Uranovy dul KHB (Rozna I.) Traditional Geocache

[EN]   
Classical cache devoted to uranium mining in the Vysocina. The first of a series of upcoming caches takes you to the last deep-mine. Path to cache takes only a few minutes and is suitable for children. A reward you will look at the last official function of the last tower underground mining uranium mine and part of the area.

Vitej na prvni ze sady pripravovanych kesek.




Vice nez pred ctyrmi stoletimi poprve narazila ruka hornika hledajiciho v krusnohorskem Jachymove stribro na smolne cerny nerost. Dele nez ctyri sta let byl pro cloveka tento kamen jen "smolnym kamenem" (Pechblende) - neboli smolincem ci smolkou, znamenajici pro horniky ubytek dobyvaneho stribra.

Teprve v roce 1788 se stal cerny kamen predmetem vedeckeho zajmu chemika Martina Klaprotha, ktery ziskal ze smolince zluty kyslicnik noveho chemickeho prvku, nazvaneho uranem - po planete Uran, v te dobe objevene. Kovovy uran se podarilo ziskat v roce 1841 francouzskemu chemikovi Melicharu Peligotovi.

V polovine 19. stoleti se uranove rudy staly hledanou surovinou k vyrobe barev pro potreby sklarskeho a keramickeho prumyslu. V roce 1858 je z tohoto duvodu v Jachymove zahajena v nevelkem objemu tezba uranove rudy.


Nahodny objev "zareni" uranove rudy francouzskym fyzikem Henri Becquerelem prinesl novou vlnu zajmu o uranovou rudu. Roku 1888 Pierre Curie a Marie Curie - Sklodovska objevili v jachymovske uranove rude prvni radioaktivni prvek - radium a polozili zaklady zkoumani radioaktivity. Od te doby se v Jachymove az do roku 1939 tezi uranova ruda i pro vyrobu radia. Rocni vyroba cinila 2,5 az 5,5 gramu radia, coz po mnoho let predstavovalo celou jednu tretinu svetove produkce tohoto prvku.

Avsak rozhodujici vyznam pro moderni vyuziti uranu a tim i pro rozvoj tezby uranovych rud po II. svetove valce mel objev stepeni atomoveho jadra uranu. Vyzkumy nejvetsich svetovych fyziku v obdobi tesne predli, svetovou valkou, v jejim prubehu i po valce potvrdily, ze uran je klicem k vyvolani jaderne retezove reakce, slouzici bud jako prostredek nicive sily, nebo jako zdroj nesmirneho mnozstvi energie, ktera muze nahradit ubyvajici zdroje klasickych paliv. Je pochopitelne, ze se uranova ruda stala razem nejvyhledavanejsi surovinou sveta.

K nekolika jiz tehdy znamym svetovym loziskum uranove rudy patril i Jachymov, a tim se vlastne v 2. polovine roku 1945 otvira historie jednoho z nejmladsich a nejvyznamnejsich prumyslovych odvetvi v nasi republice - tezby uranovych rud. Dne 7. brezna 1946 vyhlaskou tehdejsiho ministerstva prumyslu vznika na uzemi republiky 13 hornickych narodnich podniku, mezi nimi narodni podnik Jachymovske doly v Jachymove, jako novy provozni celek zajistujici vyhledavani a tezbu uranovych rud.


Prvni obdobi tezby uranovych rud je u nas charakterizovano obnovou a overovanim starych hornickych praci v Jachymovske oblasti. Teprve padesata a sedesata leta 20. stoleti znamenaji dulezitou etapu v rozvoji surovinove zakladny Ceskoslovenskeho uranoveho prumyslu.

V tomto obdobi jsou postupne objevena loziska uranovych rud v Hornim Slavkove, Pribrami, Zadnim Chodove a take na Ceskomoravske vysocine. Zejmena v oblasti Dolni Rozinky. Pozdeji byla nalezena vyznamna loziska v oblasti strazeckeho bloku ceske kridy.

