PR Kopec a PR Vrsky pod Spicakem EarthCache
PR Kopec a PR Vrsky pod Spicakem
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(other)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Rád bych Vás pozval na krátkou procházku do přírodní rezervace Vršky pod Špičákem (vyhlášené 12.1.2012) a přírodní rezervace Kopeč (vyhlášené 3.2.1946), které se nachází nedaleko od Prahy na severu od města Odolena Voda.
Lokalita je významná výskytem bazaltů a andezitobazaltů vytvořené vulkanickou činností. Předmětem ochrany PR jsou společenstva teplomilných trávníků a skalních výchozů s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin.
Vršky pod Špičákem a Kopeč patří geomorfologicky do celku Středolabská tabule, podcelku Českobrodská tabule, okrsku Kojetická pahorkatina, podokrsku Kozomínská pahorkatina a části Velkoveské vrchy.
Středolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v jižní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá části krajů Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého, Vysočiny a Prahy.
Poloha a sídla
Území celku se rozkládá zhruba mezi městy Mělník a Kralupy nad Vltavou na severozápadě, Lysá nad Labem na severu, Kopidlno na severovýchodě, Chlumec nad Cidlinou na východě, Kutná Hora a Golčův Jeníkov na jihovýchodě, Kostelec nad Černými lesy na jihu a Praha na jihozápadě. Zcela uvnitř se z větších měst nacházejí Neratovice, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čelákovice, Český Brod, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Čáslav a Milovice.
Charakter území
Území má ráz ploché pahorkatiny, tvořené horninami svrchní křídy a místy jejich odkrytého krystalinického, proterozoického a permského podloží. Představuje erozně až strukturně denudační a akumulační reliéf plošinného, kotlinného a ploše pahorkatinného rázu se zarovnanými povrchy, suky, říčními terasami, údolními nivami a tvary na spraších a vátých píscích. Šíří se v širokém pruhu při středním toku Labe, dolním toku Vltavy a při dalších labských přítocích (např. Výrovka, Doubrava, Mrlina, Cidlina).
Geomorfologické členění
Celek Středolabská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-3) se geomorfologicky člení na pět podcelků:
- Nymburská kotlina (VIB-3A) v centru a na východě
- Čáslavská kotlina (VIB-3B) na jihovýchodě
- Mělnická kotlina (VIB-3C) na severozápadě
- Mrlinská tabule (VIB-3D) na severovýchodě
- Českobrodská tabule (VIB-3E) na jihu a západě
Tabule sousedí s celky:
- Dolnooharská tabule na severozápadě
- Jizerská tabule a Jičínská pahorkatina na severu
- Východolabská tabule na východě
- Železné hory a Hornosázavská pahorkatina na jihovýchodě
- Benešovská pahorkatina na jihu
- Pražská plošina na jihozápadě
| Středolabská tabule |
| Geomorfologické členění |
| Česká vysočina - Česká tabule - Středočeská tabule |
| Nymburská kotlina |
Sadská rovina |
- |
| Milovická tabule |
- |
| Poděbradská rovina |
- |
| Ovčárská pahorkatina |
Oškobrh (285 m) |
| Čáslavská kotlina |
Žehušická kotlina |
- |
| Ronovská tabule |
- |
| Labsko-klejnarská niva |
- |
| Mělnická kotlina |
Lužecká rovina |
- |
| Staroboleslavská rovina |
- |
| Všetatská pahorkatina |
- |
| Labsko-vltavská niva |
- |
| Vojkovická rovina |
Dřínov (247m) |
| Kostelecká rovina |
- |
| Čelákovická pahorkatina |
- |
| Mrlinská tabule |
Královéměstecká tabule |
- |
| Rožďalovická tabule |
Ostrá hůrka (278 m) |
| Českobrodská tabule |
Kojetická pahorkatina |
- |
| Čakovická tabule |
- |
| Bylanská pahorkatina |
- |
| Kouřimská tabule |
Dílce (366 m) |
| Kolínská tabule |
- |
PR Kopeč
Přírodní rezervace Kopeč byla vyhlášena roku 1946 a nachází se u obce Úžice ve Středočeském kraji nedaleko od Odolene Vody. Důvodem ochrany jsou stepní porosty, lokalita vzácné lipnice bádenské (Poa badensis). Rezervaci tvoří dva pahorky sopečného původu s názvy Homolka a Dlouhý vrch ve skupině Kopeč.
Na území nejspíše roste lipnice bádenská (Poa badensis), která dále roste v Českém krasu a pak až na jižní Moravě. Významný je i výskyt pryskyřníku ilyrského (Ranunculus illyricus), hlaváčku jarního (Adonis vernalis), kavylu vláskovitého (Stipa capillata), dvojštítku hladkoplodého (Biscutella laevigata) a dalších druhů.
Navrženo je rozšíření chráněného území i na okolní stepní louky s výskytem ohrožené bělozářky liliovité (Anthericum liliago).
PR Vršky pod Špičákem
Vršky pod Špičákem tvoří výrazný vrchol Špičák a severněji umístěný hřebínek, který se skládá z několika nepoměrně menších vršků. Vršky vznikly vulkanickou činností ve starohorách a tvoří jí bazalty a andezitobazalty. Ve vrcholové části kopce, vzdálené od silnice 250 m, vystupuje v četných přirozených i umělých opuštěných zálomech metabazalt výrazně porfyrické struktury. F.Fiala (l977) horninu označuje jako labradoritový porfyrit. Četné fenokrysty velikosti 2 - 3 mm, vyjímečně až 10 mm, jsou tvořeny bělavým plagioklasem, který je uložen v tmavě zelenošedé, velmi jemnozrnné základní hmotě.
