Svojetická cache Traditional Geocache
Trek&Cube: Je mi líto, ale kes musim archivovat. V parciku na navsi ocividne keska nekomu strasne vadi. Vymyslel bych nove misto jinde po okoli, ale az mi to soucasna koronavirova situace vice dovoli coz bude snad v lete ... Ted bohuzel z pracovnich duvodu neni tolik casu.
Dekuji za pochopeni
Cube
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ke kešce : Tajné číslo pro uloveni Myterky je 12 ! ..Na zemi ji nehledejte. Dejte si velice dobry pozor na mudly kolem(auta,domy,cyklisti,mudli na zastavce...)!!! Aby jste kesuly ulovili, musite vstoupit do parku ! Doporucuji si v klidu precist hint a jit na jistotu. Neni vubec treba nekde neco rozebírat !
HISTORIE OBCE
Oblast leží pri okraji nejstaršího sídelního území, huste obývaného již od praveku, zabírajícího dolní Povltaví, Slánsko, Poohrí, celé strední Polabí, v našem okolí pak na jihu ohraniceného Sázavou, na východe Železnými horami. Již od 10.století je zrejmé, že práve mezi dnešními Rícany a Kostelcem nad Cernými lesy se rozkládal prokazatelne ješte ve 13. a 14. století široký pás lesu, tvorivších tady kmenovou hranici mezi územím ceských Premyslovcu a v 10. století ješte mocným kmenem Zlicanu (Kourim). Osídlení na katastrech naších obcí vznikalo tedy na mýtinách, vykácených v techto lesích, které je dodnes ze všech stran obklopují. Jméno „Svojetice“ poprvé uvádené až roku 1407 nepatrí, bohužel, k žádnému užšímu typu; skupina názvu na „-ice“, odvozených ze starých osobních jmen (zde Svojata, doložené roku 1177) tvorí sice celou tretinu názvu jmenovaných písemne od roku 1150, avšak je bežné i po polovine 12. století. Nekterí badatelé však zduraznují velké stárí této skupiny, takže soucasný vznik s výše uvedenými názvy (od 10. do 12.století) není vyloucen. Podobne je tomu se Srbínem (zmínen až roku 1543), do 17.století vždy ovšem krátce „Srbin“ – jen nejiste zaraditelným k typu, datovatelnému zrejme až do druhé poloviny 12.století (v okolí napr. Pristoupim, Vidim, Radim, Kourim) málokdy se však vyskytujícímu po polovine 13.století.
Geografickosídelní charakter vsi v roce 1841.
V terénu s množstvím úzkých luk – tedy príznak vysokého stárí – mají prevážne pod prameništem potucku rozložené Svojetice. Liší se však nápadne pravidelným pudorysem oválné, k severu podkovovite otevrené návsi (typ oválný návesní), do níž zrejme jako dnes ústila hlavní cesta do Srbína úzkou mezerou mezi dvema statky, dávajíc tak pudorysu ráz prechodu typu návesní silnicovky. Podobne jako u Srbína, jsou pozdeji na úkor lesa vydobyta pole clenena do užších nepravidelných pásu a bloku a nesou zajímavé názvy, jichž si všimneme jindy (Pitrince a k Drletínu). Plánovite vzniklá náves není asi starší než z 13. století. Tvary polí v této poloze, jakož i trasy polních cest pretrvaly zrejme z doby starší, nejméne pred koncem 12.století. Zakreslené domy podél silnice ke Struharovu pocházejí až z 19.století, predtím byla zástavba protažena pouze podél „Staré cesty“. V roce 1841 byly poprvíc podle mestského trigonometrického zamerení zakresleny pudorysy katastrálních území obcí Svojetic „s osadami Tehovec a Srbín (c. 397)“, „Struharova se samotou Habrem a dvorem Myšlínem“ (c. 386), „Lounovic s osadou Výžlovka“ (c.199) a obce Klokocné (c.152). Uvedená císla oznacují archivní uložení jednotlivých „indikacních skic“ ve Státním ústredním archivu. Jsou to vlastne podrobné pudorysné plány v merítku 1:2880, které byly porizovány v Cechách v letech 1826-1843 jako