Pro nasi oblast ma klicovy vyznam rok 1956, kdy geologickym pruzkumem bylo nejprve objeveno lozisko Rozna a brzy nasledovalo lozisko Olsi. Pozdeji byla objevena loziska Slavkovice-Petrovice, Jasenice, Skrdlovice, Brzkov a dalsi. Zahajeni a rozvoj tezby uranove rudy byl jiz logickym zaverem objevu geologu, ktery pro "zapomenutou" cast Ceskomoravske vysociny znamenal nebyvalou zmenu. Vyrostly nejen tezebni zavody, ale prudky stavebni rozvoj a nekolikanasobny vzrust poctu obyvatel oproti puvodnimu stavu zaznamenaly i Dolni Rozinka, Bystrice nad Pernstejnem, Nove Mesto na Morave a Tisnov.


Na tomto miste je nutno poznamenat, ze tezba uranovych rud nebyla v teto casti Vysociny prvni hornickou cinnosti. Jak potvrzuji historicke prameny a dokumentace, tezily se zde jiz od stredoveku az do 18. stoleti zejmena stribrne, olovene, medene a zelezne rudy. Tezil se tu rovnez dolomit, vapenec, mramor, tuha a dalsi suroviny, avsak zadna tezba nemela pro tuto oblast takovy vyznam, jako tezba a zpracovani uranovych rud.

Geologie moravske uranove oblasti a pruzkum lozisek rudniho pole Rozna – Olsi

Geologickou stavbou prislusi uzemi Ceske republiky prevazne k Ceskemu masivu, v mensi mire (vychodni a jihovychodni Morava) je uzemi tvoreno horninami karpatske soustavy. Cesky masiv je tvoren peti strukturnimi jednotkami. Z hlediska uranove mineralizace je zajimavym uzemim tzv. moldanubikum. Cela tato oblast je bohata na rudni a grafitova loziska a je ji mozno rozdelit na radu vyznamnych rudnich rajonu.

Na zaklade studia rozlozeni uranoveho zrudneni byl vyclenen moravsky rudni rajon.

Moldanubicky horninovy komplex je tvoren metamorfovanymi horninami ruzneho slozeni, ktere vznikly metamorfozou puvodnich prevazne prekambrickych sedimentarnich a efuzivnich hornin a do nich intrudovanymi mladsimi magmatickymi horninami. Metamorfovane horniny jsou zastoupeny predevsim rulami a amfibolity. Do prekambrickeho magmatickeho komplexu patri predevsim granulitove ruly, ortoamfibolity a serpentinity. Nasledujici skupina magmatickych hornin je tvorena gfolskymi ortorulami a tzv. cervenymi ortorulami. Tyto horniny synorogenniho puvodu vznikaly v podminkach velkych hloubek v procesu metasomatozy agranitizace okolnich hornin. K magmatickemu komplexu stredniho paleozoika patri horniny syenitove rady, ktere pronikly po velkych zlomovych strukturach. Intruzivni horniny magmatickeho komplexu svrchniho paleozoika tvori male intruze dvouslidnych, biotitickych a aplitoidnich zul.

Horniny moldanubickeho strukturniho patra jsou komplikovany vrasovou stavbou, intenzita provrasneni je v okrajovych partiich komplexu vyrazne vyssi.

Vyrazna zlomova tektonika je podrizena velkym regionalnim zlomum (SZ-J V pasmo labskeho zlomu, S-J pasmo pribyslavske zony, JZ-SV pasmo moravsko-slezske).


Intenzita tektonickeho vyvoje urcuje i prostorove rozmisteni uranovych lozisek a rudnich vyskytu. Nejvetsi loziska lezi ve vychodni okrajove casti moravskeho bloku moldanubika (Rozna, Olsi, Slavkovice-Petrovice, Skrdlovice, Jasenice, Brzkov).

Ze severovychodu se k horninam moldanubicke elevace primyka skupina bloku zeleznohorske a moravskoslezske oblasti s radou lozisek a rudnich vyskytu. Vsechny tyto bloky jsou tvoreny horninami svrchniho proterozoika a starsiho paleozoika tvorene prevazne rulami a rulovymi svory. Patri sem zejmena rudni vyskyty Dankovice, Jimramovske Pavlovice, Kuklik, Dalecin, atp.

Z hlediska tezby uranu jsou nejvyznamnejsi loziska rudniho pole Rozna - Olsi.

