Ostrovská SORELA
Ostrov - dnes druhé nejvetší mesto Karlovarska nebývalo nikdy tak velkým mestem jako v posledních padesáti letech. Scítání lidu z roku 1930 dokládá, že zde bylo 362 domu a 2800 obyvatel.
Po skoncení 2. svetové války a nástupu komunistu k moci bylo rozhodnuto, že se Ostrov stane spádovým sídlištem pro potreby nedalekých Jáchymovských dolu. Na jeho výstavbe se podíleli svou otrockou prací tisíce politických veznu. Za pouhých osm let se Ostrov rozrostl o 20 000 obyvatel, na krátký cas se stal i mestem okresním. 
Díky vyžadované rychlosti stavebního tempa vyrostlo mnoho staveb v jednotném stylu socialistického realismu, nazývaném SORELA.
Ve tricátých letech se tento styl z USA a Francie dostává i do tehdejšího Sovetského svazu a vývoj architektury ovlivnuje až do poloviny 50 let. Teprve pozdeji prichází snaha na tento styl naroubovat ideologizující teorie. Vznikají obytné komplexy i celá mesta. V Cechách jsou však jedinými ucelenými cistými realizovanými mesty Ostrov a Havírov. Práve Ostrov predstavuje príklad jednoty architektonického výrazu staveb, celkového urbanistického pojetí, vcetne zapojení zelene. Velkoryse založená a koncepcní kompozice je dopracována až do detailu tvorící celek jednotného vyrazu.
Ústrední prostor mesta vzniklého v 50. letech predstavuje plocha námestí s budovou kulturního domu, zámerne evokující námestí historických mest. Tato plocha je rámována geometricky pojatými zídkami lemujícími záhony sladenými s architekturou budov. Zelené plochy byly dotvárené ružovými záhony, které s ostatní zelení vytvárely príjemné mikroklima. Prucelí kulturního domu graduje sousoším zecky s delníkem se zajímavým akcentem - vzhlíží k západu. Zrejme zustane tajemstvím zda jde o hrícku náhody nebo skrytý úmysl tvurce. Tím byl sochar Jaroslav Šlezinger, který byl v roce 1950 odsouzen na 25 let pobytu v Jáchymovském lágru. V srpnu roku 1954 byl preveden z tábora "L" na stavbu kulturního domu v Ostrove, k práci na jeho socharské výzdobe. Ideologické motivy jsou použity zejména v interiéru kulturního domu a sice ve forme sklenených výplní mezi spolecenským sálem predsálím a kavárnou. Typickým ozdobným prvkem ostrovské SORELY se stal jednoduchý motiv slunce. Ve meste najdeme i zdobné prvky ceské renesance a sice ve forme psaníckových sgrafit na jednotlivých obytných domech Ve svém celku predstavuje ostrovská architektura umírnený historismus.
.
Budeme-li se pokoušet hodnotit ostrovský socialistický realismus, je treba oddelit stavební styl od jeho ideologizace. Nový Ostrov je zdarilé a komplexne pojaté zahradní mesto, mesto s nadcasovým urbanistickým rešením, mesto lidštejší, nesrovnatelné s další výstavbou obytných panelových zón. Heslem stavet rychleji a levneji skoncilo období tzv. Sorely. Od té doby se prestalo mluvit o kráse a zustala jen ekonomie, typizace a prefabrikace. Proto je nutné nový Ostrov chránit pred neuváženým zásahem do jeho struktury, at již neprimerenou novou výstavbou ci zásahem do architektury.
POZOR MUDLOVE JSOU VSUDE ! V kesi neni tuzka!
