluf" nebo "kacin" - knize jako vyznacny predstavitel obce, "gabaj" nebo "ros" predstaveny obce, "parnas" - pecujici o blaho obce, "samas" - skolnik cili spravce synagogy, "kados" - svaty, puvodne mucednik, potom kazdy, kdo zemrel neprirozenou smrti. U zen se uzival titul "marat" - pani, nebo "rabanit" - rabinka nebo dcera rabina.

Ha, pocítadlo zjistilo, jsi kacer, ktery zrovna brejli na moji kesku. Dik