2. ledna
1869 udelil cisar Frantisek Josef I. koncesni listinu na stavbu a
provoz zeleznice z Ostravy do Frydlantu. Stavba drahy podle uvedene
koncese predpokladala vedeni trati údolim reky Ostravice, ktera
tehdy tvorila zemskou hranici mezi Moravou a rakouskym Slezskem. Z
tohoto duvodu byly pro verejnopravni projednani trasy drahy
ustanoveny dve tzv. politicke pochozi komise. Spory se tykaly
hlavne problemu, jestli ma draha vest po moravskem nebo slezskem
brehu reky Ostravice. Jelikoz zvitezila varianta slezska, rozhodli
se proti tomu zastupci Mistku, Koloredova a Sviadnova
protestovat. V dopise, ktery zaslali ministru obchodu do
Vidne, napr. navrhli zrizeni nadrazi u statni (cisarske)
silnice v Koloredove. Tomuto snazeni, v jehoz pozadi jiste stala i
vzajemna rivalita Mistku a Frydku, nebylo vyhoveno, ale jako jisty
ustupek mistecke strane muze slouzit pojmenovani nove zeleznicni
stanice, ktera od te doby nesla nazev Frydek-Mistek.
Provoz na nove trati byl zahajen 1. ledna 1871
a umoznil lepsi a rychlejsi spojeni nejen s nejblizsim okolim, ale
prostrednictvim Severni drahy císare Ferdinanda, na kterou byla v
Privoze napojena, i s dalsími misty vznikajici zeleznicni site cele
habsburske monarchie.
Cerpano z publikace
Pametihodnosti mesta Frydku-Mistku.
Keska neni nijak zaludne
schovana, dostupna i chuzi z autobusoveho nadrazi,
ktere je ted pristupne podchodem z vlakoveho nadrazi.
Kesku prosim ukladejte tam a
tak, jak jste ji nasli, dekuji.