Pomnik letce Stanislava Popelky Traditional Cache

V
obci Františky stojí nedaleko bývalé školy hezký pomník. Je venován
místnímu rodákovi Stanislavu Popelkovi, který padl v Bitve o Francii. Je
to hezké gesto od spoluobcanu, bohužel ne tak casté, ale jiste hodno
následování.

Stanislav Popelka se v obci Františky
narodil 12. 12. 1917. Základní školu vychodil ve své obci, na chlapeckou
školu dojíždel do Opocna. Dvouletou pokracovací školu absolvoval ve
Skutci, stal se z nej strojní zámecník. V 18 letech nastupuje dvouletou
prezencní službu. Po ukoncení základního výcviku je zarazen do pilotní
školy, což je v letech 1936-37. Jeho pusobištem je 4. letecký pluk, 50.
letka v Hradci Králové. Bohužel, Mnichovská dohoda znamenala stop pro
další kariéru mladého Stanislava v radách ceskoslovenského letectva.
Stejne jako desítky dalších, i on se rozhodl své zkušenosti dát do
služeb vlasti v zahranicním odboji. Prechází hranice do Polska, prochází
táborem v Malých Bronowicích. 16. 6. 1939 odjíždí vlakem do prístavu
Gdyne, kde se naloduje na lod Sobieski, na jejíž palube doráží k
francouzským brehum, konkrétne do prístavu Boulogne a to 20. 6. Odtud
odjíždí do Paríže, kde podepisuje nucený petiletý závazek do cizinecké
legie. Do jejích rad je vclenen v Marseille, v pevnosti St. Jean. Již 1.
7. odplouvá lodí do Sidi-bel-Abbes v severní Africe. V prístavu Oran se
prezentuje o 2 dny pozdeji. V horké Africe absolvuje tvrdý výcvik
vojáka cizinecké legie, což ukoncí zahájení války mezi Francií a
Nemeckem.

Okupovaná Francie nutne potrebuje piloty a proto jsou
naši, mezi nimi i Stanislav Popelka, uvolneni z cizinecké legie a
zarazeni do francouzského letectva. Je pridelen do leteckého výcviku. Z
Blidy pak odjíždí do Oranu, kde je 20. 10. pridelen ke Grupe de Chasse
I/9. Zde pokracuje ve výcviku. Na své narozeniny je povýšen do hodnosti
caporal chef a již následující den odplouvá do Marseille. Na místním
letišti je zaclenen do GC I/6 jako operacní pilot a dostává stíhací
letoun Morane. Perut je prohlášena za bojeschopnou 15. 1. 1940 a stehuje
se na letište Chissey. S postupující frontou se stehuje i perut a to
nejdríve na letište Berck-sur-Mer a potom do Marignane. Dne 17. 5. se
letka opet stehuje, tentokrát na letište Lognes-Emerainville poblíž
Paríže.

Den co den se na nebi odehrávají souboje, kdy se
mnohonásobná presila nemeckých letounu snaží zlomit odpor pocetne
slabších Francouzu. Stanislav Popelka brání Paríž a je mu priznána úcast
na sestrelu DO 17. Dne 3. 6. je hlášen težký nálet na francouzskou
metropoli a Popelkova letka je urcena k její obrane, spolu s dalšími
perutemi. V pocetní presile 4:1 byl Stanislav Popelka zasažen a v
plamenech se zrítil k zemi. Byl pohrben o den pozdeji na místním
hrbitove Ozoir La Ferriere. Až po válce jsou jeho ostatky prevezeny na
hrbitov La Targette, kde se místem posledního odpocinku stává hrob c.
186.

Za své hrdinství v boji s neprítelem byl rodák z František
vyznamenán in memoriam Ceskoslovenským válecným krížem a Croix de
Guerre.

Jiný název byl také
Paseky a nemecky Franzendorf. Sommer k roku 1833 uvádí ves jako dominikální
se 78 domy a 549 obyvateli. Dále uvádí, že ve vsi je hospodárský dvur, škola, ve
které se ucí i deti nekatolíku, obyvatelé pracují jako obrábeci dreva, dále jako
uhlíri a také se živí domáckým predením lnu. V roce 1843 mel ves 78 domu a 583
obyvatel.

Františky jsou obcí
nejvýše položenou na okrese vysokomýtském. Nejvyšší bod dosahuje nadmorské výše
709 m. Je to též triangulacní bod prvého rádu jako Spalava na Choteborsku a
Pernícky u Križánek. Rozhledna zde stojící byla zrízena katastrálním merickým
úradem min. financí. Kámen, oznacující polohu triangulacního bodu, je oznacen
latinským nápisem : C.R.OPER.ASTR.TRIG.PRO MENS.GRAG.MED. EUROP. 1867, tj. C. k.
astronomicko trigonometrické práce pro stredoevropské stupnové merení.
Triangulacní body byly oznaceny kameny po vydání patentu z 23.XII.1817.
V Cechách se podle nich merilo r. 1831-33, pak bylo merení prerušeno a
pokracováno r. 1861.