Povest o vzniku Stankova
Kdy a kým byl Stankov zalozen, není známo. Od dávných dob kolují v kraji ruzné povesti, které alespon zcásti nám dávají nahlednouti do sera minulosti a priblizují k neznámému puvodu jména Stankova.
Vypravuje se, ze tu v hlubokých lesích poblíze vtoku dvou rek zil kdysi osamele kovár. Chatrnou kovárnu mel prímo na stezce, která vedla krajem do Bavor s byla zastávkou mnohému poselstvu, rytírum, vojákum i zbloudilému jezdci, kterí své kone dávali tu okovati. Za jedné noci priklusal k domku rytír neznámého jména, který jiz znal svého kováre a zabusil na temné okénko kovárny, az se to lesem ozývalo: „Vstan a kov!“. V lidové mluve tato výzva zní: „Stan a kov!“.
Tutéz príhodu pripisuje povest rovnez vojsku husitskému, které tudy táhlo proti Zikmundovi a jehoz hejtman budil kováre v krajine usedlého, aby jeho kone okoval. Tato povest ovsem velmi odporuje pravde, neboť v dobe, kdy Prokop Holý rozlozil svá vojska mezi Chudenicemi a Horsovským Týnem, tedy prímo ve stavovském kraji, byl jiz Stankov znám témer dve století.
Vedecká etymologie podává pravdepodobnejsí výklad jména Stankov. Zil to snad jakýsi Stanek, majitel dvora nebo statku (v místech pozdejsího statku Trnkova). Z puvodního oznacení jeho statku (Stankóv dvór) vzniklo postupem casu jméno Stankov. Svým puvodem je to tedy prídavné jméno privlastnovací, odvozené od slova Stanek koncovkou -ov.
Josef Zák, Zkazky z domova, Plzen 1941
Stankov, domorodci rovnez zvaný Stankovy nebo jen Stankov, lezí tesne pod soutokem Radbuzy a Zubriny, asi tak v puli cesty mezi Plzní a Domazlicemi. Mesto bylo dlouho Radbuzou delené na Stankov-mesto (vlevo od toku reky) a Stankov-ves (vpravo), díky cemuz pri krajské reforme pripadlo mesto pod Plzenský kraj a ves pod kraj Klatovský - mezi lety 1749-1851. Ke sloucení obou cástí doslo teprve v roce 1938 a statut mesta byl Stankovu priznán dokonce az v roce 1960.
Historie nejstarsí.....
První písemne dolozená zpráva o existenci Stankova je z roku 1233 na listine kde je uveden Witla de Stancowic. Tento majitel Stankova pravdepodobne sídlil na nedalekém hradu Lacembok. V roce 1271 prodává svuj majetek chotesovskému klásteru. Ze zápisu o této transakci vyplývá, ze Stankov byl trhovou vsí s farním kostelem sv. Jakuba Vetsího.
První zmínka o mestecku Stankov je známá z roku 1367. Majitelem a nejspíse i zakladatelem byl premonstrátský kláster v Chotesove. Vznik mestecka na levém brehu Radbuzy byl s nejvetsí pravdepodobností motivován existencí dálkové cesty z Plzne do Domazlic a dále pak do Bavor. Podél této cesty vzniklo ctvercové námestí, z jehoz jizní strany vedla cesta k rícnímu brodu do Stankova vsi.
Obe lokality byly soucástí chotesovského klásterního panství do roku 1425. V tomto roce zastavili premonstráti mestecko majiteli horsovskotýnského panství Zdenkovi z Drstky. Horsovskotýnstí v roce 1576 prikoupili také ves. Zatímco ves zustala soucástí tohoto panství az do jeho zániku, mestecko bylo v roce 1624 postoupeno zpátky puvodnímu majiteli, chotesovskému klásteru.
Historie stará.....