Hornina má nápadně kropenatý vzhled. Na protilehlém zalesněném kopci Na skalách (269 m, 3/4 km k v.) je sice hlavní horninou afanitický metabazalt, ale v podružné míře je tu porfyrická facie vyvinuta rovněž. Vytváří šlíry a to nepodporuje Fialův názor, že jde o samostatnou mladší fázi vulkanické činnosti. Mikroskopicky jsou plagioklasové vyrostlice labradoritem. Minerální asociace základní hmoty má znaky facie zelených břidlic a je tvořena aktinolitickým amfibolem a albitem, podružněji chloritem, epidotem a leukoxenizovaným ilmenitem. Lokalita má výborné parametry jako potenciální zdroj kvalitního drceného kameniva nebo tmavého dekoračního kamene. Vrchol Špičák je suk tvaru kupy vysoké 15-20 metrů na jihu nízkého hřbetu směru sever-jih. Kupa je složená z proterozoických spilitů.
Předmětem ochrany Vršků pod Špičákem jsou společenstva teplomilných trávníků a skalních výchozů s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin (acidofilní vegetace sukulentů a efemérů) a živočichů.
Vyskytuje se zde kozinec dánský (Astragalus danicus), křivatec český (Gagea bohemica), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a divizna brunátná (Verbascum phoeniceum). Roste zde také stepní lada s kavylem vláskovitým, se zarůstajícími křovinami (růže), třešněmi, na západním a severním svahu je dub, jasan, třešeň, javor jasanolistý. Vrch je porušený opuštěnými malými kamenolomy.
Geologická charakteristika:
Terciér, rozptýlené alkalické vulkanity, území české křídové tabule Lokalita Kopeč (sopečný neovulkanický aparát foiditu) patří do severočeské alkalické neovulkanické provincie. Nápadné je především morfologické vystupování vulkanitu - vytváří podkovovitě (půlkruhovitě) seřazenou soustavu kuželovitých kopečků a protáhlých hřbítků (Kopeč, Homolka, Kozí hřbety), otevřenou s. až sv. směrem.
Límec této soustavy je vyztužen lávovou čedičovou horninou, kterou někteří (Straka et al.,l994) pokládají za tři divergentní strmé žíly, čemuž však neodpovídá vnitřní stavba vulkanitu, indikující ploché uložení. Mohlo by jít i o 5 až l5 m mocný lávový okraj rozlehlého kráteru (výbuchové kaldery, resp. destruovaného maaru), který byl do s. nížinného předpolí erozí široce otevřen. Prodloužení zvýšené kráterové obruby na v. straně je jen zdánlivé, protože tato část je tvořena skalkami proterozoického metabazaltu.
Terciérní část je kromě masivního a nepříliš čerstvého bazaltoidu tvořena ještě čedičovou vulkanickou brekcií diatrémové povahy (obsahuje velké množství xenolitů křídových sedimentů a v malé míře horniny proterozoického skalního podkladu. Podle Shrbeného (l992) je bazaltoid sodalitický nefelinový analcimit. V minerálním složení horniny se uplatňují vyrostlice zonálního augitu až egirinaugitu) objevuje hojně minerál sodalitové skupiny, analcim a značné množství magnetitu, dále je zastoupen nefelin, rhönit, čedičový amfibol a sklo, akcesorický apatit. Na severozápadím okraji diatrémy vystupují křídové slíny, ale přímý styk s vulkanitem není nikde odkryt.
Pro úspěšné zalogování keše je třeba navštívit PR Kopeč a PR Vršky pod Špičákem a odpovědět na 7 následujících otázek. Odpovědi mi zašlete přes GC profil a poté můžete zalogovat.
Na potvrzení nemusíte čekat, kdyby v odpovědích byla nějaká nejasnost, nebo nepřesnost, tak se ozvu.
Odpovědi na následující otázky naleznete v obou lokalitách a po přečtení listingu.
Doporučené místo pro zaparkování geovozidla a přístup do obou přírodních rezervací je uveden níže ve waypointech.
Otázky pro uznání earthcache:
| 1. |
Změřte nadmořskou výšku v PR Kopeč na uvedených souřadnicích:
N 50°14.981 E 14°25.709 |
| 2. |
Změřte nadmořskou výšku v PR Vršky pod Špičákem na uvedených souřadnicích: N 50°14.548 E 14°25.074 |
| 3. |
Napište rozdíl naměřených nadmořských výšek |
| 4. |
Změřte nebo odhadněte šířku a výšku skalky v PR Kopeč na uvedených souřadnicích: N 50°14.930 E 14°25.547. Jaká barva horniny převládá? |
| 5. |
V lokalitě PR Vršky pod Špičákem prozkoumejte jednotlivé vršky. Jakou barvu mají metabazalty a jaká je jejich zrnitost? Vyskytuje se na některých metabazaltech mramorování a jaké jsou charakteristické minerály metabazaltů? |
| 6. |
Vyjmenujte minimálně 5 rostlinných druhů nacházejících se na PR Vršky pod Špičákem |
| 7. |
Zástupcem kterých hornin je andezitobazalt a z jakého období? |
| (8). |
Vyfoť se v lokalitě PR Kopeč a foto umísti k logu (nepovinný úkol) |
Zdroj:
www.wikipedia.org
www.lokality.geology.cz
fotodokumentace vlastní
Additional Hints
(Decrypt)
Cbxbpurwgr fr iýuyrqrz qb bxbyí.