Obdobi 1903 - 1917
Arno Plauert v roce 1903 kupuje cely podil ve firme, ktera jeste dalsi tri roky nese puvodni nazev. Novy majitel postupne buduje silnou firmu, ktera se zacina venovat vyrobe obrabecich stroju (od roku 1906 po ctyri desitky let nese ve svem nazvu jmeno zakladatele, zpocatku jako „Arno Plauert, Maschinenfabrik“).Hlavni vyrobni naplni se stavaji stroje na obrabeni kovu.
Zpocatku se jedna o vrtacky, soustruhy, shapingy, frezky, od roku 1915 se zacinaji vyrabet i vodorovne vyvrtavacky. Prvni svetova valka se stava velkou prilezitosti, Arno Plauert vyuziva prednosti valecnych zakazek, tovarna rozviji zbrojni program (vyroba granatu a min). Na konci tohoto obdobi se vyroba natolik rozsiruje, ze se objevuje potreba postavit novou tovarnu. Za cele prvni obdobi bylo vyvinuto celkem 111 typu obrabecich stroju.
V prosinci 1917 se firma stehuje do noveho arealu, ktery slouzi dodnes.
Obdobi 1918 - 1928
Konec valky a firma zacina mit prvni velke financni problemy, tesne po valce se hromadi neprodane stroje (dusledek ztraty velkeho rakousko-uherskeho trhu).
Po roce 1922 se situace zlepsuje, zvysuje se vyroba, predevsim soustruhu a frezek (jen v roce 1926 bylo vyvinuto 45 typu rychlobeznych soustruhu).
Firma pronika na vyspele evropske trhy. Ve vetsi mire se ve vyrobnim programu objevuji vodorovne vyvrtavacky, firma se postupne dostava z nejhorsiho. Od roku 1927 zacina pravidelna seriova vyroba vodorovnych vyvrtavacek.
Obdobi 1929 – 1937
Rozsiruje se vyroba vyvrtavacek, rozsiruje se vyrobni program, napr. o vyrobu soustruznickych sklicidel. V roce 1931 byla ziskana velka zakazka pro SSSR, do te doby nevidane mnozstvi 21 stroju v jedne zakazce, tehdy za ohromujici castku 3,5 mil. Kc. V teto zakazce prevazovaly soustruhy a frezky. Pro rozbehnuti vyroby onech 21 stroju stacila pujcka 100 tis. Kc. V roce 1932 nastava druha krize, kdy je na cas dokonce soudne povolena exekuce majetku (na pokryti dluhu na danich). Krize je rychle prekonana a velka zakazka do SSSR odstartovala „prvni zlaty vek“ horizontek. Jiz v roce 1933 je vyvinuto 5 typu modernich vyvrtavacek, ktere se okamzite zacinaji seriove vyrabet. V roce 1934 bylo vyvinuto 8 typu vyvrtavacek, oproti predchozimu roku se obrat zdvojnasobil na 6,5 mil. Kc. V roce 1935 bylo vyvinuto dalsich 6 typu vyvrtavacek, rocni obrat se zvysuje na 8 mil. Kc, v roce 1936 pracuje ve firme 430 zamestnancu a rocni obrat se zvysil na 13,8 mil. Kc, je to nejplodnejsi rok celeho predvalecneho obdobi, bylo vyvinuto 13 typu vyvrtavacek, vyrabelo se 12 typu vodorovnych vyvrtavacek, 6 typu frezek, 15 typu soustruhu, 2 typy shapingu a nekolik typu vrtacek. Nastal tedy prudky rozmach vyroby. Obdobi konci smrti zakladatele v roce 1937.
Obdobi 1937 - 1945
Majiteli se stavaji synove, firma se meni na verejnou obchodni spolecnost. Do roku 1938 se jednalo o kratke obdobi pokracovani uspesneho tazeni na svetove trhy, byt s novou vnitrni organizaci. Poprve v historii firmy se reditelem stava nekdo jiny nez majitel. Zacatkem rijna 1938 je Varnsdorf obsazen nemeckou armadou a cele pohranici je vzapeti anektovano Nemeckem. Firma se stava soucasti risskeho prumyslu se vsim, co toto clenstvi prinasi po strance normativu, technologie, ale take ideologie. Jiz v roce 1938 byla zahajena stavba nove montazni haly, protoze se pocitalo s dalsim narustem vyroby. V roce 1942 nastava prvni velka fuze, kdy firma kupuje jinou varnsdorfskou strojirnu, jejiz areal se na 24 let stal soucasti firmy. V roce 1944 dochazi k prechodu na valecnou vyrobu, soucasne se do firmy stehuje vyroba z nemeckych tovaren ohrozenych spojeneckym bombardovanim. Mezi zamestnanci prevazuji totalne nasazeni. Toto obdobi konci v kvetnu 1945 osvobozenim republiky. Politicke zmeny se nevyhybaji ani firme, ktera se mela stat valecnou koristi Rude armady.
