Zamek Vernerov Traditional Geocache

První zpráva o založení Vernérova pochází z roku 1261. Až do pocátku sedmnáctého století se držitelé strídali, ale v obci nikdy nesídlili, byl tam jen jejich poplužní dvur. Roku 1606 Koupil Vernérov Eliáš Schmidtgrabner z Lustenecku. Po bitve na Bílé hore mu byl majetek zabaven, ale již roku 1623 koupila Vernérov s príslušnými vesnicemi jeho dcera zpet. Její synovec Vilém Jindrich Schmidtgrabner postavil ve vesnici nekdy v polovine sedmnáctého století zámek. Byla to patrová budova o trinácti osách, nejdríve s jedním, pozdeji se dvema krátkými kolmými krídly do dvora. Ve stredu hlavní budovy orientované ve smeru sever - jih byl rizalit s prujezdem. Po jeho obou stranách byla rada místností zaklenutých valene s výsecemi. V krátkém krídle pri severovýchodním nároží bylo schodište do patra. Pozdeji byla k nemu pristavena malá kaple zaklenutá valene. Kolem poloviny osmnáctého století byl zámek za dalšího majitele hrabete Václava Chotka z Chotkova a Vojnína rozšíren o již uvedené krídlo pri jihovýchodním nároží, jehož místnosti mely plackové klenby. Poslední prestavba probehla za Františka Korba z Weidenheimu kolem roku 1864. Pri ní byla také pristavena vež nad rizalit a upraveny fasády clenené lizénami. Korbum z Weidheimu patril zámek až do konce druhé svetové války a pak prešel do správy státu, který ho prevedl na místní JZD. Po jeho zániku se stal roku 1964 majetkem Státního statku Klášterec nad Ohrí, který se však o jeho údržbu nestaral. Stavba pustla a zacala se rozpadat. Existovaly sice plány na její záchranu a využití jako muzea puškarské výroby, kterou byl známý i Vernérov, ale ty se nemohly uskutecnit kvuli zrušení a zbourání celé obce. Ta zanikla roku 1987 zbytecne kvuli plánovanému, ale nikdy neuskutecnenému úložišti popílku z elektráren Prunerov. (Zdroj : Zdena Binterová)