Tramvajová štola (BP #3) Mystery Cache

Na prelomu 70. a 80. let byla v Brne velmi aktuální otázka budování tzv. rychlé tramvaje, která by prispela ke zkvalitnení a zrychlení hromadné dopravy ve meste. K odlehcení dopravní situace mezi Mendlovým námestím, Husovou a Pekarskou ulicí melo prispet vybudování tunelu pod špilberským kopcem. Strmé stoupání Pekarské ulice cinilo tramvajové doprave nemalé potíže a komplikovalo i dopravní situaci osobních a nákladních automobilu. Návrh, který mel tuto situaci rešit, spocíval ve vybudování tunelu pod špilberským kopcem, který by spojoval spodní cást Pekarské ulice s ulicí Joštovou. 

Podle dokumentace mela tramvaj vjíždet do tunelu v místech dnešní proluky ve spodní cásti ul. Pekarské, v mírném pravotocivém oblouku projet špilberský masiv a v prostoru krížení Marešovy ulice a Joštovy trídy opet vyjíždet na povrch. Celková délka navrhované trasy byla 650 metru a rozmer tunelu dosahoval 10 metru šírky i výšky. V první fázi realizace tohoto díla byla v roce 1978 zahájena z Pekarské ulice ražba pruzkumné tzv. levé patní štoly, která mela poskytnout informace o geologických vlastnostech skalního masivu. Po provedení necelých 500 metru plánované trasy, byl celý projekt roku 1979 zastaven. Jaké duvody k tomuto rozhodnutí vedly, nejsou presne jasné, ale zrejme se priority tehdejšího plánování presunuly do jiných oblastí a projekt rychlé tramvaje ztratil na aktuálnosti. 

Z celého projektu zustala pouze na Pekarské ulici nezastavená proluka a na jejím konci, pri úpatí svahu, uzavrený vstup do opuštené štoly zarustající krovím. Dríve vchod kryla drátená mríž, tu v soucasnosti vystrídaly drevené desky, které neumožnují takové vetrání a tak se v prední cásti chodby tvorí opar. Na fotografii vlevo je videt oprená roura vetracího systému. Dulní kolejnice jsou vybavený výhybkou.

Štola ctvercového profilu o strane 3 m se pravotocive stácí. Puklinové prameny v nekterým místech vytvárejí sintrové náteky. Použité železné vzpery barví své okolí cervene. Císla na betonových deskách snad znamenají vzdálenost od vstupu.

K merení geotechnických vlastností sloužily celkem 4 rozrážky ve tvaru písmene T. První se nachází asi 200 od vstupu, v tesné blízkosti je další. Zbylé dve od sebe mají vetší odstup.

V jedné cásti míjí štola jen o nekolik metru hradní studnu. Jedna z úvah byla o tom, že by tramvaj mela v podzemí zastávku a z ní by bylo možné výtahem vyjet studnou na hrad. Takové rešení však památkári odmítli, ale nevyloucili budoucí možné propojení s podzemím hradu. Po 20 letech se projekt rychlé tramvaje vrací pod název brnensky tramvajový diametr. S vedením tramvaje pod Špilberkem se pocítá i nadále, trasa tunelu by byla ale odlišná od trasy puvodní.

Vzhledem, že se pres všechna opatrení uvolní ze stropu tu a tam kámen, vstup do podzemí, mimo oficiální príležitostné prohlídky, nedoporucuji. Jinak je rozhodne na vlastní nebezpecí. Štola je oblíbeným místem bezdomovcu a proto lidé z okolních domu hned volají policii, když vidí, že nekdo do podzemí leze.

• Trasa štoly vede v blízkosti hradní studny. V nedávné dobe pri jejím cištení byly nalezeny kosterní pozustatky patrne vojáka, který zde tragicky ukoncil svuj život nekdy v druhé polovine 19. století. Rok nálezu pozustatku oznacte písmenem A.
• Kdyby se tunel dokoncil, tak byste se v nem mohli po otevrení v 80. tých letech minulého století projet tramvají Tatra K2. Zjistete kolik míst bylo v této tramvaji k sezení (oznacte B) a ke stání (oznacte C). 
• Jaká je zkratka jiného názvu pro Brnenský tramvajový diametr. Jedná se o ctyrpísmennou zkratku (ve zkratce není písmeno K). Císlo poradí jednotlivých písmen zkratky v abecede (bez hácku) oznacte: první písmeno D, druhé písmeno E, tretí písmeno F, ctvrté písmeno G. (napr. písmeno A = 1, písmeno Z = 27)