Prvni geologicko-pruzkumne prace v rudnim poli Rozna - Olsi zamerene na systematicke vyhledavani uranovych lozisek byly zahajeny v roce 1954 moravskou pruzkumnou skupinou. Dalsi prace provadel Geologicky pruzkum uranoveho prumyslu se sidlem v Novem Meste na Morave. Pomoci emanacniho pruzkumu, gamapruzkumu z automobilu, byla zjistena rada anomalii, ktere v pripade pozitivnich vysledku byly postupne detailizovany a overovany pripovrchovymi dulnimi a vrtnymi pracemi. Vysledky hodnoceni prozkoumanych oblasti umoznily provest jejich zasobove oceneni a postupne predani do tezby. Vzhledem k tomu, ze pruzkumne prace byly zahajeny nejdrive v nejbohatsich centralnich castech loziska, postupovalo predavani prozkoumanych oblasti do tezby od stredu ke kridlum. V roce 1957 byla predana do tezby centralni cast loziska Rozna - dul Rozna I. Dale potom severni kridlo - dul Rozna II (Jasan). Jako posledni byl predan v roce 1967 usek Rozsochy.


Loziska Rozna a Olsi se nachazi v komplexu metamorfovanych sedimentarne-efuzivnich hornin prekambrickeho stari, ktere se radi k vychodni vetvi moldanubika (tzv. strazecke moldanubikum). Puvodni vrasova stavba byla znacne zkomplikovana zlomovou tektonikou.
Na loziscich jev horninovem komplexu zastoupena predevsim pestra serie moldanubika, tvorena plagioklas-biotitickymi az amfibolickymi rulami ruzneho stupne migmatitizace a amfibolity. V mensi mire jsou zastoupeny mramory, erlany, svorove ruly, mala teliska serpentinitu a pyroxenitu.


Uranove zrudneni hydrotermalniho puvodu je vazano na zlomove struktury. Podelne (smerne) dislokace smeru 340 - 355 0 s uklonem 45 - 70 0 k Z lze z genetickeho pohledu rozdelit na tektonicke zony a k nim zperene dislokace zily. Zony, jejichz smerna delka dosahuje 10 - 15 km, maji prevazne mocnost nekolika metru, maximalne 25 - 30 m.

Vypln zon tvori drcena okolni hornina s malym podilem zilnych mineralu (kalcit, grafit, pyrit). Uranove zrudneni v zonach se vyskytuje ve velkych rudnich telesech a je tvoreno prevazne mineralizaci disperzniho (rozptyleneho) charakteru.

Zily jsou zperenymi dislokacemi hlavnich zon. Jejich smerna delka je maximalne 4 - 5 km, mocnost dosahuje 2,5 m a ve vyplni je az 50 % zilnych mineralu. Uranove zrudneni je vetsinou kontrastniho cockoviteho charakteru.

Na lozisku je zastoupeno i metasomaticke zrudneni, a to v hloubkach vetsich jak 600 m. Je vazano na sit dilcich dislokaci, provazene albitizaci. Mocnost rudnich teles dosahuje az 10 m a jsou tvoreny rozptylenym zrudnenim.


Loziska jsou hydrotermalni (nizkoteplotni). Mineralni slozeni uranove mineralizace je uraninit a coffinit (variske stari - cca 250 mil. let). Horniny (biotiticke pararuly) maji pevnost v tlaku 70 - 90 MPa, zonova vypln a zilna vypln 25 - 50 MPa.



