Jakub Krcín z Jelcan a Sedlcan (1535 – 1604)
 Narodil se 18. cervence 1535 v Kolíne v nezámožné zemanské rodine. Studoval v Praze Karlovu universitu, ale nedokoncil ji. Od r. 1559 pusobil jako správce na hospodárství v borovanském kláštere a r. 1561 vstupuje do služeb Viléma z Rožmberka. Stává se purkrabím krumlovského zámku, rekonstruuje pivovar, buduje ovcíny a jezy. Nechal vybudovat rybníky Svet, napájecí kanál Nová reka, zrekonstruoval Zlatou stoku. V letech 1584–89 oprášil plány na stavbu Rožmberka ze zacátku 16. stol. Štepánka Netolického a pustil se tak do stavby nejvetšího rybníka v Cechách. Dal tak vzniknout dumyslné a rozsáhlé rožmberské rybnicní soustave. Jakub Krcín se stává nejvyšším rožmberským regentem. Byl to cílevedomý a dobrý hospodár, který razil zásadu: “Starými príjmy nehýbej, nové hledej”. Za zásluhy o rožmberské hospodárství mu Vilém z Rožmberka venuje panství Leptác a Jelcany. Regent se dokázal vzorne postarat nejen o hospodárství svého pána, ale i o rozmnožování vlastního majetku. Výhodne se oženil, skoupil nekolik vesnic, získal doživotne Sedlcany a vybudoval vlastní honosné sídlo – renesancní tvrz Nový Leptác. Tato stavba, pozdeji prebudovaná na zámek Kratochvíle, se však tak zalíbila Vilémovi, že ji s Krcínem vymenil za renesancní tvrz Krepenice, kde Jakub Krcín strávil zbytek svého života. Jako místo svého posledního odpocinku si tento výjimecný organizátor, ekonom, stavitel i hospodárský stratég vybral a pripravoval hrobku pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Obdenicích, které mu od roku 1593 patrily. Krome budování hrobky si nechal tesat i náhrobní kámen, který je dodnes dochovaný v obdenickém kostele. V roce 1944 byla v rámci oprav kostela Nanebevzetí Panny Marie otevrena i hrobka rožmberského regenta a ukázalo se, že je prázdná. Vše zdá se nasvedcuje tomu, že Jakub Krcín nikdy v Obdenicích pohrben nebyl. Není známo presné datum jeho úmrtí. Ví se jen, že zemrel nekdy mezi 19.1.1604, kdy sepsal svou závet a 9.2.1604, kdy Krcínovi pozustalí vrací podle smlouvy po smrti docasného majitele Sedlcany Petru Vokovi z Rožmberka.
 Rybník Rožmberk – nejvetší rybník v Cechách. Na pocátku 17. stol. byla jeho vodní plocha témer dvojnásobná (1000 ha) než dnes. Rožmberk je vlastne prehradou na rece Lužnici, jejíž vody jsou zadržovány dvojstupnovou hrází. 2.4 km dlouhá, 12 m vysoká a 60–80 m u paty široká hráz je zpevnena asi 76 duby. Rozlehlost vodní plochy umožní z nekterých míst videt, že je Zeme “kulatá”. Pri velkých povodních v roce 2002 se ukázalo, že absorpcní schopnost Rožmberku je ve vodohospodárském systému nenahraditelná. Rožmberk tehdy zachytil desetinásobek svého objemu (cca 70 – 75 000 000 m3 vody) a uchránil povodí Lužnice od vetších škod. Vlastnímu výlovu predchází tzv. strojení rybníka, které zahrnuje prípravné práce k výlovu. Jedná se predevším o vypouštení vody z rybníka, které musí být pozvolné, aby se ryby soustredily pouze do lovište. Rychlost odtoku vody se musí velmi pozorne kontrolovat. Na zacátku klesá hladina pomalu, pozdeji, pri snížené hladine se pokles zrychluje. U velkých chovných rybníku muže trvat strojení i nekolik týdnu. O víkendovém ránu hned za svítání roztáhnou síte a desítky postav v gumových pláštích a vysokých botách se vydají do studeného bahna.
 Rybník Svet (puvodní název Nevdek) má výmeru 380 ha a vznikl založením hráze v sousedství hradeb pred branami mesta. Stal se tak významnou soucástí mestského opevnení. Na míste stavby se predtím nacházelo celé Svinenské predmestí Trebone, které bylo zlikvidováno. Na jeho brehu mimo jiné stojí též Schwarzenberská hrobka.
 Nová reka je spojovací kanál mezi Lužnicí a Nežárkou. Stavba byla zapocata zároven se stavbou rybníka Rožmberka, aby byla zajištena jeho ochrana pred povodnemi na Lužnici. Jejím korytem lze prevést cást povodnové vlny do Nežárky. Je rezervací “Novorecké mocály”. Nová reka tak splynula s prírodou, že dnes nikdo nepozná, že se jedná o umelý kanál.
 Zlatá stoka – mnoho rybníku Trebonské pánve je propojeno s rekou Lužnicí velmi dumyslným kanálem – Zlatou stokou. Dílo Štepánka Netolického, vybudované v letech 1506–1520, slouží k regulaci stavu vody v rybnících i k zavlažování, dríve i k pohánení mlýnu a pil i k plavení dreva. Tato umele vybudovaná, 45 km dlouhá stoka s výškovým spádem 30 m, pusobí zcela prirozeným dojmem. Mužeme na ní nalézt dokonce mimoúrovnové vodní križovatky (napr. se Železnou stokou).
Nezapomente si opsat bonusové císlo "AA", které naleznete v logbooku nebo na krabicce, pro výpocet souradnic FINÁLKY série Jihoceský kapr.
|
|