Obdobi 1945 - 1959
Jeste v roce 1945 konci vyroba vsech ostatnich druhu obrabecich stroju, zacina vyhradni orientace na vodorovne vyvrtavacky. Po prvnich problemech (zpusobenych nedostatkem kvalifikovane pracovni sily) se firma stava v roce 1946 soucasti vetsi skupiny znarodnenych tovaren (Spojene tovarny na obrabeci stroje, narodni podnik). V tomtez roce zacina seriova vyroba prvni vodorovne vyvrtavacky vyvinute po druhe svetove valce. V roce 1948 pracuje ve firme 580 zamestnancu, bylo vyrobeno celkem 152 stroju. Na nekolik mesicu v roce 1949 se firma administrativne stava soucasti TOSu Celakovice n. p., od roku 1950 se osamostatnuje pod nazvem TOS Varnsdorf n. p., do firmy se zaclenuje rumburska slevarna, pozdeji take strojirna v Ceske Kamenici. Zacatkem padesatych let firma ziskava dalsi vyrobni areal, do ktereho se zacinaji stehovat jednotlive dilny. Vyroba stroju kolisa mezi 120 a 200 kusy rocne. Objevuji se prvni naznaky krize ve vyvoji horizontek. Krize je brzy prekonana a v polovine padesatych let prichazi nova koncepce, predzvest numericky rizenych stroju. Ke konci obdobi se zacina pripravovat slouceni tri nejvetsich strojirenskych podniku ve Varnsdorfu v jeden, tzv. „velky TOS“.
TOS Varnsdorf n. p. pohlcuje v roce 1960 Severoceskou armaturku n. p. a Unicovske strojirny n. p. (jejich varnsdorfske zavody), osamostatnuje se a jedinym obchodnim zastupcem pro zahranicni obchod se jeste v tomtez roce stava PZO Strojimport. Po nekolika letech vahani (po slouceni) nastava prudky rozmach vyroby a exportu. Ve firme pracuje po slouceni 2176 zamestnancu.
Obdobi 1969 - 1979
Utuzeni rezimu v tzv. normalizaci, podniku se dari i pres velke problemy s domacimi ridicimi systemy udrzet dobrou bilanci vyvozu. V polovine sedmdesatych let (od roku 1975) zacina firma investovat do vypocetni techniky (nejprve jsou to salove pocitace). Pres kolisave uspechy stale probihaji investice do vyrobni zakladny, nyni i v pobocnych provozech (slevarna v Rumburku a strojirna v Ceske Kamenici).
Obdobi 1980 - 1989
Sdruzeni vyrobcu obrabecich stroju se pocatkem roku 1980 transformuje do koncernu TST (Tovarny strojirenske techniky), TOS Varnsdorf se stava koncernovym podnikem. Koncem obdobi klesa pocet vyrobenych stroju, klesa i pocet zamestnancu. Firma se dostava do stagnace.
Obdobi 1989 - 1995
O poloviny roku 1989 se TOS Varnsdorf stava statnim podnikem. Jedine, co se v tomto obdobi rozviji, je vyvoj stroju. Koncem roku 1994 firma rozsahle inovuje svuj informacni system, zalozeny na nejmodernejsich informacnich technologiich. Tento proces pokracuje v dalsich letech.
Obdobi 1995 - soucasnost
Po mnoha letech je firma opet v soukromych rukou, v srpnu 1995 je TOS VARNSDORF s. p. privatizovan primym prodejem. Do firmy vstupuje ryze cesky kapital, firma meni nazev na TOS VARNSDORF s. r. o., nastava dynamicke obdobi, obdobi rustu a uspechu. V roce 1996 se firma meni na akciovou spolecnost. Velkym impulsem se stava opet zakazka smerujici na vychod. V roce 2003 se firma zdarne vyrovnala s celosvetovou hospodarskou krizi, ktera se nevyhnula ani odvetvi vyroby obrabecich stroju. V roce 2005 byla v Cine zalozena dcerina spolecnost TOS KUNMING Machine Tool Co., Ltd, ktera se rovnez zameruje na vyrobu a montaz vodorovnych frezovacich a vyvrtavacich stroju. Prodej stroju stoupl na 120 kusu.
V dnesni dobe, pracuje ve firme kolem 500 lidi.
Děkuji baloo90210 za provedení betatestu.
Kolem 6 a 7 hodiny je prijezd zamestancu, kolem 14 a 15 hodiny odjezd. Tak ze premudlovano.