1954 - zahajeny geologicke prace v okoli lozisek rudniho pole Rozna – Olsi (objevena radiometricka anomalie)
1955 - provadeny geologicko – pruzkumne prace
1956 - objeveno lozisko Rozna (zrudneni v geologicko-pruzkumne ryze) objeveno lozisko Olsi (zrudneni v geologicko-pruzkumne ryze)
1957 - zahajeni tezby na lozisku Rozna (v ramci narodniho podniku Jachymovske doly Trutnov) – razba jamy R 1,experimentalni tezba z geologicko – pruzkumnych praci
1958 - vznik dulniho zavodu Rozna I (Karel Havlicek Borovsky)
1958 - predani zasob uranu jizniho useku loziska Rozna (k 1. lednu 1958)
1958 - dobyvaci prostor Rozna byl stanoven vymerem USV a TRS dne 30. prosince 1958 (USV a TRS – ustredni sprava vyzkumu a tezby radioaktivnich surovin)
1959 - 2. ledna vznika narodni podnik Jachymovske doly Rozna se sidlem v Dolni Rozince
1959 - predani zasob uranu severniho useku loziska Rozna (k 1. lednu 1959)
1959 - zahajeni tezby z useku Rozna I a Rozna II (zahajeno hloubeni jamy R 2)
1959 - vznik zavodu Olsi
1960 - zahajeno hloubeni jamy Bukov 1
1960 - rocni tezba U kovu z loziska Rozna presahla 100 t U kovu
1962 - zahajeno hloubeni jamy R 3
1963 - vznik samostatneho dulniho zavodu Rozna II (Jasan)
1964 - postavena radiometricka upravna R I
1965 - SBS (statni banskou spravou) schvaleno dobyvani sestupkovou dobyvaci metodou
1965 - zahajena vystavba chemicke upravny uranovych rud v Dolni Rozince (1964 – rozhodnuto o vystavbe)
1966 - oznaceni Jachymovske doly se meni na Uranove doly n. p. Dolni Rozinka
1966 - na 12. patre loziska byly propojeny prekopem tezebni jamy R 1, R 2 (R 3)
1966 - jama R 3 uvedena do zkusebniho provozu do hloubky 18. patra
1967 – je dosazeno nejvyssi tezby uranove rudy v oblasti 693300 t rudniny za jeden rok
1967 - predani k tezbe useku Rozsochy
1968 - je dokoncena vystavba chemicke upravny v Dolni Rozince
1968 - je zahajeno komplexni a systematicke cisteni dulnich vod
1968 - byla dosazena tezba za rok z jednoho dulniho zavodu vyssi jak 250 t uranu (dul Olsi 293,4 t)
1972 - zahajeno hloubeni jamy R 7S
1973 - jama R 3 je dohloubena na uroven 24. patra – konecna hloubka 1200,5 m
1976 - jama R 3 je uvedena do provozu do konecne hloubky 24. patra
1976 - jama R 7S je dohloubena na uroven 24. patra
1978 - jama R 7S uvedena do plneho provozu
1978 - uvedena do provozu vetraci jama Bukov 2
1979 - uvedena do provozu el. rozvodna 110 kV/22 kV RON
1980 - byla dosazena tezba za rok vyssi jak 300 t uranu z jednoho dulniho zavodu (R II – 313,8 t)
1984 - preveden system vetrani dolu Rozna I a Rozna II na saci system
1987 - zahajen utlum tezby uranovych rud na uzemi byvale CSSR
1989 - zanika dulni zavod Olsi, je zahajena likvidace dolu Olsi
1989 - (1. ledna) zavod chemicka upravna je zaclenen do koncernoveho podniku Uranove doly Dolni Rozinka
1990 - bylo dosazeno nejvetsi hloubky na lozisku Rozna (jama R 6S na 26. patre -702,4 m pod morem)
1991 - vytezen posledni vuz na jame R 2 (lozisko Rozna dotezeno do hloubky 12. patra)
1992 - stavajici nazev Uranove doly Dolni Rozinka odstepny zavod zmenen na GEAM odstepny zavod Dolni Rozinka
1992 - (1. dubna) prevedena cast zamestnancu geologickeho pruzkumu, zavodu IV Nove Mesto na Morave
1994 - odbytova krize souvisejici s tim, ze Slovenske energeticke zavody odmitly kupovat cesky uran (zacaly odebirat primo jaderne palivo)
1995 - Usneseni vlady CR c. 244 – tezba a uprava uranove rudy v lokalite Dolni Rozinka bude provadena jen vyberove
1995 - (1. cervence) zanika dulni zavod Rozna II (Jasan) – sloucenim s dulnim zavodem Rozna I
1996 - zacina pracovat CDV (cistirna dulnich vod) na lozisku Olsi
1997 - Usneseni vlady CR c. 427 prodlouzilo tezbu a upravu uranu v lokalite Dolni Rozinka do 1. ledna 2002
2000 - Usneseni vlady CR c. 1107 prodlouzilo tezbu a upravu uranu v lokalite Dolni Rozinka do 1. ledna 2004
2002 - Usneseni vlady CR c. 689 prodlouzilo tezbu a upravu uranu v lokalite Dolni Rozinka do 1. ledna 2006
2002 - dokoncena sanace a rekultivace na dole Olsi (k 1. lednu predano 18,1 ha lesa v katastralnim uzemi Olsi a Drahonin statniku podniku Lesy CR)
2002 - (1. dubna) zacleneny do organizace Rudne doly Jesenik a Jihomoravske lignitove doly Hodonin (vcetne Rosicko-oslavanskych uhelnych dolu)
2004 - demolice tezni veze jamy R 2
2005 - Usneseni vlady CR c. 1316 prodlouzilo tezbu a upravu uranu v lokalite Dolni Rozinka do konce roku 2008 (s moznosti pokracovani v tezbe a uprave)
2005 - byla dosazena nejvyssi tezba v oblasti z jednoho dulniho zavodu za rok (381,2 t uranu – dul R I, predtim dulni zavod Rozna II v roce 1980 – 313,8 t uranu [celkem 3x pres 300 t], predtim dul Olsi v roce 1968 – 293,4 t uranu,dul R I celkem 11x pres 300 t)
2006 - svetova cena 1 kg uranu v uranovem koncentratu dosahla az 3800 Kc/kg (na okamzitem trhu)
2007 - byla uvedena do provozu rozsirena kapacita – cistirna odkalistnich vod a dulnich vod na zavode chemicka upravna
2007 - svetova cena 1 kg uranu v uranovem koncentratu presahla 5000 Kc/kg (na okamzitem trhu)
2007 - byla zahajena razba hlavniho prekopu z jamy R 7S na 23. patre (1. dubna)
2007 - vlada CR usnesenim c. 565 ze dne 27. 5. 2007 schvaluje pokracovani tezby a upravy uranu na lozisku Rozna po dobu ekonomicke vyhodnosti tezby