podklady, sloužící spolu s obsáhlým spisovým materiálem k novému výpoctu pozemkové dane. Ta však vstoupila v platnost až v šedesátých letech 19. století. Za tím úcelem byly presne stanoveny hranice všech katastrálních obcí, casto napr. u Svojetic – zahrnujících i nekolik vesnic, jejichž pocet proti tzv. josefinskému katastru v Cechách vzrostl z 6066 na 9053. Plány tohoto tzv. stabilního katastru jsou velmi cenným pramenem informací a pudorysu obce, o poctu a druhu domu, vedení cest, o tvarech a poctu prubežne procíslovaných vrchnostenských i poddanských parcel (rozlišeny jsou na zahrady, pole, louky, louky s cástecným lesním porostem a rybníky) a o jejich majetkovém rozdelení; spisy pak mluví o sociálním složení obyvatel, o zemedelské výrobe vcetne vlivu klimatu a kvality pudy. Na všech dílech plánu každé katastrální obce jsou pod prohlášením, že „indikace“ (zjištené údaje), zanesená do této skici byla v prítomnosti povolaných na míste shledána úplnou a správnou, „podpisy 3-5 sousedu“ príslušné obce v cele s rychtárem (u Svojetic a Lounovic s peknými obecními razítky), zástupcu vrchnostenské kanceláre a hlavne úredního geometra, který merení provedl a plán nakreslil. Podle berní príslušnosti patrily všechny uvedené obce k zemi Ceské, kraji kourimskému a bernímu okresu v Kostelci nad Cernými lesy (IV. Inspektorát). Tesne pred rokem 1843 byl daleko nejvetší vsí v našem území Struharov s 307 obyvateli žijícími ve 43 domech; do tohoto poctu je ovšem zrejme zahrnuto 5 domu v samote Habru, kde tehdy ješte nebyl žádný hostinec. Na druhém míste co do velikosti byly Svojetice s 264 (podle Sommera dokonce s 294) obyvateli ve 29 domech. Približne stejne stredne velké byly Tehovec (211 obyvatel, 25 domu vcetne hájovny na samote Vojkov) a Klokocná (191 obyvatel a 23 domu). Mezi velmi malé vesnice se radí Lounovice se 152 obyvateli v pouhých 14 domech a Srbín (138 obyvatel, 16 domu). Myšlín nemel tehdy vubec charakter vesnice, ale jeho 32 obyvatel bydlelo pouze ve trech obytných budovách: ve vrchnostenském zámecku v rozlehlém panském dvore s hostincem. A když už jsem u hostincu: ty byly tehdy ve Struharove, v Tehovci, v Klokocné, v Lounovicích i v Srbíne, takže svojetictí museli chodit na pivo do nekteré z okolních vesnic. Komunikacní osou naší oblasti je dnešní silnice z Bud do Chocerad (resp. na Komorní Hrádek), zakreslená již v geometricky presných liniích na mapách z roku 1841. Plány na její výstavbu z roku 1816 nebyly pro obtížnost terénu v dobe stavby cernokostelecké silnice realizovány, vznikla nekdy mezi léty 1828-1841.
Pocty obyvatel
Podle scítání lidu na panství cernokosteleckém roku 1843 bylo v obci Svojeticích: 29 domu, bytových stran 63, mužu 140 a 154 žen, celkem 294 osob. Pri scítání lidu roku 1890 bylo 54 domu, mužu 218, žen 209, celkem tedy 427 osob, Krom toho provedeno scítaní dobytka a tak ve Svojeticích bylo 28 koní, 91 ks hovezího dobytka a 23 ks prasat.Pri scítání lidu dne 1.prosince 1930 bylo ve Svojeticích 88 domu, katastr 257 ha, a všeho 411 obyvatelstva. Pro zajímavost uvádím: z celkového poctu obyvatel (411 osob) bylo „náboženství“: rím.katolického 275 osob, evangelického 65 osob, ceskoslovanského 4, židovské 5, jiné 2 a bez vyznání 60 osob.
Co o Svojeticích ríká Ottuv slovník naucný?
Svojetice …...ves v Cechách, hejtmanství Ceský rod, okres a pošta Kostelec nad Cernými lesy, fara Mukarov; 55domu, 408 obyvatel (1900)
Additional Hints
(Decrypt)
Fgnen preiran ryrxgeb fxeva, mrfcbqn qven an 2 cefgl