Vidice
Prvni zminka o obci Vidice pochazi z roku 1362, kdy je spolecne
s mistni tvrzi zminovan jakysi zeman Dobrohost. Pred rokem 1512
byly vidice pripojeny k nedalekym Bernarticim. Ves se postupne
rozrustala a v roce 1930 zde stalo 46 usedlosti, obydlenych 230
obyvateli. Nad severni stranou navsi drive staval pansky dvur. Jeho
objekty byly zcasti odstraneny po roce 1970. Pametnici vypravuji o
rozsahlem sklepe, jehoz valena klenba nesla prorazit a proto byl
ponechan pod vrstvou suti.
Kostel sv. Apoleny
Kostel sv. Apoleny se nachazi u polni cesty do Bernartic, na
severnim okraji obce. Jedna se o prostou stavbu bez vyraznych
slohovych prvku, kterou tvori plochostropa lod a klenuty
polygonalni presbytar doplneny po stranach o sakristii. Kostel
obsahuje zarizeni z 2. pol. 17. stol. a 1. pol. 18. stol. Doba a
pohnutky, ktere ke vzniku kostela vedly, jsou nejasne. Soudoba
odborna literatura uvadi jeho stredoveky puvod. Zda se vsak, ze
polygonalni zaver je pouze konzervativnim prvkem stavby vybudovane
teprve v baroku. Je proto velice pravdepodobne, ze kostel sv.
Apoleny vznikl jako barokni poutni kostelik v 17. stoleti. Blizke
analogie muzeme spatrit v poutnim kostele sv. Apoleny u nedaleke
Primdy. V roce 1857 byl vidicky kostelik opraven borskymi
Lowensteiny. Obnova fasady a stresni krytiny probehla v letech 1994
- 1995.
Svata Apollonie
Apollonie byla zena zijici ve druhem az tretim stoleti v
Alexandrii. Pravdepodobne se jednalo o zastupkyni slechtickeho
rodu. Zila si pomerne klidne az do okamziku, kdy byla spolu s
ostatnimi krestany zajata pohany. V dobe kdy dosahla jiz vysokeho
veku, nastalo v Alexandrii velke pronasledovani krestanu. Stalo se
tak roku 249. Zfanatizovany dav usmrtil kazdeho krestana, ktery se
mu dostal do rukou. Apollonii opakovane bili do obliceje, vyrazili
(nebo vytrhali klestemi) ji vsechny zuby a pak rozbili celisti.
Pritom ji neustale mucili ohnem. Chteli, aby se zrekla sve viry a
vyhrozovali ji upalenim zaziva. Zoufala a bolesti silena zena se
jim v jednom okamziku, po kratke modlitbe, vytrhla a vrhla se sama
do plamenu, kde skonala. Tehdejsi alexandrijsky biskup sv.
Dionysius zachytil zpravu o umuceni svate Apolonie v dopise
Fabianovi z Antiochie. Velmi brzy po jeji smrti se rozsirila k teto
mucednici nebyvala ucta, nejprve na vychode Evropy, pozdeji i na
zapade. Diky okolnostem tykajicich se jeji smrti je patronkou
ochranujici pred bolesti zubu, proti nemocem v ustni dutine,
zubnich lekaru, zubnich laborantu. Spodobnenou ji najdeme s
klestemi, nekdy se zubem, dlatem, nozem ci horici hranici.
zdroj:
www.abcsvatych.com/mesice/2/unor9.htm
www.vidice.cz/