Keska vas zavede k uranovemu dolu Rozna I. pro mistni obyvatele znamy jako KHB (cti KaHaBe) podle puvodniho nazvu K. H. Borovsky, bohuzel vsak po roce 1968 se jiz tento nazev nezdal jako politicky spravny, tak byl zmenen na Rozna I. podle nazvu tezebni jamy.


Dul Rozna I. je poslednim fungujicim hlubinnym uranovym dolem v Evrope a jeho vyznam je nemali. Mnozi ekologicti aktiviste se jiz od padu zelezne opony pokouseji dul zavrit. Je to vsak, ale spravne? Existuje jina cista energie, nez je z jadra? Ktera jde prakticky pouzit na nasem uzemi. Vzdyt kazdy kilowat vyrobeny ze slunce nebo z vetru musi byt jisten jinym stejne vykonnym zdrojem. Je spravne, kdyz mala zeme nema temer zadne surovinove bohatstvi jako je ropa, med, zelezo ci cin se zreknout vyjimecneho loziska v cele Evrope (vyjma Ruska – lozisko je vsak jiz za Uralem, takze vlastne v Evrope neni). 

Bohuzel se tak jiz v mnoha dolech v Ceske republice stalo, a to pri dnesnich cenach uranu byla chyba a s prichodem renesance jadra v Evrope se to potvrdilo.

Keska samotna vas zavede pod areal sachty Rozna I., kde lze celkem bez problemu pozorovat tezebni vez a treba i vyckat, az se roztoci na ni kola, kdyz se klec s horniky ci materialem spousti do dolu nebo ven.

Keska je klasicka regular, dbejte prosim o peclive zamaskovani kesky, kolem totiz mohou chodit hornici z prace.

Auto prosim neparkujte az nahore, ale na odbocce z panelky. Protoze by se nahore dve auta nemusela vyhnout a navic se tam obtizne otaci.

Upozorneni: V pracovnich dnech od 6:00-14:00 je na prijezdovych komunikaci zvyseny provoz tezkych nakladnich vozidel. Budte i pri ceste autem, pesky nebo na kole v tuto dobu opatrni.