Významným predelem ve vývoji obou lokalit byl rok 1850. Po zrusení patrimoniálního zrízení v roce 1848 vznikl nový systém politické, soudní a berní správy. Nejnizsí správní jednotkou se stala obec, která byla podrízena okresnímu hejtmanství. Obe stavovské obce se staly soucástí politického okresu Horsovský Týn. Oficiální název az do sloucení znel Mestys Stankov a Ves Stankov.
Slibný rozvoj celé spolecnosti i Stankovu pozastavily 1. Svetová válka. Cástecná mobilizace byla ve Stankove vyhlásena práve o pouti 26. Cervence 1914. Konec války a vyhlásení samostatné Ceskoslovenské republiky byl s nadsením oslavován i v obou stavovských obcích.
V prvním desetiletí samostatné republiky se pomery postupne stabilizovaly. V roce 1921 zilo v Mestysi Stankov 1528 obyvatel, z toho 50 Nemcu, ve Vsi Stankov to bylo 1805 obyvatel s výraznejsí nemeckou mensinou - 274 Nemcu.
Historie.....
V posledních týdnech, které predcházely okupaci jihozápadního pohranicí, dosáhli Stankovstí sloucení obou stavovských obcí. V breznu 1938 sloucení povolily príslusné nadrízení orgány, po slozitých jednáních predstavitelu obou obcí bylo sloucení zavrseno 9. srpna 1938 a od 10. srpna 1938 zacala ve slouceném Stankove úradovat správní komise.
Ve slouceném Stankove zilo v té dobe 3823 obyvatel a bylo tu 608 popisných císel.
Po odtrzení pohranicního území zustal Stankov soucástí Ceskoslovenské republiky, po okupaci v breznu 1939 pak Protektorátu Cechy a Morava. Do té doby byl Stankov soucástí politického okresu Horsovský Týn, ale protoze ten pripadl k Rísi, byl Stankov priclenen k okresu Domazlice. Prestoze Stankov nepocítil krutost války bezprostredne, tíha fasistického rezimu dolehla i na nej. Zacalo pronásledování zidovských obcanu, doslo k zatýkání obcanu gestapem, byl rozpusten Sokol, muzi, neprovdané zeny a dívky byli vysláni na nucenou práci.
6. kvetna 1945 projel Stankovem první americký obrnenec. Stankov byl osvobozen.
V prvních poválecných dnech byl ustaven revolucní národní výbor. První týdny a mesíce po osvobození naplnily snahy o konsolidaci bezného zivota, zajistení potravin a dalsích nezbytností. Po odsunu stankovských Nemcu poklesl pocet pocet obyvatel z 3832 ve srovnání s rokem 1930 na 2854 v roce 1950.
Dalsí léta ve Stankove probíhala tak jako v celé Ceskoslovenské republice v duchu politiky jedné strany, pestrý spolecenský zivot byl stazen do mantinelu Národní fronty.
V roce 1960 probehla zásadní správní reforma, pri které byly vytvoreny vetsí okresy a v rámci nového správního usporádání se stal Stankov soucástí okresu Domazlice. Ve stejném roce získal Stankov statut mesta a stal se sídlem mestského národního výboru.
Soucasnost.....
Po správní reforme v roce 2002 se stal Stankov od ledna 2003 obcí s povereným úradem se správním obvodem Cermná, Hlohová, Hlohovcice, Mocerady, Osvracín, Podevousy a Puclice a pripadl do správního obvodu obce s rozsírenou pusobností Horsovský Týn. Stankov má pet cástí: Stankov I, Stankov II, Krchleby, Ohucov a Vránov. Ve meste s katastrální výmerou 2049ha zije pres 3000 obyvatel.
(Toto je zhruba podaná historie Stankova, pro zvídavejsí je více uvedeno v knize STANKOV 775 let, vydané v roce 2008.)
Finále N 49° 33.CBA E 013° 03.D(B-1)A
Bonusová císla
GC3E5WN, 1# - Stankov - Mastník = A
GC3E9VK, 2# - Stankov - Kostel sv. Jakuba Vetsího = B
GC3E9ZK, 3# - Stankov - nádrazí = C
GC3EA3C, 4# - Stankov - Pivovar = D